31.5.2018
Kategorie: Kultura a tipy

Blockchain a způsoby, kterými mění svět

Sdílejte článek:

Kryptoměny nenávratně změnily způsob, jakým nahlížíme na peníze, ovšem technologie, která umožnila jejich zrod v první řadě, mění svět ještě více.
Když v roce 2009 vydal anonymní programátor nebo skupina programátorů vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto první kryptoměnu na světě, Bitcoin, málokdo si dokázal představit, že necelých deset let po jejím vzniku přesáhne cena Bitcoinu hranici dvou set tisíc korun. Úspěch Bitcoinu ovšem není nic v porovnání s disruptivním potencionálem technologie, na které je Bitcoin založen, zvané blockchain.

Co je blockchain?

Blockchain je zvláštní druh databáze. Na rozdíl od klasických databází není závislý na jakékoliv centrální autoritě. Záznamy v blockchainu jsou distribuovány napříč velkým počtem uzlů, které dohromady tvoří peer-to-peer síť.

Záznamy v blockchainu jsou navíc řazeny do bloků, přičemž každý následující blok je spojen s tím předchozím za pomoci kryptografické hašovací funkce. Tato funkce zajištuje, že s uloženými daty není možné zpětně manipulovat a jakkoliv je měnit. Pokud by se o to někdo pokusil, došlo by k okamžité kolizi s ostatními členy sítě a změněná kopie daného blockchainu by byla ihned vyřazena a považována za neplatnou.

Ačkoliv prvotním impulzem pro vývoj blockchainu byla potřeba vyřešit tzv. „problém dvojitého utrácení“, který potencionálně umožňuje dvakrát zaplatit tou samou digitální měnou, blockchain se postupem času ukázal, jako fantastické řešení mnoha různých problémů.

K čemu dnes blockchain slouží?

Velmi krátkou dobu po jeho zrodu přilákal blockchain pozornost hned několika sektorů a jeho hodnota se rychle vyšplhala na závratných deset miliard korun. Předpokládá se, že pokud bude jeho růst pokračovat stejným tempem, dosáhne v roce 2021 hodnotu přesahující čtyřicet miliard korun.

Kryptoměny jsou první a stále největší praktickou aplikaci blockchainu. Od roku 2009, kdy Satoshi Nakamoto vydal Bitcoin, se počet kryptoměn rozrostl jako houby po dešti. V současné době je na světě přes tisíc kryptoměn, z nichž většina využívá blockchain velice podobný tomu, se kterým přišel Satoshi Nakamoto. Menší část používá blockchainy, které s blockchainem Bitcoinu nemají moc společného.
Kromě kryptoměn se mezi hlavní tahouny růstu blockchainu řadí finanční sektor, který ho plánuje použít pro zrychlení a zlevnění mezinárodních plateb a pro zavedení „chytrých smluv“. Jednalo by se vlastně počítačové programy běžící na blockchainu, jejímž úkolem by bylo dohlížet na plnění smluvních podmínek. Takovéto smlouvy by mohly vést ke značným finančním a časovým úsporám, protože by udělaly služby mnoha prostředníků zbytečnými.

IBM a mnoho dalších společností věří, že by blockchain mohl vést k revoluci ve zdravotnictví. Na rozdíl od stávajících informačních systémů by mohl poskytnout prostředky k bezpečnému a efektivnímu sdílení informací o pacientech, výzkumu, či pohybu léků. Estonsko, první země v Evropě, která zavedla vlastní kryptoměnu, již používá blockchain pro zabezpečení osobních dat pacientů a uvažuje o přechodu z klasických občanských průkazů na digitální občanské průkazy bezpečně uchované v blockchainu.
V loňském roce Estonsko také úspěšně otestovalo volební systém na bázi blockchainu, čímž tato progresivní země demonstrovalo další z možných aplikací této technologie. Například Spojené Státy Americké jsou jednou z mnoha zemí, která si dobře uvědomuje, jak důležité je znemožnit manipulaci s hlasovacími stroji a lístky. V roce 2016 mělo mezi republikány v tamní volební proces důvěru pouze 44 procent dotázaných, mezi demokraty 38 procent.

Výše zmíněné příklady toho, jak blockchain mění svět jsou pouze krátkým výčtem několika zajímavých nasazení této technologie. Nová využití blockchainu jsou navrhována prakticky každý den a zasahují do naprosto všech aspektů našich životů.

Není blockchain pouze slepá ulička?

Ačkoliv počet zastánců blockchainu a výše investic do této technologie neustále rostou, ne každý vidí jeho budoucnost růžově. Stále více se ozývají hlasy, které tvrdí, že se blockchain stal jakýmsi módním marketingovým termínem, jehož reálná hodnota ani zdaleka neodpovídá statistikám.
Tyto názory se často odvolávají na fakt, že nespočet blockchain projektů dokázalo od investorů získat až stovky milionů korun, aniž by přišli s jakýmkoliv funkčním produktem. Pouhá zmínka o blockchainu stačila k vytvoření obrovského zájmu a přilákaní mnoha nadšených krypto-investorů s hlubokými kapsami.

Další skupina skeptiků poukazuje na současnou neschopnost blockchainu se uspokojivě vypořádat s rostoucím počtem uživatelů. Například blockchain Bitcoinu v současné době spotřebovává stejné množství elektrické energie jako celá Česká republika a experti předpovídají, že by mohl zanedlouho spotřebovávat 0.5 procent veškeré elektrické energie, kterou lidstvo vyprodukuje.

Pokud se s těmito a jinými překážkami nedokáže blockchain vypořádat, je silně možné, že se mu nikdy nepodaří naplnit svůj potenciál. Pokud by se tak skutečně stalo, blockchain by se zařadil mezi ostatní slibné technologie, které eventuálně skončili na smetišti dějin.

Hodně ovšem nasvědčuje tomu, že míra dopadu blockchainu na lidstvo bude srovnatelná s mírou dopadu internetu. V takovém případě by se ti, kteří včas prozíravě investovali do této technologie pravděpodobně zařadili mezi nejbohatší lidi na světě. Otázkou samozřejmě zůstává na jak dlouho, protože tempo technického pokroku se neustále zrychluje a blockchain může být pouze krátkodobou zastávkou na cestě k něčemu mnohem většímu.

(PR)

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...