A telefon v Kremlu stále mlčí …

Dav zatleskal, když prezident, který v listopadu oslaví 80 let, se znovu postavil na nohy. Biden si poté údajně několik minut povídal s davem a ochránci přivedli jednoho přihlížejícího, aby potěšil svého vrchního hekajícího velitele.

Kdo si v požehnaném věku natloukl křehké kosti pádem s kola, když se předváděl kamerám a čumilům, ví, o čem mluvím, a neskočí snadno na špek nějaké povídačce z Říše lží. Znám pár postarších pánů, kteří takhle skončili šest sáhů pod zemí.

Že americký prezident má rád ruského samovládce jako vosu ve spodkách, a co vše špatného si o něm myslí a do světa vytrubuje, opakovat zde netřeba. Nepřekvapí také, že Putinův paličský projev Binden poslouchal jen na půl ucha, a to málo, co v něm na chvilku zůstalo, se z něj při pádu vysypalo jako zrnka písku.

Později mu však přece jen došlo, že jako vrchní maršál svobodného světa, musí vědět, oč vlastně v Petrohradě šlo, a co se ten Rus tam pokoušel světu nakukat. Aby dál neztrácel čas, přijal členy svého štábu při snídaní v proužkovaném pyžamu, které mu věnovala jeho drahá Jill k diamantovému výročí svatby. Zde jsou některé výňatky z brifingu.

V projevu na 25. výročním Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, které se letos konalo téměř bez účasti Západu, Putin opakovaně zdůrazňoval sílu a suverenitu Ruska tváří v tvář nepřátelství Západu. Jsme silní lidé a dokážeme se vyrovnat s jakoukoli výzvou. Stejně jako naši předkové vyřešíme jakýkoli problém, hovoří o tom celá tisíciletá historie naší země.

USA je hlavní utlačovatel Ruska. Jako globální supervelmoc se považuje za „božího vyslance na Zemi“ a na ostatní všechny národy pohlíží jako na své kolonie, a na lidi, kteří tam žijí, jako na občany druhé kategorie, které lze rozdrtit. ekonomicky, kdyby se odvážili vzdorovat.

To je povaha současného záchvatu rusofobie na Západě a nesmyslných, hloupých sankcí proti Rusku. Jejich kalkulace byla jasná: rozdrtit ruskou ekonomiku nemilosrdným zničením obchodních vazeb, vytrháním společností z ruského trhu, zmrazením národního majetku, zasažením výroby a financí a životní úrovně lidí, ale neuspěli. Nefungovalo to. Ruští podnikatelé a vládní subjekty spolupracovali profesionálně, zatímco co občané prokázali solidaritu a odpovědnost. Krok za krokem normalizujeme ekonomickou situaci,“ pochlubil se prezident. „Hlavním programem byl kolaps rublu. Dnes ale Rubl je vůči dolaru na pětiletém maximu.“

Putin mluvil na pódiu déle než hodinu a nevykazoval žádné vnější známky toho, že by mu nebylo dobře, na rozdíl od nedávných veřejných vystoupení, kdy byl zpozorován, jak křečovitě svírá stůl nebo se nekontrolovatelně třese.

Devětašedesátiletý ruský vůdce sklidil nadšený potlesk publika, když znovu potvrdil své odhodlání pokračovat ve „zvláštní vojenské operaci“ na Ukrajině, o níž tvrdil, že je „vynucená a nezbytná“ kvůli zahraničním hrozbám. Řekl, že hlavním cílem invaze bylo bránit „naše“ lidi ve většinově rusky mluvící oblasti Donbas na východní Ukrajině – ospravedlnění, které Kyjev a Západ odmítají jako nepodloženou záminku pro kampaň, která již vedla k okupaci části jižní Ukrajiny daleko za spornou oblastí.

V projevu, který trval hodně přes hodinu, Putin řekl, že ruští vojáci na Donbasu také bojují za obranu vlastních ruských práv na zajištění rozvoje. Západ zásadně odmítl splnit své dřívější závazky. Ukázalo se, že je prostě nemožné s ním dosáhnout jakékoli nové dohody…

V tom okamžiku se Joe Biden probral z dřímoty. Zajásal:

„Ano, v tom je jádro pudla! Lidé, kteří řídí USA, nebudou tolerovat nic jiného než globální nadvládu Raději všechno spálí do základů, než aby to neměli. Ruský prezident ve stejném duchu opětovně prohlásil: „Nač by byla Země, Kdyby Rusi nebylo?“

I slepé kuře zrno najde.

Stejně dnes všechno spočívá v setrvačnosti specializovaných byrokratů v matrixu protichůdných agend. Pokud některá z těchto skupin byrokratů něco podělá – jako například špatně spočítá kolaps ruské ekonomiky – dojde k selhání celého systému, který nyní už začíná. Dostáváme se do situace komplexního vzájemného odstrašování apokalypsou jaderných zbraní, hospodářským zhroucením, zbídačením a hladomory? Mohou se některé z těchto morových hrozeb stát okénkem příležitosti spasení? Budou mít vládnoucí elity odvahu a politickou sílu dát jednomu z nich šanci? Chci věřit, že ano. I když přežití je výjimkou, pravidlem je zánik,

Po briefingu americký prezident Joe Biden, okouzlen představou vlastní důležitosti, v  duchu sám sobě slíbil, že alespoň Vladimíru Putinovi zavolá. Nic to nestojí, přečte těch pár frází z papíru, nějaké faux pas nehrozí, tak proč ne… americké parlamentní volby jsou za rohem, kdo neklame voliče, zklame sám sebe.

Je úterý ráno, co končím tyto řádky, a telefon v Kremlu stále mlčí, i když prezident Putin je už dávno na nohou.