Boj s patriarchátem na poli nerovného odměňování

Nejnovější objev feministické vědy odhaluje, že ženy za stejnou práci berou méně peněz a vůbec mají menší příjmy. Což je následek patriarchátu. Ať se kolem sebe dívám, jak chci, nenacházím už ani jeho náznak. Spíše jen vzpomínky na něj zakleté ve společenských rituálech. Trend naopak směřuje k přizpůsobení společnosti ženám.

Ženy mají menší příjmy?

Touto problematikou se dlouhodobě zabývá jako klíčovým tématem Evropský parlament. Jako recept na řešení doporučuje více rovnosti a kvóty. Krásná ukázka naprosté ideologické zaslepenosti. Líbí se mi sousloví, že výklad čísel není tak jednoduchý. Tenhle obrat patří k základnímu slovníku propagandistů. Užívá se vždy, když je potřeba zakrýt skutečnost, kterou ta čísla ukazují, či logické důsledky z nich vyplývající. Samozřejmě největší nesmysl obsahuje už samotné tvrzení o jakési nerovnosti. Pokud by skutečně ženy vykonávaly tu samou práci za méně peněz, tedy za nižších nákladů, tak by byly ulice plné nezaměstnaných mužů. Proč v tržní ekonomice nakupovat dráž tu samou práci, že? Tento fakt je natolik zřejmý, že by sám o sobě postačil k odmítnutí nesmyslných blábolů o tom, že ženy jsou odměňovány hůře než muži. Tím to však nekončí. Už sama snaha navodit dojem jakési nerovnosti, či nespravedlnosti vůči ženám, neodpovídá prostému pozorování.

Podle výše uvedených tvrzení mají ženy nižší příjmy. Viděli jste někdy ženu běhat po nákupním centru? Muži bloumají naprosto vyčerpaní mezi různobarevnými tretkami otrávení již pouhou nutností navštívit tato místa. Ženy celý den čiperně běhají zářící štěstím a blahem z jednoho obchodu do druhého. Jsou nadšené z pestré nabídky a dokáží půl dne strávit rozhodováním o koupi jednoho kusu. Muže takové prostředí odpuzuje, ale ženy přitahuje. Co z toho logicky plyne? Že o uskutečnění nákupu v těchto centrech rozhodují převážně ženy a tak jsou zařízeny podle jejich vkusu. Drtivou většinu nabídky tvoří zboží určené pro ně. Pročpak to, když mají slabší kupní sílu díky nižšímu příjmu? Pročpak se nikdo nestará o nákupní centrum pro muže? Protože hokynáři jsou si dobře vědomi faktu, kdo obvykle rozhoduje o nákupech. Pokud má žena menší příjmy, pak tyto nákupní centra musí nutně dotovat muži tím, že svým ženám poskytují peníze na nákupy. Tudíž je v zásadě lhostejné, že ženy berou menší mzdy, protože muži svým ženám tyto rozdíly více než dorovnají.

Obecně platí, že manuální práce je hodnocená hůře než práce duševní. Dalo by se rozumně očekávat, že zastoupení žen v manuálních profesích bude značné, když už mají ty menší příjmy. Tuhle jsem viděl opravu silnice a hádejte, kolik žen tam házelo lopatou? Kolik žen se nachází mezi popeláři nebo na stavbách? Kolik řemeslníků jsou ženy? V manuálních profesích zejména těch, kde se pracuje venku, ženy prakticky nenajdeme. Naopak svojí pílí dobyly administrativu. Stačí připomenout do úmoru pracující ženy na hygieně za covidu.

Vědečtí pracovníci bádající pro evropský sovět však nalezli skutečnou příčinu. Jako zásadní problém je nutnost žen přerušit kariéru z důvodů péče o děti. Mne vždycky doslova uhrane argumentace tohoto typu. Kdo jiný, než matka by měl pečovat o děti? Homosexuální strýček nebo zaměstnanci státní líhně? Nikdo se nezamyslí nad tím, proč není lepší, aby žena svou práci věnovala rodině, tj. svým nejbližším, než ze sebe vydávala to nejlepší pro růst své kariéry. Děti pak vypadají jako obtížná věc, která brání ženě být – čím vlastně?

Je to vzděláním?

Češi jsou čím dál tím víc vzdělanější a máme o 134 % více vysokoškoláků. Počet vysoce odborně vzdělaných lidí narostl doslova raketovým způsobem. Vše radostně sviští vzhůru. Zejména prudce narostl počet vysokoškolsky vzdělaných žen. Báječné. Obvyklým předpokladem pro dokončení vysoké školy bývá vysoká inteligence. Podle statistický dat, genderově zcela nerovnoměrně, se prudký vzrůst inteligence projevil právě u mladých žen. Výskyt náhlého a skokového navýšení inteligenčního kvocientu u mladých žen má pravděpodobnost stejnou jako výhra v loterii. Zázrak? Ale kdepak. Výchozí předpoklad již postrádá platnost. Daleko pravděpodobnější závěr je, že vysoká inteligence již není nezbytná podmínka k vystudování vysoké školy. Souvztažnost mezi ní a vysokoškolským vzděláním byla silně upozaděna. Došlo tedy k tomu, že se citelně snížily nároky na posluchače a jejich znalosti, či dovednosti. Stačí připomenout snižování nároků na matematiku na středních školách s maturitou, kterým podle statistik dominují ženy. Lze to také dokumentovat na naprostém úpadku humanitních věd, za jejichž ekvivalent jsou v obecném povědomí považována, jaká ironie, genderová studia. Úroveň vysokoškolského vzdělání asi nejlépe dokumentuje Danuše Nerudová s titulaturou profesorky.

Když se vrátíme k problematice odměňování, tak obvyklé očekávání za investici do vzdělání je vyšší uplatnitelnost na trhu práce a s tím související výše platu. Podle zmíněné statistiky však mladí muži ve stejném věku ztrácí o vysokoškolské vzdělávání zájem. Na trhu práce tak vzniká naprostý přebytek vysokoškolsky vzdělaných žen. Tento fakt sám o sobe by měl dostačovat k tomu, aby naopak muži byli odměňováni hůře. Jak je možné, že vysoce vzdělané odbornice nemají větší platy, než nevzdělaní muži? Když vezmeme do úvahy předchozí odstavec, nebude to spíš tím, že drtivá většina takovýchto vysokoškolaček jsou držitelky titulů v oboru, slušně řečeno, toaletních věd? Či jejich schopnost osvojení si užitečnějších dovedností pokulhává?

V Evropské unii se zvýšil počet žen ve vědě, technice a inženýrství. Jen z nějakého záhadného důvodu zmíněné obory se jaksi začínají opožďovat za světem, ale to je samozřejmě dezinformace. Ženy se staly skvělými vědkyněmi a jsou přínosem pro akademickou sféru. Ta, nebo obecně výzkum, je doslova závislá na grantech nebo podobných zdrojích financování. Úspěch je měřen publikační činností zejména počtem příspěvků. Odborné články musí vycházet v renomovaných časopisech, které mají faktický monopol na zveřejňování. Když nemáte diverzifikovaný tým podle ideových předpokladů, pak není žádná šance na publikaci a tím na granty. Pouhé poukázání na fakt, že fyzika je doménou mužů, vede k rozhořčeným protestům a pozastavením spolupráce. Zmíněný nešťastník dokonce vyslovil kacířskou větu, že ženy odvádí méně práce a jsou odměňovány více než muži. Takže kde je ta nerovnost, když místo přesvědčivých argumentů je hlasatel této myšlenky profesně likvidován? Myšlenka pronesená opačně by sklidila potlesk. Boj s patriarchátem je zcela prost nebezpečí, proto se s ním tak dobře bojuje. Je to stejný hrdinský skutek jako po skoro čtyřiceti letech od pádu komunismu bojovat za jeho zákaz. Odpovídá to plnému významu slova zbabělost. Kdopak si dneska pamatuje na kritiku zaměstnance Evropské vesmírné agentury za to, že měl sexistickou košili? A pak, že není přínos žen vědě. Odteď budou výzkumníci chodit v mnohem politicky vhodnějším oblečení.

Mají ženy nižší důchody?

Mohli bychom pokračovat přes sociální zabezpečení. Ženy se dožívají vyššího věku než muži a tak pobírají důchod delší čas, takže mají fakticky vyšší důchod s méně odpracovanými lety. Kolikpak jste viděli v životě bezdomovkyň a bezdomovců? Ten nepoměr je jasně viditelný. Kde je potom nerovnost v příjmech u žen? Raději ani nepřipomínám rozvodová řízení, která navozují dojem, že manželství je pyramidová hra pro dva. Nebo trestní politika, která je vůči ženám zjevně mírnější a to i v případě těžkých zločinů jako úkladná vražda. Když mluvíme o zrovnoprávnění, proč nejsou ve vězeních počty ženy a mužů stejné? Proč je zavřených mnohem více mužů, když jsou si pohlaví navzájem rovná?

Diskuse tohoto typu následně pravidelně sklouzávají k tomu, že pochybovači o faktu utlačování žen jsou jen nuly, co si neumí najít holku. Kdo nemá ženu, je vnímán jako ztroskotanec a naprosté budižkničemu. Jenže stačí se podívat do historie a nalezneme poměrně dost myslitelů, kteří z pohledu vztahů se ženami žalostně pohořeli. Nebo se o něj ani nepokoušeli. Ale jejich myšlenky představují bez nadsázky klenoty v pokladnici vědění lidstva. Dokonce si o mnohých z nich troufnu říct, že byli odměňování hůře než ženy. Požadavek na rovné odměňování tak znamená pouze nadhodnocení ženské práce. Jeho zdůvodnění neodpovídá pozorovatelné realitě a jde o požadavek čistě propagační.