Americká svoboda projevu nebo evropská cenzura?

Každý, kdo si chce udělat názor na regulatorní snahy Evropské unie, by si měl přečíst články 34 a 35 Nařízení o digitálních službách (DSA, Digital Services Act). Vzhledem k jejich délce není možné je zde citovat v plném znění, proto uvádíme jen jejich výtah:

Článek 34 DSA, „Posouzení rizik“ říká:

„1. Poskytovatelé velkých online platforem a velkých internetových vyhledávačů pečlivě zjišťují, analyzují a posuzují veškerá systémová rizika v EU plynoucí z koncepce či fungování jejich služby a souvisejících systémů, včetně algoritmických systémů… a zahrnují tato systémová rizika… a) šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb (včetně „nenávistných projevů“); b) jakékoliv skutečné nebo předvídatelné negativní dopady na výkon základních práv, zejména základního práva… na nediskriminaci; c) jakékoliv skutečné nebo předvídatelné negativní dopady na občanskou diskusi, volební procesy a veřejnou bezpečnost; d) jakékoliv skutečné nebo předvídatelné negativní dopady související… s ochranou veřejného zdraví… a se závažnými negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu osob…..“

Článek 35 „Zmírnění rizik“ ukládá těmto platformám povinnost přijmout celý arzenál preventivních a represivních opatření, která mají v zásadě zabránit sdílení informací, které se nelíbí Evropské komisi. Cílem je donutit tyto platformy k tomu, aby si platily hlídací psy, kteří budou neúnavně lovit názory, které se nelíbí jejich evropskému pánovi. Vzhledem k preventivnímu charakteru těchto opatření je lze označit za cenzuru v pravém slova smyslu. Ba co víc, cenzuru obecnou, protože pojmy používané evropskými zákonodárci – nenávist, nediskriminace, občanský diskurz, volební proces, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví, blahobyt – jsou natolik vágní, že cenzorům umožňují smazat, cokoliv si zamanou.

Mezitím v USA

Elon Musk se nikdy netajil tím, že je mu bližší americká koncepce svobody projevu, podle níž je projev svobodný bez ohledu na to, co říká zákon.

Podle Evropské úmluvy o lidských právech je naproti tomu projev svobodný až na zákonné výjimky. Dlouhou dobu byly tyto výjimky vzácné a díky tomu zůstávalo vyjadřování v Evropě téměř stejně svobodné jako ve Spojených státech. Během posledních 30 let se však tyto evropské výjimky ze svobody projevu rozmnožily – nenávist, diskriminace, rasismus, islamofobie, transfobie atd. – do té míry, že evropští občané (včetně občanů Velké Británie) jsou nyní zatýkáni, souzeni a vězněni za vyjadřování nevhodných myšlenek na Facebooku, platformě X i dalších platformách sociálních médií.

Možná přemýšlíte o tom, proč by tyto dva koncepty projevu – svobodný v USA a cenzurovaný v Evropě – nemohly na našich kontinentech koexistovat?

Problém je v tom, že Evropská unie pojímá své regulace imperialisticky. EU totiž nereguluje jen Evropu, chová se, jako by regulovala celý svět. EU se považuje za jakýsi legislativní vzor pro celou planetu. Nejenže se EU snaží regulovat odvětví, která dosud regulována nebyla, ale zřejmě očekává, že ji bude následovat i zbytek světa.

EU podporuje své globální regulace neméně globálními sankcemi. Nedávno EU udělila přelomovou antimonopolní pokutu ve výši 2 miliard dolarů společnosti Apple. Porušení Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) se trestá pokutami vypočtenými nikoliv ze zisku společnosti, ale z jejich celosvětových příjmů – tedy z příjmů dosažených nejen v Evropě, ale na celém světě. V případě společností, jako je Meta (Facebook) nebo X, hovoříme o pokutách v řádech miliard dolarů. Evropané nejsou schopni inovovat, a proto asi zdaňují Američany, kteří to dokážou.

Všechny „velké platformy“ sociálních médií, které Evropská unie s imperiální nadřazeností reguluje, jsou ve skutečnosti americké. Proto žádná z těchto platforem nepodléhá vznešené EU. Technologický expert Jason Oxman k tomuto tématu poznamenal: „EU se stala v inovacích tak neplodná, jako je plodná v regulacích.“

Nařízení o digitálních službách (DSA) EU přivede ke střetu s nastupující Trumpovou administrativou. S až dojemnou naivitou německá média 8. ledna 2025 lačně vyzvala k uplatnění sankcí dle DSA vůči společnostem X a Meta (Facebook).

7. ledna 2025 proběhla médii zpráva o příklonu společnosti Meta Marka Zuckerberga a jeho Facebooku a Instagramu k muskovskému pojetí svobody slova. Zda je tato podpora samoúčelná, či nikoliv, je irelevantní. Důležitá je solidarita ohledně podpory svobody projevu, která se mezi velkými americkými platformami sociálních médií a nastupující americkou administrativou vytváří.

Díky tomu v Evropě pravděpodobně převládne americké pojetí svobody slova. Nebo – to je ale méně pravděpodobné – Evropané náhle zatouží po tyranii a EU americkým platformám vnutí svou koncepci svobody projevu. Koexistence těchto dvou koncepcí ale není možná. Kdyby EU přijímala zákony pouze pro EU a uplatňovala by sankce pouze na svém území, mohly by oba koncepty koexistovat. Arogance EU a z ní plynoucí uvalování globálních sankcí však činí tuto koexistenci nepravděpodobnou.

Evropský král je nahý

Předpověď: Americká svoboda slova zvítězí. Evropa je slabá a Evropané byrokratickou EU stále více nenávidí. Bez NATO by Evropa vojensky neexistovala. Bez amerických bezpečnostních záruk by Evropě hrozil návrat ruských vojsk do Berlína. Především však Evropa do USA více vyváží, než dováží. V roce 2022 dosáhl vzájemný obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií výše 1,3 bilionu dolarů. USA exportovaly do Evropy zboží a služby za 592 miliard dolarů a jejich import z Evropy dosáhl výše 723,3 miliardy dolarů. Donald Trump to připomíná na každé své tiskové konferenci.

Nová americká administrativa nebude Evropské unii tolerovat ukládání pokut v řádu desítek miliard dolarů velkým americkým technologickým společnostem. EU směřuje k autoritářství a zároveň je více než kdy jindy závislá na vojenské síle USA. Věřit v opak mohou jen lidé, kteří jsou stejně naivní, jako němečtí byrokraté.

Evropa by se ve vlastním zájmu měla připravit na návrat neomezené svobody projevu.