Fakta a vyvrácení mýtu
Uzavřenost před Západem a ekonomické zaostávání za ním se projevovalo negativně i v dopravě a technické infrastruktuře. Dědictví socialismu v podobě pomalých a zadlužených železnic, téměř neexistujících dálnic, neexistujících koridorů, neexistujícího metra v Bratislavě, chybějících letišť a závislosti na ruském plynu si neseme dodnes.
[ad#article_et21]
Prioritou komunistů v oblasti dopravy byla dodávka surovin pro těžké strojírenství, přičemž to soustředili do lokalit, které se na to logisticky nehodily. Důsledkem bylo umělé dosahování vyšších výkonů za cenu ekonomické neefektivnosti a nadměrného využívání uhlí a dalších fosilních paliv.
Upřednostněná nákladní doprava způsobovala takové kapacitní vytížení železnice, že se projevila na nízké rychlosti spojů, jejich vysoké nepravidelnosti (včetně zpoždění) a zastaralém a neudržovaném vozovém parku s důsledkem nízkého komfortu osobní železniční dopravy. Navzdory zaměření na kvantitu byla délka elektrifikovaných československých železnic v přepočtu na 1 obyvatele ještě v rok 1988 významně kratší než v Rakousku (0,24 km oproti 0,42 km – viz tabulka 16 ).
Silniční dopravu omezovalo pomalé tempo výstavby silnic i přetížení autobusových linek, zejména těch městských. V oblasti osobní dopravy byla dvě největší města (Praha a Bratislava) spojené až v roce 1980. Délka dálnic byla v Československu v roce 1989 až 6-násobně kratší než v Rakousku v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, přičemž na Slovensku byli i v tomto roce teprve několikakilometrové úseky dálnic.
Během socialismu byl v oblasti městské dopravy v Bratislavě nosným dopravním prostředkem nízko-kapacitní dopravní autobus, zatímco v sousední Vídni šlo o rozsáhlý systém nadzemních a podzemních drah. Zákaz podnikání a odtržení ekonomiky od působení nabídky a poptávky zároveň vedly k potlačení rozvoje individuálního motorismu, typické rysy rozvinuté západní civilizace 20. století.
Nemoderní letecká přeprava osob a vysoké náklady znemožňovaly další rozvoj tohoto odvětví. Počet přepravených osob leteckou dopravou v socialistickém Československu stagnoval, až klesal a výrazně zaostával za Rakouskem, zejména v osmdesátých letech: v roce 1989 byl počet leteckých pasažérů na tisíc obyvatel v Československu 4násobně nižší než v Rakousku.
Problémem a rizikem do budoucna je důsledek závislosti socialistického Československa na potrubní dopravě ze SSSR v podobě dnešní závislosti Slovenska na dodávkách ropy a zemního plynu z Ruska (více v kapitole 2.8 Infrastruktura).
Loading...