16.9.2014
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika, Historie

Fašismus je reálný a živý. Kolik z 8 jeho stěžejních bodů splňuje naše dnešní společnost?

Sdílejte článek:

OD: MARTIN BULÁK 16|09|2014

Fašismus jako pojem by měl být skutečně oživen, ale ne jako nadávka ale jen jako reálné vysvětlení této ideologie. Hlavně proto, že tato idea je reálná, má dlouhou historii a dotýká se politické agendy stále více i v dnešním světě.

 

[ad#hornisiroka]

 

Bohužel, jakmile se nějaké slovo stane dostatečně nepopulárním, změní se na obyčejnou nadávku. Tím začne ztrácet podstatu svého významu.

 

Rovněž je to např. také s pojmem “rasista”. Dnes se tento pojem používá pouze jako nadávka. Velmi rychle se zapomnělo na to, že rasismus je ideologie, soubor myšlenek, které obsahují konkrétní tvrzení o lidech, sociálním uspořádání, politickém systému, a o tom jak by mělo být vše řízeno směrem ke konkrétním sociálním cílům. Rasismus jako ideologie hrála gigantickou roli ve vývoji světových dějin. Vedla k státem řízeným programům eugeniky, sterilizace, vylučujícím zákonům, válkám a pokusům o vyhlazení rasy.

 

Fašismus je příkladem téhož. Kdy naposledy jste slyšeli tento pojem také v nějaké jiné souvislosti, než jen jako obecně negativní označení nějaké osoby? Fašismus ztratil svůj původní význam, což je hluboce zarmucující. Tento pojem byl veřejností přetvořen na obyčejnou nadávku a jeho původní definice se z povědomí lidí vytratila.

 

Kromě toho, že selháváme při seriózní identifikaci fašismu jako ideologie, ztrácíme navíc i schopnost identifikovat jej, když se před námi objeví. Bylo by mnohem přínosnější, pokud bychom mohli o fašismu (nebo o rasismu) diskutovat zcela bez emocí, jako o seriózním souboru myšlenek. Jen tehdy bychom jasně viděli to skutečné zlo, které představuje, jakož i pokračující nebezpečí které představuje pro lidskou svobodu.

 

Neznám lepší zdroj pro pochopení jeho původu, dopadů a významu, jako knihu “As we go marching ” z roku 1944 od Johna T. Flynna. Flynn v knize nabízí důkladný popis historie zrodu této myšlenky v Itálii, a pokouší se zmapovat její hlavní rysy. Popisuje “špatnou formu” fašismu tak jak se objevila v Německu. Zahrnuje i jeho realizaci ve Španělsku, Řecku, Portugalsku, Rumunsku, Polsku, Slovensku, Turecku a Latinské americe. Pak popisuje “dobrou formu” fašismu, která inspirovala The New Deal – a kvůli tomu, že to pojmenoval správnými slovy je jeho kniha dodnes širokou veřejností ignorována. Jeho analýzy jsou velmi detailní a jeho dokumentace paralel mezi fašismem v Evropě a fašismem v Americe je ohromující.

 

[ad#hornisiroka]

 

Tento pojem nepoužíváme na popis událostí, které se v těch letech odehrály v USA jen proto, že si rádi gratulujeme k tomu, jak se nám podařilo vyčistit Evropu od fašismu ve druhé světové válce. Ale skutečně se to podařilo? Lídři těchto systémů jsou už dávno mrtví, ale myšlenky které je vynesly a udržely u moci jsou stále živé jako nikdy předtím .

 

Fašismus je specifická politická a ekonomická ideologie, která se zrodila kolem roku 1920 v Itálii, a to současně ze socialistického étosu, jakož i odpovědí na ně. Ze socialistické ideje se zrodil z toho důvodu, že opovrhoval tržními silami a ” laissez faire “jako společenskému modelu. Zároveň vyzdvihoval stát jako jediného kompetentního manažera společnosti.

 

I když odmítal mnohé myšlenky prosazované marx-leninisty a politicky vzrostl na jejich opozici,  je to specifická palevičácká politická teorie se svou vlastní kulturní, náboženskou a ekonomickou ideou. I proto je nesprávné nazývat fašismus jako pravicový nebo levicový . Je to obojí a zároveň ani jedno.

 

Na rozdíl od plnohodnotného socialismu, fašismus nepočítá se zrušením komerčních institucí, rodiny, náboženských center nebo lidových tradic. Chce je kontrolovat tím, že se zahrabe do organické hmoty společenského pořádku, bude je slavit, vyzvedávat, centralizovat, kartelizovat, politizovat a používat k glorifikaci centrální postavy otce společnosti, která pracuje na jednom společném cíli -vybudování vznešené národní identity.

 

 

Toto je důvod, proč má fašismus – narozdíl od socialismu – takový ohlas u střední buržoazní třídy a dokonce i u korporátní třídy, a proč je tolerován náboženskou obcí a odbory. Narozdíl od socialismu ponechává vše čeho si lidé tak váží a zároveň slibuje vylepšení ekonomického, společenského a kulturního života prostřednictvím sjednocení všech činností pod státní kontrolu.

 

Pokud jde o politický vliv ve dvacátém století, tak byste asi tvrdili, že byl mnohem vlivnější než socialismus, přinejmenším pokud jde o Evropu, Latinskou ameriku a Spojené státy. Socialismus navzdory všem těm červeným návnadám a diskusím pro a proti nepředstavoval až takovou autentickou hrozbu. Na druhé straně fašismus tu hrozbu absolutně představoval.

 

Stačí si přečíst mainstreamová periodika ze začátku třicátých let dvacátého století. Volný trh byl obecně považován za selhávající, staromódní a absurdní. Socialismus byl v amerických novinách považován za ohrožení všeho co nám je vzácné.

 

Na druhé straně fašismus si získal poměrně velký respekt a široké uznání . The New York Times vyprofilovalo Benita Mussoliniho jako génia centrálního plánování. Churchill ho označil za “muže hodiny”. Fašističtí teoretici psali pro americké knihy a žurnalisté z největších médií s nimi rádi dělali rozhovory. V roce 1941 Harper Magazine vyzdvihoval “německou finanční revoluci” a zázraky fašistického systému.

 

Tato idea byla ve vzduchu z toho důvodu, že byla vnímána jako alternativa “selhávajícího” systému volného trhu a odrazující a děsivé myšlenky socialismu. O čem byla tato idea? Můžeme to jednoduše shrnout do pěkné fráze “plánovaná společnost”. Je založena na vůdčích principech a přesvědčení, že pokud má průmysl vůbec fungovat, musí být řízen shora největšími experty s důrazem na maximální efektivitu a společenské / politické priority.

 

Tato idea neplánovala znárodnit průmysl, ani rozvrátit rodinný život či zrušit náboženství, tak jak si to představovali šílení socialisté. Zachovávala to, co bylo politicky ceněné ve společnosti a navíc se nedistancovala ani od tradic. Usilovala jen o revoluci v nové formě nebo více vědecké cestě řízení společenského života.

 

Rooseveltův hlavní ekonomický poradce Rex Tugwell shrnul celou filozofii, čímž mluvil za celou generaci ekonomů, plánovačů, politických učenců a společenských vědců:

 

Z toho co vím o lidské povaze, se domnívám, že svět čeká velký výlev energie jakmile odstraníme mrtvou ruku konkurenčního prostředí, která dusí impulsy ve veřejnosti a nachází využití jen v méně efektivním a méně příznivém vlivu lidského konání. Jakmile se průmysl stane vládou a vláda průmyslem, duální konflikt v našich moderních institucích opadne.

 

Flynn vysvětluje, jak fašismus ve své agendě nikde není ve veřejnosti tak jasně identifikovatelný jako socialismus. Účel samotný je považován za princip – stát dělá to co má bez ohledu na okolnosti. Po prozkoumání historických událostí a momentů při kterých vznikal, zároveň s vyjádřenými principy každého fašistického teoretika a praktika, přišel s osmi body, které považuje za jádro fašistické ideologie.

 

[ad#hornisiroka]

 

Podle Flynna, fašistický systém je pokud:

 

  1. Ve kterém si vláda uzurpuje neomezené pravomoci – totalitarismus.
  2. Ve kterém je tato neomezená vláda řízená diktátorem – vůdcovský princip.
  3. V němž je stát organizován na řízení kapitalistického systému a umožňuje jeho fungování pouze pod obrovskou byrokracií.
  4. Ve kterém je ekonomika organizována syndikalistickým modelem, kde produkuje skupiny formované do cechů a profesních kategorií pod dohledem státu.
  5. Ve kterém stát a jím vytvořené organizace ovládají kapitalistickou společnost na základě plánovaného, ​​autarchického principu.
  6. Ve kterém se stát považuje za odpovědného za udržení koupěschopnosti obyvatelstva, což řeší veřejnými výdaji a půjčkami.
  7. Ve kterém je militarismus používán jako vědomá metoda státních výdajů.
  8. Ve kterém je imperialismus používán jako nevyhnutelná politika vyplývající z militarismu jakož i jiných částí fašismu.

Flynn dodává: “Všude kde najdete národ, který se řídí těmito body, budete vědět že je to fašistický národ. Tam kde se zase řídí větší částí z těchto bodů se dá předpokládat, že se tam nejdříve ubírají směrem k fašismu. “

 

Flynn napsal knihu v roce 1944 a její název má dvojí význam. Pochodovali jsme, abychom bojovali proti fašismu v zahraničí. No v téže době ekonomika Spojených států spadla pod úplnou státní kontrolu: cenová a mzdová kontrola, branná povinnost, licencování, korporativismus, soustavné utrácení a zadlužování, plus militarizace a válka. Byla v tom velká ironie a Flynn ji pojmenoval. Je až zázrak, že jeho kniha během války vůbec prošla přes cenzory.

 

Zaslouží si pozornost čtenářů i dnes, zvláště když se podíváme kolem sebe na všechny státní politiky. Každé odvětví průmyslu je regulováno. Každá profese je kategorizována a organizovaná. Veškeré zboží a služby jsou zdaněny. Předpokládá se nekonečná kumulace dluhů. Nesmírná, dokonce nepopsatelná byrokracie. Vojenské vyzbrojování které se nikdy nezastaví a vojenské akce proti nějakým cizím nepřátelům zůstávají na denním programu.

 

Všechny orgány státní správy vznikly z jedné společné ideje. Ta idea má své jméno. Není to socialismus. Není to volný trh. Je to ta třetí ideologie, které se ve třiceti letech dostávalo tolik uznání. Jen pár lidí si dovolí používat tento pojem správně, což i tak nic nemění na realitě.

 

Zdroj: Liberty.me

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Restart země

    MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ Je to neskutečné, jak je lidstvo nepoučitelné. Posledních sto let to zkoušelo znovu a znovu. Socialismus tuhle

    V Praze došlo k prozření

    RUDOLF MLÁDEK Není to tak dlouho, co Alexander Tomský napsal: „Ekologie má být lokální, nikoli globální, ta vede jako