USA odstupují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu

INF se v té době týkala amerických raket středního doletu Pershing II a střel s plochou dráhou letu BGM-109G. Na sovětské straně měly být zničeny střely RSD-10 Pioněr (SS-20), R-12 Dvina (SS-4) a R-14 Čusovaja (SS-5). Z kategorie střel krátkého doletu (500 až 1000 km) se Washington zavázal zlikvidovat své Pershing IA, zatímco Moskva rakety TR-1 Temp (SS-12) a OTR-23 Oka (SS-23).

Výhodou těchto zbraní je oproti mezikontinentálním balistickým raketám ICBM (Inter-Continental Ballistic Missile) výrazně nižší náročnost výroby (nižší výrobní cena a možnost masové výroby), velká taktická i strategická mobilita a schopnost provést nenadalý masivní jaderný úder. Zásadní výhodou je pak možnost vést účinnou propagandu proti civilnímu obyvatelstvu cílové země (podpora aktivistů, „alternativních“ médií, příslušných neziskovek, atd.).

Odstoupení Spojených států od smlouvy je horkým tématem americké vlády zejména od března 2017, kdy americký generál Paul Selva, místopředseda Spojeného štábů VJCS (Vice Chairman of the Joint Chiefs of Staff) Ozbrojených sil Spojených států, veřejně obvinil Ruskou federaci z nasazení ze země odpalovaných střel s plochou dráhou letu, a tedy porušení „ducha a záměru“ dohody.

Podobný postoj vůči INF zastává i americký ministr obrany Jim Mattis, který od svého nástupu do úřadu upozorňuje na opakované porušování INF ruskou stranou. Na začátku října se Mattis nechal slyšet, že kvůli poroušování INF ze strany Ruska je „smlouva neudržitelná“ a proto „Rusko musí opět dodržovat smlouvu INF, jinak budou USA muset reagovat na ledabylé porušování konkrétních limitů stanovených smlouvou.“

Znepokojení nad porušování INF však není pro americkou administrativu nikterak novým tématem. Již ke konci první dekády 21. století upozorňovaly americké zpravodajské služby na nedodržování INF Moskvou, která měla vyvíjet nové typy GLCM s doletem větším než 500 km. Šlo o střely 9M728 (SS-CX-7) a 9M729 (SS-CX-8) použitelné v raketových systémech Iskander.

Dle zveřejněných reportů zmíněné střely vycházejí z námořních střel s plochou dráhou letu 3M-14 Kalibr (SS-N-30). Odhadovaný dolet těchto střel se pohybuje mezi cirka 2000 až 5500 km.

Testování těchto střel dle reportů započalo již v roce 2008 na ruské raketové střelnici Kapustin Jar. První oficiální obvinění Ruska z porušování INF přišlo ale až za administrativy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy v červenci 2014.

Ruská strana tato obvinění dosud odmítá a její reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Naopak Rusové za zakázané zbraně (smlouvou INF) považují americké drony Reaper nebo Predator, případně střely Tomahawk, které lze teoreticky umístit v odpalovacích kontejnerech Mk-41 pozemního systému Aegis Ashore (např. v Rumunsku).

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov v srpnu tohoto roku prohlásil: „Pokud jde o smlouvu INF, je zřejmé, že Spojené státy a někteří její spojenci vědomě porušují tuto směrnici, zejména tím, že na svých územích nasazují odpalovací systémy Mk-41 schopné vypouštět pozemní střely s plochou dráhou letu.“

V každém případě Spojené státy plánují jako protireakci vyvinout novou GLCM. Američané vůbec nemusí začínat od nuly ‒ mohou jednoduše upravit námořní střely Tomahawk a vyvinout potřebné odpalovací vozidlo. USA ale tyto nové střely pouze vyvinou, ale nenasadí, čímž dodrží podmínky INF. Samozřejmě v případě krize lze tyto zbraně začít masově vyrábět a zavádět do výzbroje.

Další pákou má být vývoj jaderných hlavic s nízkou silou exploze (tzv. low-yield) pro balistické střely odpalované z ponorek SLBM (Submarine-Launched Ballistic Missiles) a zejména pak nových střel s plochou dráhou letu odpalovaných z ponorek/lodí SLCM (Sea-Launched Cruise Missiles).

Prezident Trump o víkendu prohlásil, že Spojené státy „ukončí a odstoupí od dohody,“ zatímco jeho ruský protějšek Vladimir Putin se nechal slyšet, že „odpověď Ruska bude okamžitá.“ Pokud se tak stane, USA nebudou vůbec vázany jakýmikoliv podmínkami při vývoji a zavádění GLBM a GLCM nové generace. Do popředí se také dostává osud nové strategické americko-ruské odzbrojovací smlouvy START, kterou považuje Trump za nevýhodnou pro Spojené státy.

Odstoupení od INF však ve skutečnosti nepředstavuje pro Spojené státy bezpečnostní problém, protože Rusko pomocí střel s krátkým nebo středním doletem nemůže zasáhnout území Spojených států, tedy kromě Aljašky. Pokud tedy Rusko začne vyvíjet nové střely krátkého a středního dosahu, nebude s nimi moc nijak ohrozit přímo Spojené státy. Naopak tyto zbraně jsou hrozbou pro Evropu a ruská propaganda se nepochybně zaměří na „trestání“ Evropy za „chyby“ Spojených států a na poštvávání Evropanů proti USA za to, že Rusové musejí kvůli USA svými jadernými raketami ohrožovat Evropu.

Zatímco se tak někteří experti obávají nových jaderných závodů ve zbrojení, jiní považují kroky americké administrativy za oprávněné. Ostatně Spojené státy očividně sahají k osvědčené taktice uzbrojení oponenta. Díky své silné ekonomice dokáží Spojené státy masivně zbrojit a přitom zajišťovat sociální potřeby obyvatel, naopak slaba ruská ekonomika může buď jedno, nebo druhé.

Právě druhotné vyvolání sociálního neklidu v Rusku se zdá ideální způsob, jak oslabit ruské mocenské postavení ve světě. Naopak Rusové v reakci nepochybně zesílí svůj propagandistický boj v Evropě s cílem poštvat evropské obyvatelstvo proti svým elitám.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Zdroje: DefenseNews, GlobalSecurity, FAS, U.S. Department of State, RT, RFERL, Reuters, AN