Obyčejnej člověk, obyčejnej president …
BRAK EXSTRÖM 07|07|2014
Tak já jako vím, že pantáta Miloš je lidovej a pro spodních deset miliónů. Že nejradši baští tlačenku s cibulí, kalí až mu naskakuje viróza a hulí jak fabrika před znárodněním. Že to všecko všecičko dělá hlavně pro toho vobyčejnýho tatíka s lahváčem u televizního fotbalu a jeho maminu v natáčkách, co mu ohřívá k večeři králíka, aby byli jako jedna velká sociální obyčejná rodina, ale …
[ad#hornisiroka]
Kurva, nějak si nemůžu pomoct. On ten president by taky měl bejt reprezentant i tý mojí republiky, tý země, která mě sice hází klacky pod nohy, odírá mě do bezvědomí a nechá po sobě skákat bandy papalášů, který by ji chtěli rozkrást na tři doby, ale pořád je to krásnej kout naší planety, kde žije i hodně moc fajn lidí a hlavně je to moje vlast. Něco, co by měl mít člověk v srdci.
Můžu to mít já? Můžu si představit, že tahle moje rodná hrouda bude někdy v ohrožení a můj nejvyšší velitel mě bude povolávat do zbraně jako lachtan z nafukovacího gumáku a ještě ho při tom budou muset podepírat tři svalovci? Že se budu chtít rvát za dědictví našich předků a rozkazy k boji budou politý becherovkou, umaštěný a špinavý od vajglů?
Můžu bejt na něco takovýho pyšnej? Mám se s něčím takovým ztotožnit? Tohle je ta nejvyšší morální autorita, která má Čechy tahat ze dna žumpy, kterou národ miluje, a za kterou by šel položit život do hrdinskejch bitev?
Dá se klesnou na ještě hlubší dno, než je dno demonstrativně nafouknutýho obyčejně-lidovýho člunu?
[ad#velkadolni]