6.11.2018
Redakce
0
Kategorie: Politika

Možná přeci jen nechceme

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Poslanci CDU budou diskutovat o podpisu globálního migračního paktu.

Na německé poměry malá revoluce: globální pakt OSN o migraci, který má být podepsán v půlce prosince v marockém Marrákeši, vzbudil nesouhlas mezi některými poslanci nejsilnější vládní strany CDU.

[ad#textova1]

O globálním paktu OSN o migraci jste už patrně slyšeli. Je to tento text (PDF: 180711_final_draft_0), podle našeho ministra Hamáčka právně nezávazný – asi proto se v něm 46-krát objevuje slovo commit (zavázat se) a 38-krát slovo commitment (závazek).

O problémech, které v sobě text paktu nese, snad napíšu někdy jindy. Dnes bych se chtěl krátce věnovat jinému tématu, a to procesu jeho schvalování. Jak se datum slavnostního podpisu blíží, mobilizují odpůrci smlouvy všechny síly – a států, které stáhly svůj podpis, nebo o tom aspoň nahlas uvažují, přibývá.

Prvním členským státem OSN, který vyjádřil odhodlání jej nepodepsat, byly už loni v prosinci Spojené státy americké. To ještě nebyl definitivní text na světě, ale podle ministra zahraničí Rexe Tillersona směřoval celý proces k podlomení americké suverenity v imigračních věcech.

Dalším odmítajícím státem se letos v létě stalo Maďarsko, o pár dnů později se přidala Austrálie, jejíž ministr vnitra Peter Dutton v podstatě zopakoval Tillersonovy námitky. Austrálie uplatňuje ve věci ilegálních migrantů na člunech velmi striktní politiku „no way“, jejíž podstatný pilíř – internace na vzdálených ostrovech typu Nauru – by byl paktem prohlášen za nežádoucí.

Pak byl nějakou chvíli klid, poté se ale roztrhl příslovečný pytel. Před týdnem vycouvalo z paktu Rakousko, které momentálně předsedá Evropské unii (do konce roku). Den nato zpochybnil účast své země polský premiér Mateusz Morawiecki – a to dost spektakulárně, přímo na společné tiskové konferenci s Angelou Merkel. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarović sdělila tisku, že pakt nepodepíše. Švýcarská vládní komise doporučila začátkem listopadu spolkové radě, aby dokument také nepodepisovala. V posledních dnech propukly intenzivní debaty na téma paktu i ve Slovinsku a zapomenout bychom neměli ani na Českou republiku, jejíž premiér se k paktu v posledních dnech staví odmítavě. (Šedou eminenci pražské sociální demokracie, Miroslava Pocheho, to ovšem „mrzí“ – snad má pocit, že ČSSD má zbytečně vysoké preference, či co.) Jedinou středoevropskou zemí, která si k paktu zachovává kladný postoj, je tak Slovensko.

Vlna nesouhlasu dorazila i do Německa. Že s migračním paktem má problém opoziční AfD, to asi nikoho moc nepřekvapuje. Nejde však jen o AfD. Podle deníku Die Welt nesouhlasí někteří poslanci CDU s podpisem paktu a budou prosazovat jeho odmítnutí. Šéfka strany Angela Merkel přitom pakt podporuje, ztratila však nad svojí stranou kontrolu natolik, že už nemůže interní diskusi zabránit. Nový předseda frakce Ralph Brinkhaus, který byl nedávno poslanci zvolen namísto jejího favorita a pravé ruky Volkera Kaudera, schválil debatu o migračním paktu jako součást úterního zasedání poslanecké frakce. Jeden z uchazečů o křeslo předsedy strany, Jens Spahn, požaduje „důkladné prozkoumání“ dokumentu.

Odpor v CDU není asi jen důsledkem současné stranické rebelie proti kancléřce. Podobně jako u nás, i v Německu hájí vláda podpis paktu tvrzením, že není právně závazný. Jenže Zelení, jedna z nejsilnějších opozičních stran, kterým aktuální průzkumy přisuzují mezi 18-24 procenty podpory, už prohlásili, že podpis paktu sice vítají, ale že tím celá záležitost rozhodně nekončí a je zapotřebí začít jeho obsah co nejrychleji realizovat (sofort mit der Umsetzung beginnen). Pak je ovšem jeho nezávaznost irelevantní, vrhá-li se někdo do realizace dobrovolně a s nadšením. Nedivím se konzervativnějšímu křídlu CDU, že se od toho chce distancovat včas.

Nemám tušení, která varianta nakonec uvnitř CDU převládne. Jedno mě však těší. Éra Angely Merkel, která by se dala charakterizovat jejím oblíbeným slovem alternativlos (do češtiny těžko přeložitelná stručná nálepka, vyjádření, že nějaká varianta vývoje či rozhodnutí je ta jediná možná a ostatní nepřipadají v úvahu), konečně ustupuje běžnému demokratickému standardu.

Na křeslo předsedy kandiduje více lidí, volbu šéfa frakce vyhrál outsider – a v důležitých věcech probíhá debata, při které různí lidé mají různé názory, otevřeně je dávají najevo a poslanecký klub CDU neslouží jen jako poslušná razítkovací mašinerie pro vedení strany.

To je docela nadějný vývoj.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor:  

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky