15.1.2019
Kategorie: Multikulturní soužití

Dvě tváře rasismu

Sdílejte článek:

JAROSLAV ŠTEFEC

Rok 2000. Mugabe uzákonil v Zimbabwe pozemkovou reformu, která znamenala jediné — genocidu a násilné vyvlastnění bílých farmářů, a předání farem do rukou černých Zimbabwanů.

[ad#textova1]

Rok 2008. V Zimbabwe je hyperinflace ve výši 500 000 000 000 000 %. Místní měna se stala bezcennou, poslední akcí v domácí měně byl tisk bankovky v hodnotě 100 miliard zimbabwských dolarů. Pak se s ostudou přešlo na americký dolar a jiné valuty. Za 35 biliard zimbabwských dolarů se dal v roce 2015 získat jeden dolar americký. Co je to biliarda? Milion, miliarda, bilion, biliarda. To znamená kurz jeden americký dolar za 35 000 000 000 000 000 dolarů zimbabwských.

Rok 2017. Mugabe pod tlakem armády odstupuje, na jeho místo nastupuje generál Emmerson Mnangagwa. Ihned ruší Mugabeho pozemkové reformy. Bílí farmáři se vracejí do země, vítáni Zimbabwany s radostí až dětinskou.

Před pozemkovými reformami v roce 2000 byla Zimbabwe v rámci Afriky zemědělsky velmi úspěšná, po nich nastal v zemi hladomor. Za Mugabeho jediné, čemu se v zemi dařilo, byl obchod s drogami. A snad ještě epidemiím AIDS a cholery.

Rok 2018. V Jihoafrické republice prošel návrh na změnu ústavy. Cílem změny je vyvlastnění bílých farmářů bez náhrad za ukradené farmy a „navrácení“ farem a pozemků Jihoafričanům tmavé pleti. Snaha o změnu vlastnických práv na pozemky a farmy byla patrná již v minulých letech. Kritika vládních kroků upozorňovala na to, že farmy vedené domorodci nebyly dostatečně produktivní. Ale tvrdila, že chyba byla v jejich porovnávání s produktivitou farem bělochů.

Rok 20xx: EU, podporovaná lidskoprávními neziskovkami halasně vyhlašuje, že černé Jihoafričany, kteří se k nám probíjejí skrze vlny Středozemního moře, máme povinnost přijmout, protože oni trpí ve své zemi hladem, bezprávím, trpí jako ta zvěř a my máme morální povinnost je přijmout. Jsme přece za jejich situaci zodpovědní.

JAR je prominentní země. Terorista Nelson Mandela dokonce dostal Nobelovu cenu míru. Jako bojovník proti apartheidu, proti němuž bojoval podobně jako Jásir Arafat v Palestině. Za pomoci výbušnin a teroru. Přesto se země postupně zafrikanizuje. Bílí obyvatelé budou nuceni odejít. Podle mých osobních zkušeností z kontaktů s několika z nich jsou v drtivé většině patrioti. Milují svůj domov, Jihoafrickou republiku, chrání ho před chamtivými nájezdy korporací, jsou zárukou efektivní práce. A jen pro zajímavost — ti, co chtěji odejít, se obrátili s žádostí o pomoc na Rusko. Mluví se až o 15 000 rodin, které mají zájem začít nový život na ruské půdě. Zemědělské.

JAR měla dokonce svůj vlastní jaderný program, ale bílí fyzikové už dávno odešli a to, co zůstalo, zašlo na úbytě. Aspoň doufám. Postupující islamizace totiž nevěští nic moc dobrého. Po odchodu bílých farmářů, stejně jako v jiných afrických zemích, i JAR nejspíš postupně zabředne do šílené korupce, korporace se zde začnou přetahovat o vliv, upadne zemědělství, ekonomika se začne hroutit, o bezpečnosti nemluvě.

Co na to česká média, české neziskovky, česká politická scéna? Nic. Ticho a mlčení. Jenže kdo mlčí, ten souhlasí. A hlavně se stává spoluviníkem genocidy, která vlastně už začala.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jaroslav Štefec

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (36 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...