11.6.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Satirika – odvozeno od politika: Aneb páté přes deváté

Sdílejte článek:

ALENA MARTÍNKOVÁ

Tak jsme si tenkrát my, pamětníci a pamětnice mysleli, že zbavit se denních zpráv o RVHP, o cestách soudruhů po bratrských zemích, o stachanovských a jiných hrdinstvích soudruhů dělníků a dělnic ze spřátelených zemí východního bloku včetně SSSR, bylo největší terno v našem životě!

[ad#textova1]

Zamáčkli jsme falešnou slzu v oku, že nám již nebude umožněno jít s transparentem Za věčný mír v prvomájovém průvodu a vidět přehlídku připravenosti našeho vojska a vojsk RVHP proti imperialistickým silám Západu. Přežili jsme kupodivu ve zdraví zánik poslechu vzletných i úderných proslovů čelných představitelů strany a vlády, aby imperialista viděl, že jsme připraveni bojovat za mír a jednotu socialistického tábora, za lid!

Rádi jsme za papírky kápé (kuponové privatizace) předali vlastnictví českých podniků do uvědomělých a západně vyspělých nadnárodních firem, myslíce si naivně, že se jim, díky západním elitním mozkům bude dařit lépe. Nenapadlo nás vůbec, že skupování a záměrné krachy prosperujícíh firem a koncernů je ideový záměr a ne vždy špatná kondice kupované firmy, sváděná na socialistické praktiky.

Dárkem našich politických aparátčíků těmto nadnárodním firmám byly daňové prázdniny, ale pokud vlastníte český pas a jste podnikatel, tak na ně zapomeňte, prázdniny mají pouze vaše děti a to školní. Miliardy tečou ven, oni se musí chechtat anebo ne, sami to naplánovali a našli mezi námi ty, kteří jim to schválili a uzákonili.

Konce známe, prázdniny končí, děti jdou do školy a firmy odstěhují podnik pryč, třeba do Rumunska, tam budou náklady ještě levnější než u nás. Co tady s lidmi bez práce, neřeší.

Poslanci, někteří jim hanlivě říkají “posranci“ horlivě desetiletí hledali a hledají, co ještě státního zpeněžit, aby prodloužili život svým, na kapačkách napojeným, stranám a aby zbylo na malá či větší domů, už toho moc nezbývá, zpeněžili i sluneční svit a tak zbývá snad už jen jednou prodaný kchárlštejn.

Voda ve většině měst a krajích, vedených uvědomělými zastupiteli, kteří vyměnili darované akcie vodárenských společností za nová fotbalové hřiště či jinou nutnost v obci, dosáhla až 500 procentního navýšení ceny před sametovou komedií. Ale hlavně, že naopak zlevnily lokomotivy, jak bylo kdesi v tisku uváděno.

Jak prozradil jeden z otců kápé, pan Tomáš Ježek, bylo třeba vytvořit horních 10 táců zbohatlíků, tzv. nové aristokracie, dle newspeeku z “Prolomení hradeb” sociologa Petra Hampla. Podařilo se.

Mladí jásali, když se zrušila povinná vojenská služba, to je přeci znak naší správné cesty na Západ. Rodiče moc ne, protože si od “parchantů” neodpočinuli, ale zase se nedočkali třeba nevěsty ze Slovenska či naopak, protože kdo neměl protekci, tak šel z Čech nejlépe do Košic a obráceně. Dnes dát mladému provést rozborku a sborku, tak by si raději možná uklidil pokoj u rodičů nebo se při tom nedejbože zranil.

Praha a další města prokoukla, ale za cenu otrocké práce dělníků, většinou z Ukrajiny, kteří byli odíráni dvakrát, jednou našimi “podnikateli”, podruhé svojí mafií. Ta se tu s nimi zabydlela a té museli odevzdávat desátek. Ale ti z obou táborů, kteří vydrželi, mají dnes české občanství, no, neber to!
Rušily se hraniční kontroly, na občanku byla polovina republiky v Benátkách, Berlíně, Rakousku, atd., ještě do konce roku osmdevět. Začalo se jezdit ven, skoro kamkoli, ale nenapadlo nás, že jednou se budou obyvatelé jiných kontinentů hromadně dovážet k nám a vegetit tu za tučný majlant bez našeho souhlasu, vždyť jsme v éú, ne? Příprava na promíchání je v běhu, venku to už bylo vidět i tenkrát v devadesátkách, jen nám to nedocházelo, chyběly souvislosti. Po přečtení knížky do kapsy „Prolomení hradeb“ sociologa Petra Hampla je stopro budete mít, za to ručím.

Politici slibovali marku 1:3, slibem neurazíš. Skoro v takovém poměru měníme koruny za kuny, ale naopak, za čtyři káčé dostaneme jednu kunu. I ti Chorvati jsou na tom kurzově líp než my, však byl jejich finanční mág našemu šéfovi v demisi velkou inspirací, chorvatské éété povzbudilo doma k zániku několik tisíc malých živnostníků, chválabohu, že?

Politici slibovali, že doženeme Západ, ale co tím bylo myšleno doopravdy, vidíme až dnes. Byly připraveny pasti a pastičky, do kterých jsme vlezli sami, bez dohánění – nahánění, demokraticky. Když jsme hlasovali pro éúano (pro ANO, někteří i posledně), někteří skutečně nevědouce, co činí, jiní pro to cestování.

Další voňavou pastičkou jsou pobídky pro “zaostalé” země Východu zvané dotace, schvalované hlavně pro životně důležité projekty sloužící všem občanům, jako jsou třeba vyhlídkové věže v moravských nížinách, bazény v pětitisícovém městečku, cyklostezky odnikud nikam a další, dosaďte si sami. Dotace je zločin, páchaný novou aristokracií ve jménu pseudoblaha, které bude v budoucnu zaplaceno krví. I v rodině se peníze nedávají jen tak, bez záruky vrácení či jiné protislužby. Dotace je půjčka zabalená do darovacího obalu, termín a forma vrácení se zdá být v nekonečnu, ale je to mýlka, čeká se jen na správný čas připomenutí protislužby.

Další pastičkou je obludná podpora organizací, nazývajících se neziskovými, většinou globálního charakteru ve stylu pavouka, kdy tělíčko je většinou za móřem a nožičky zasahují do všech zemí, kde je nutno změnit většinový nepohodlný názor, který běžný občan nechce opustit. Někdy zbraněmi, někdy penězi, někdy výhrůžkami, někdy kombinací všeho.

Mladí mají možnost studovat na čerstvě vylíhlých soukromých univerzitách, takže magorů a bakalářů všeho možného kulturologického, genderového a politologického směru tu máme jako máku. Co s nimi, no přeci zaměstnat je v těch neziskovkách, budou vděčni za pravidelný plat, existenci bez fyzické námahy a pocit důležitosti.

Začala podpora menšin všeho druhu, že komunisti nutili všechny pracovat, je zapomenuto, vždyť to byli přeci komanči a “Arbeit nach frei”, přestože obecně pravdivé, bylo opravdu odporně a nelidsky zneužito. Za podpory přítele Amerrrriky, prezidenta véhá, se zformovala třída nemakačenků, dnes již dorůstající třetí generace, která si slušně žije nejen tady v ČR, ale donedávna i třeba ve vébé, odkud byla část dle médií vyhoštěna a vrátila se v pohodě do té rasistické země dřívějšího pobytu. Nějak nám ale regionální politici nesdělili, jaké že to dostali noty, kde že ty údajné litry navrátilců budou bydlet, když podle dobového tisku rádi „prodali svoje byty“ a odtáhli do země dle nich zaslíbené, která nás kritizovala za postoje k nim? V mém bydlišti jsou k vidění od jisté doby tito dost dobře oblečení, namalovaní a stále usměvaví spoluobčané a občanky, značně se odlišujících od domácích spolubratrů a sester. Na pupcích dopoledne se promenádujících pánů jsou upnutá trika s ingliš nápisy, na noze najky pod tetovačkou, aspoň, že drží krok alespoň s módou, když ne s pracovní dobou.

Platíme peníze ze společné kasy hochům, co chtějí být děvy a naopak, platíme jim psychology a jiné poradce, ale člověk, co přišel jen o ruku k lokti, nemá nárok na ZTP, protože přeci kus ruky má, co? Teď v jůesej jedna, co byla on, chce po pár letech být zase on, protože být ona není ono. Divím se, že když je modernisty definováno tolik pohlaví, proč se jímu nedá udělat něco jiného než jen návrat k skoromuži? Nač pak jsou ta další pohlaví, asi by měli dostat po hlavě ti pohlavní experti, že?

Podle rozhodnutí NS ČR mohou být dva chromozomy X a X zapsáni v rodném listu jako rodiče (zploditelé), tj. v kolonce otec bude X, v kolonce matka taky X. Tím NS postavil na hlavu uznávanou a akceptovanou skutečnost jak ve světě zvířat, tak v lidské populaci, že z-plodit, z-rodit, po-rodit nový život mohou jen a jen X a Y.

Možná, že se fikce z  filmu Sexmise stane realitou, bratr Matrix též nezůstává pozadu s návrhy jak řešit otázku vzniku i úklidu ovčanů.

Špatně známe svoje pappenheimské, starostové a jejich kumpáni se pakují na prodeji za hubičku nakoupených porevolučních pozemků přítomné petropopulaci, která už nudící se pohled na vyvěrající ropu vyměnila za kochání se vyvěrající léčivou vodou. Petropopulace dává svojí vírou najevo svoji nadřazenost vůči nám, křesťanům či ateistům a dovoluje si už kritizovat naše volené představitele, našeho prezidenta i náš způsob života. A dostávají podporu českých soudců, politiků. Vepřů se bojí, i lety nepřežily, ale v tom jelo jiné obyvatelstvo, zatím. Jak to bude s jinými lety, se dá obstojně prognózovat.
A co my?? Zatím to vše polykáme, je to po malých soustech, tak to zapíjíme pivem v knajpě a dýchame dál.

Ale co bude, až nám násilím otevřou ústa a budou to do nás lít či cpát ne po soustech, ale po nestravitelném množství?

Jak řekla mama véká juniora (zde v parafrázovém znění): za vyklizení hnízda čapího vyměnil migroše tam někde v éú. Takže pan hnízdo burešovo by měl kápnout čapí, jak to bude s těmi novými pracanty a inteligencí, když tu ná všeci kradnú a já dodávám, nechceme dělat za pár šupů.
Ty jsou milé zatím jen úkáčkům a úkáčkám, bohužel, některé služby jsou dnes bez nich neschopny fungovat (pokojské, uklízečky atd.) a s nimi zase obchodují zprostředkovatelské agentury.

Prezident prý nespojuje, ale rozděluje. Rozdělovat již dávno rozdělené je jako chtít si ukrojit čtvrtku chleba z celého bochníku, jde to obtížně, ale z půlky to jde snadno.

Mediální žumpou nastrčení a opěvovaní vybraní ti správní hééérci a hééérečky se pasují do rolí celebrit, majících ten jediný správný pohled na vše, jsou univerzální od ministra po poslance, Ježíš nám jako výplod alternativního umění souloží, bohužel ne s Máří Magdalénou, ale s nějakou petroděvou. Tak to vypadalo, že se neozveme, a test bude úspěšně dokončen, ale přeci jen jim to díky Slušným neprošlo.

Nejnovější zaváděnou pastičkou je postupující globální politická a sociální korektnost, která nabývá obludných rozměrů, blížící se obloukem k tomu, co jsme rádi ze socíku opustili. Mít a ukazovat pohanské – paganské symboly předků bude asi brzo na katr, jak se jeví u slovenských bratří, no mustr je už na světě, ramadán prý byl u “němčourů” dříve než socialistický oktoberfest.

Některé herecké děvy si náhle vzpomněly na mládí a v pláči nad svým nadcházejícím stářím napráskaly svoje sexuální zážitky z mládí jako traumatizující a násilné jednání pánů, kteří jim pak dali role. Opačné zážitky s tím mají děvy, provokující sexem v kostele. Ale pan prezident to rozsekl, k*nda sem,k*nda tam. A je to! Pat a Mat by se mnohdy uplatnili ve všech velkých hobby marketech jako radiči!

Velké, širé, řepné lány!! Jak jste žluté na vše strany! No, takto zneužít báseň! Ale bohužel, i z neobjektivní veřejnoprávní tývý se dovídáme, že oku neladící řepková lánová žluť příliš nezhubne! Prý je to ekonomicky výhodné! Bodejť ne, když se nic jiného nevyplatí dělat a sít. Nastaveno to tak bylo záměrně a propojení s automobilovým průmyslem jako povinný ničivý přídatek paliva byl geniální nápad, že? A nese a ponese to, je to zlatě žlutá řepková slípka. Slogan „To nevymyslíš“ si půjčuji od Petra Štěpánka!

Nákupní centra plná zeleniny a ovoce od Peru přes jižní Afriku a Indii zpět do Španělska, Turecka, Řecka, Nizozemí, Itálie, nekonečný seznam, to jen dokazují. Jablka, dříve nejobyčejnější ovoce, stojí kilčo klidně přes pajdu, asi za to naleštění voskem a dozrání v halách.

Asi se bude muset vymyslet novorozenecká signálně intuitivní komunikace pro odsouhlasení přebalení a i jiného kontaktu s tímto tvorečkem, jak navrhla jedna taková, asi bezdětná pseudovědkyně, možná vzniknou jazykové školy specializované na tento typ komunikace.

Zvířata šlechtíme a křížíme (bez jejich souhlasu), no vypadá to, že myšlenka zkusit to na lidských rasách jako „pozůstatek to možná pokusů mimozemšťanů“ ze zkaleného – Kalgeriho mozku už našla svoje realizátory, naši novou globální aristokracii, a vypadá to, že to sice nebude zatím proti naší vůli, ale co není, může být zítra. Výroba nového evropana započala.

Protože u zedníků, klempířů a jiných rukodělných prací, nehrozí to správné ideologické nadšení, které je vstupenkou do klubu nové aristokracie, moc jich nepřibývá, nejsou v kurzu. Pak se nedivme, že jsou nedostatkovým zbožím a v rodině a přátelích jsou nadstandartně hýčkáni.

Důchodci zapomínají, že jich je megáč, a mohli by leccos změnit a eurovítači a jiní zaklínači éú by neměli šanci, ale jsou možná osamělí, nemají zájmové tlupy, nemají chytré founy, aby se domlouvali, nemají vůli, ať jsou vlevo, vpravo, dát vše jen jednomu a to by pak byl hukot, je jich potencionálně přes milion voličů. Řeší ale stolici, nové zuby, bolení kloubů, dát si rohlík k obědu nebo až k večeři. Mlaďoši by utřeli čumák.

I za socíku chodili oprávněné soudružky poučit matky samoživitelky, jejichž chování nevyhovovalo vkusu uvědomělých sousedů. Bylo to sice nepříjemné, ale odebráním dítěte a nemožností se s ním vídat, to ve white populaci téměř nikdy nekončilo. Dnes je to v některých uvědomělých zemích reálný byznys podporovaný vládou a všemi institucemi a jede to jak na drátku. Noví rodiče, skrývající se za správní pojem pěstouni, se tím mohou velmi dobře živit. Asi na tom severu je fakt málo světla a tímpádem je nemůže osvěcovat pořádný paprsek slunce, natož duch svatý, aby soudružky osvítil a umravnil. Už se ale jejich praktiky přesunují k nám, tak doufejme, že ani s pomocí ombudsmáni se jim to tady nepovede rozjet ve velkém.

U nás ministryně od valachů zatím zkusila zhoufovat do jednoho kluba všechny děti hlava nehlava, mysl nemysl, noha beznoha. Prý je to trend všehorovna a vznikli asáci, co chodí s inkluzáky do třídy. Moc to nefunguje, ale když je lepší mýlit se s amíky než mít pravdu s rusáky, jak to prohlásila jedna západofilka Šiklová, tak to holt musí jet dál.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,17 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky