
Jsou muslimové poučitelní? Mají šanci to ukázat
LUBOMÍR STEJSKAL

Důvod je v případě obou muslimských zemí stejný. Nenávist.
Nenávist vůči moderní republice židovského národa. Nenávist vůči Státu Izrael.
Malajsie ji projevila tak, že předem ohlásila hanebnou diskriminaci: izraelským paraplavcům a jejich doprovodu nedovolí vstup do země. Tím jim prakticky zakázala účast na mistrovství světa. (Šampionát se nakonec konal v Londýně a Izraelci na něm získali jedno zlato, dvě stříbra a jeden bronz a vytvořili nový světový rekord k tomu.)
Pokud jde o íránské judo, vedl IJF k navenek drastickému rozhodnutí skandál na letošním MS v Tokiu. Íránští bafuňáři donutili svého horkého kandidáta na zlato, úřadujícího mistra světa Mollaeie, aby záměrně prohrál dva zápasy v nadstavbové části kategorie do 81 kg. Proč? V případě vítězství by se setkal z judistou z Izraele Mukim – jednak v přímém duelu, jednak na stupních vítězů. To se ovšem neslučuje se zvrácenou íránskou politikou totálního bojkotu izraelských sportovců, což se zase rovná naprostému pošlapání všech principů fair play a olympijské charty.
V obou případech se příslušné mezinárodní řídící orgány jednoho i druhého sportu zachovaly jediným možným způsobem: obě země za jejich hanebné chování po právu potrestaly.
Nyní se ve světě postižených sportovců rýsuje podobný problém. V sobotu 9. listopadu začíná ve městě Winterthur na severu Švýcarska MS ve futsalu neslyšících (bez české účasti). Potrvá do 16/11, rozděleno je na mužskou a ženskou část – a v té mužské byly do základní skupiny D nalosovány vedle Argentiny a Švédska také dvě blízkovýchodní země – Írán a Izrael:

Obě reprezentace se mají utkat v sobotu 9/11. Izraelci s tím nemají problém. Ale co Íránci? Nastoupí tak, jak určil los? Anebo nás čeká další projev fanatické nenávisti a z ní vyplývajícího stupidního chování?
První dostupné zprávy naznačují, že „B“ je správně. Leč nepředbíhejme. Třeba Íránci překvapí a podají důkaz, že jsou poučitelní. Ve Winterthuru mají šanci.