Turecký přístup. Platil by i pro opálené mladé muže, co nás “obohacují” prodejem drog a jinou kriminalitou v Praze?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilSlova „Turecké hospodářství”, bývala v našich končinách po dlouhou dobu termínem, vhodným k označení zmatků, neschopnosti a nekompetentnosti. Možná, že kdysi dávno i právem. Ale teď si naši rekreanti, na dovolené v tureckých turistických destinacích, často s překvapením protírají oči nad vyspělostí, funkčností a moderností místní techniky a infrastruktury. Alespoň tedy ve velkoměstech a na turisticky zajímavých místech.

Některé další, pozitivní příklady, hodné následování, by se v Turecku daly v poslední době najít i mimo turisty vyhledávaná místa. Třeba v politice. Část našich medií totiž  přinesla zprávu, že Kancelář guvernéra  Istanbulu nařídila syrským uprchlíkům, kteří se nacházejí na území hlavního města a nemají tu povolení k pobytu, aby se vrátili do míst, kde byli registrováni. Jedná se, podle odhadů, o 500 tisíc až 1 milion osob. (zde).

Naše servery zprávu převzaly od osvědčené, nesvaté, globalizační trojice agentur Bloomberg AFP, Reuters. Stejně jako drtivou většinu svého zahraničního zpravodajství. Bohužel. A stejně jako jejich globalistické zdroje,  pláčou i „naši” nad hrubostí Turků a nad trpkým osudem ubohých „uprchlíků”. Vždyť některým by snad mohla hrozit i repatriace do Sýrie! Což, jak jistě uznáte, je představa skutečně strašlivá. Poslat Syřana do Sýrie….

Podívejme se proto na zdroje místní, lépe obeznámené se situací. Tak třeba Arab News (zde) cituje prohlášení guvernéra  Istanbulu o něco přesněji: “Cizinci syrské národnosti, kteří nejsou registrováni v systému dočasné ochrany nebo nemají povolení k pobytu, budou ministerstvem vnitra vyhoštěni do určených provincií.  Ti, kteří nemají žádné doklady o registraci, budou posláni zpět do Sýrie.” Podle šéfa tak zvané „koalice syrských nevládních organizací v Istanbulu”, Mahdího Daouda, se do toho už Turci pustili, a to s velikou vervou a záviděníhodným zápalem. Jen za minulý týden bylo do Sýrie vyhoštěno (opravdu fyzicky převezeno a tam vysypáno) na 600 osob.  Byli prý předtím „donuceni podepsat dokumenty, které říkají, že se dobrovolně vrací do Sýrie,”

Ano, není to tak úplně podle regulí, smluv a mezinárodních dohod, co Turci (stejně jako my), kdesi a kdysi podepsali… Ale zjevně to funguje. A řeší problém, který v turecké společnosti bolestivě bobtná. A který nám, naše sdělovací prostředky, cudně tají. Rostoucí nenávist k „uprchlíkům”.

Průzkum, zveřejněný tento měsíc Univerzitou Kadir Has v Istanbulu, ukázal rostoucí nepřátelství vůči syrským uprchlíkům ve městě. V roce 2017 je nesnášelo  54,5 % respondentů. Už to je číslo, které nabourává veškeré mýty o pozitivech migrace. O inklusi, začlenění, splynutí a úúúžasných přínosech. V muslimské a čím dál více se islamizující  zemi nenávidí příchozí muslimy jasná většina, nad 50% obyvatelstva.  A za pouhé dva roky, do roku 2019, se toto číslo ještě zvýšilo na pěkných 67,7 %.

Nebylo náhodou, že hastag # SyriansOut se stal jednou z hlavních součástí politického boje během letošních komunálních voleb v Istambulu. Stejně jako hlasité stížnosti na arabské nápisy, objevující se v obchodech a na infiltraci arabské kultury, arabských projevů a způsobů….

Takže Turci začali jednat. Všelijak, často s diplomatickou jemností a citem tankové divize v útoku. Ale začali a nenechají se přitom zviklat „pokrokovým lidstvem” a všelikým, dávno a za jiné situace podepsanými papíry. Jak je tomu v Evropě, to nastínil, shodou okolností ve stejný den, článek arabisty Petra Pelikána (zde).

Autor, kterého nelze podezřívat z nesympatií k arabským kulturám, tu veřejně a otevřeně rozebírá dávno známý fakt – neuvěřitelné rozmnožení podivných cizinců afrického a blízkovýchodního vzezření v ulicích centrální Prahy. A kromě výsměchu oficiálnímu údaji o pouhých 12 azylantech v ČR, zde, mimo jiné, popisuje neuvěřitelná a nesplnitelná kritéria procesu vyhoštění. Posuďte sami: „Žádného člověka přitom nemůžete vyhostit, dokud není věrohodně potvrzena jeho identita, není známo jeho občanství, a dokud s jeho mateřskou zemí nemáte domluveno, že ho přijme. K tomu si připočtěte, že je řada zemí, do kterých se vůbec nevyhošťuje, protože tam podle rozhodnutí evropských státních nebo soudních orgánů není všeobecně zaručena bezpečnost a dodržování lidských práv.”

Je předpoklad, že většina těch opálených mladých mužů, co se drze roztahují po Praze a „obohacují” nás prodejem drog, pouličním bincem a drobnou kriminalitou, byla taky registrována někde jinde. Pravděpodobně v „pokrokovém” a migraci vstřícném Německu. Odkud se pak přesunuli za nižšími životními náklady a novými příležitostmi k nám. Protože Schengen. Nebyl by čas napodobit „turecký přístup”?

Na námitku, že jsme v EU a že by to mohlo odporovat té či oné úmluvě, lze říct jediné. Úmluva, není slovo Boží. Je to jen lidská dohoda, smlouva, jako tisíce jiných. Lze ji změnit, pozastavit její účinnost, dočasně z ní vystoupit, anebo ji prostě a turecky ignorovat. Více než osmdesátimilionové Turecko pochopilo, že s 3,5 milionovou uprchlickou komunitou už to prostě nepůjde. I když jsou součástí v zásadě stejného kulturního okruhu. I když vyznávají stejné náboženství. Ani tak není klidné soužití s nechtěnými cizinci možné. Kdy to pochopíme my? Nebo spíše, kdy k podobnému poznání a podobným činům donutíme své milované „zastupitele”?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...