19.7.2018
Redakce
0
Kategorie: Politika

Maláčová – ministryně v souvislostech

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Sotva nám mediálně odstřelili „šibala” Krčála, ministra práce a sociálních věcí, už pro nás Socani  vylovili další jméno z klobouku. A je to síla. Tentokrát hodili na stůl skutečné eso místo „spodka”.  Šedivého a nepříliš výrazného politika, který se alespoň část života, v mládí, živil něčím normálním (1979 – 1986 jako technik ve Ždárských strojírnách) má nahradit mladá, plně  profesionální Evropanka Jana Maláčová.

 [ad#textova1]

O koho jde? Jana Maláčová vystudovala London School of Economics and Political Science (což je mimochodem “alma mater” jistého George Sorose) a Goetheho univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem. Z obou má titul magistr. Z té první v oboru politické ekonomie Evropy, z té druhé z politologie.

Zaměstnána byla od počátku jen a pouze v různých vysokých státních institucích.  Je zastánkyní užší integrace Evropské unie. V minulosti opakovaně kritizovala, že ČR stojí mimo „hlavní proud” EU. Svého času se připojila k žádosti o stažení tzv. Klausovy výjimky. To byl protokol o uplatňování výjimky Listiny základních práv EU, který si během schvalování Lisabonské smlouvy vymínil tehdejší prezident Václav Klaus.

Od roku 2014 je místopředsedkyní spolku Oranžový klub. Ten je blízký ČSSD a prosazuje tak zvané “spravedlivé” zastoupení žen ve veřejném životě a pokrokářskou agendu, jako takovou. Malá ochutnávka: “Podporujeme přijetí poslaneckého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství,
která by umožnila osvojení dítěte registrovaným partnerem, nebiologickým rodičem” tedy laicky adopce gayů, anebo “Naším cílem je dosáhnout nejprve úrovně zastoupení žen v parlamentech v Německu (36, 5 % žen ve Spolkovém sněmu) a posléze i úrovně skandinávských zemí (blížící se či přesahující 40 %)”, tedy, ve zkratce kvóty na ženy.

Není bez zajímavosti, že od roku 2016 je členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Pod kterýmžto vznešeným názvem se skrývá spolek, poměrně dost  nakloněný páně Posseltovým “vyhnancům”.

Leccos pak může naznačit i její nejbližší okolí. Její manžel, současný státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Aleš Chmelař, je také absolventem London School of Economics and Political Science (ano, té Sorosovky), kde se poznali. Názorově je, jako ona, kovaným Evropanem. Euro -pokrokářskou agendu tlačí v Obecně prospěšné společnosti Fórum 50 %, kde je členem správní rady. I tato oganizace, stejně jako Oranžový klub jeho manželky,  si klade za cíl prosazovat “spravedlivé” zastoupení žen ve veřejném životě.  Členství v pražském (Bakalově) Aspen Institute Central Europe už je jen poslední třešničkou na dortě.

To jsme to dopracovali. Je tomu sotva něco přes půl roku, co národ ve volbách do Poslanecké sněmovny důrazně a velmi hlasitě odmítl dosavadní politiku ČSSD, representovanou tehdejším premierem Sobotkou. Politiku devótní vstřícnosti k Bruselu a bezpodmínečného podřízení cizáckým, našemu národu nepřátelským zájmům.  A výsledek?

Z partaje, kterou nastolicovaní občané poslali na střídačku, máme ve vládě 5 ministrů. Ano, samozřejmě, jedna sesle je zatím volná, ale stejně ji mají Socani. Místopředsedou vlády je člověk (přesvědčením, ne vystupováním) sobotkovější, než sám Sobotka. Hamáček, jemuž se pro vstřícnost k islámu už dlouho přezdívá Al Hamadíja. Na zahraničí se stále pokoušejí protlačit Pocheho, Hamadíjova soudruha z pražského Aspen Institute Central Europe. Založeného a financovaného jistým Bakalou. Z toho Aspenu, kde je členem i manžel naší nové ministryně práce a sociálních věcí…. A kruh se nám uzavírá.

Paní kandidátka ministerství zosobňuje vše, co normální, pracující člověk podvědomě, pudově nesnáší. Mladou, ambiciózní členku euroelity. Vrstvy, nebo chcete-li třídy kosmopolitů, kteří se volně přelévají “světem bez hranic” od velkých, nadnárodních společností k velkým, nadnárodním institucím a opačně. S občasným záskokem do nějaké místní vlády. Lidí, co jsou “doma” kdekoli, kde je dobré připojení k Webu.

Mládě novodobé šlechty, která si, stejně jako ta středověká, potrpí na své kódy, rituály, dvorní etiketu a kinderstube. Na to, co se má říkat, co podporovat, co je noblesní a co naopak faux pas. A která nás, bílé heterosexuální, pracující “poddané”, kteří co ten její luxus platí,  nesnáší stejně, jako my je. Rozdíl je ale v tom, že oni mají moc nám to osladit a zhusta jí využívají.

Takže abychom si to zopakovali. Socani, vstřícní k Bruselu a nadšení europokrokáři, mají ministra vnitra a zahraničí, a to v době trvající hrozby migrace. K tomu sociální věci, kde se dá tak hezky experimentovat s rodinou, zemědělství a pak kulturu, což může být výborný  trychtýř, k nalévání europropagandy občanstvu. K tomu má Babiš ve vládě nejméně 3 lidi, navázané přes Aspen na svého milovaného konkurenta Bakalu a přes něj na dům jistých Rotschildů. Posty ve vládě jsou obsazovány lidmi, kteří jsou zjevně loajální více k EU a nadnárodním organizacím, než k zájmům občanů ČR…

Divíte se, že čím dá větší část občanstva mluví o defenestraci? Protože tenhle prastarý, ale osvědčený způsob vyjádření lidové vůle má oproti volbám tu výhodu, že se  činovníci, kterým občané takto naznačili svou nedůvěru, se už zpravidla do úřadů a k moci nevracejí. 

Když volbami je zjevně odstavit nejde. 

[ad#pp-clanek-ctverec]

 

 

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (37 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky