8.1.2026
Kategorie: Politika45 přečtení

Blbá pohádka pro svině a přerostlé děti

Sdílejte článek:

D. D. KRAJČA

Vyprávím to přerostlým dětem. A také těm, které byly nedávno jedním vojákem jménem Foltýn označeny za svině. Ne proto, že by si to zasloužily, ale proto, že tenhle příběh byl od začátku vyprávěn právě jim. Lidem, o nichž si někdo myslí, že jim je potřeba vysvětlovat svět jazykem školky, strašidla a trestů.

Bývalý premiér České republiky, známý též jako Blýštivý Péťa, muž s profesorským klidem a výrazem člověka, který má pocit, že ví lépe než ostatní, co si mají myslet, totiž prohlásil, že pokud si občané této země dovolí zvolit hnutí ANO a jejich vláda se ocitne v opozici, nastane okamžitě okupace. Do ulic vjedou ruské tanky. Bez varování, bez zdržení, bez zbytečných otázek. Prostě přijedou.

Řekl to tak, jak se říkají základní pravdy. Jako když se dítěti vysvětluje, že oheň pálí a že když nebude poslouchat, přijde bubák. Žádná politika, žádná argumentace, jen jednoduchá rovnice. Volíš špatně, přijede tank. Volíš správně, tank zůstane doma. Pohádka jasná, srozumitelná, lidová.

A tak jsem se podle toho zařídil.

Každé ráno vstávám dřív. Ne kvůli práci ani svědomí, ale abych nepromeškal historický okamžik. Dívám se z okna, jestli se mezi popelnicemi a zaparkovanými fabiemi neobjeví pásy. Neobjevují se. Ptám se sousedů, jestli něco neslyšeli. Prý jen vítr a občas sousedův pes. Volám na hraniční přechody, jestli se okupace nezdržela, jestli tanky nestojí někde v koloně nebo na celnici, protože i tank dneska potřebuje papíry. Odpověď je pořád stejná. Nic. Nikde.

Nikdo.

Začínám být nervózní. Ne z okupace, ale z logistiky té apokalypsy, kterou nám bylo slíbeno. Možná tanky čekají na povolení ke vjezdu do nízkoemisní zóny. Možná jim Brusel ještě neschválil uhlíkovou stopu. Možná čekají na tiskovou konferenci, kde jim pan profesor přesně vysvětlí, kudy mají jet a koho mají vyděsit jako prvního.

Čím déle čekám, tím víc mi dochází, že o tanky nikdy nešlo. Tanky jsou jen rekvizita. Strašák na klacku. Kulisa pro blbou pohádku, jejímž smyslem je sdělit lidem, že nejsou dost chytří na to, aby se rozhodovali sami. Že jsou buď přerostlé děti, nebo rovnou svině. A že demokracie je krásná věc, ovšem jen do chvíle, než si dovolí zvolit jinak, než si přeje ten, kdo zrovna stojí u mikrofonu.

Protože když lidi označíš za svině, nemusíš jim nic vysvětlovat. A když je vystrašíš tanky, nemusíš jim nic nabídnout.

Stačí jim nahnat strach a tvářit se u toho vážně. To je metoda stará, jednoduchá a bohužel velmi oblíbená.

Blýštivý Péťa v tomhle příběhu nevystupuje jako státník, ale jako lidový trouba, který objevil megafon a nabyl dojmu, že hlasitost nahradí rozum. Ne jako zlý génius, ale jako člověk, který si vážně myslí, že když bude dostatečně dlouho a dostatečně vážně rozsévat strach, udělá z lidí hlupáky.

Jenže se stalo něco jiného. Čím víc mluvil, tím víc bylo vidět, že ten, kdo tu považuje občany za hloupé, je on sám. Že medaili troubu století si nevysloužily žádné „svině“, žádné přerostlé děti ani žádní voliči, ale muž, který si spletl politiku s výchovou v mateřské škole.

A tak dál vyprávím tuhle pohádku. Klidně, pomalu, bez křiku. Protože zatímco ruské tanky nikde, jeden mýtus se rozpadá sám. Ten o tom, že lidé potřebují být strašeni, aby se chovali správně. Že bez bubáka by prý nebyli schopni žít.

Zatím tu není okupace. Jen obyčejný den, prázdná ulice a pocit, že největší strach v téhle zemi nevyrábějí cizí armády, ale domácí politici, kteří si myslí, že když z lidí udělají hlupáky, vyhrají.

A přitom si jen sami sobě vystaví diplom.

Tak dobrou noc, svině a přerostlé děti.

Tanky se zasekly někde mezi pohádkou a realitou.

A pohádkář si mezitím pověsil medaili s nápisem: trouba století.

 

Daniel Danndys Krajča, FB

Redakce

Sdílejte článek:
45 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)