1.5.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Bída Bundeswehru (bez lesku)

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Americký prezident Donald Trump sdělil Angele Merkel, že Evropa musí plnit své obranné závazky (2 % HDP). Německo s tím ale bude mít politický problém.

Dohodnutý cíl zemí NATO – utrácet za ozbrojené síly 2 % HDP – plní jen několik členů: Polsko, Velká Británie, Estonsko, Řecko a USA (přehled). Drtivou většinu nákladů táhnou Američané. Naše vlast, která vydává na obranu 1,05 procenta HDP,  patří k těm nejhorším černým pasažérům v alianci, ležíme daleko i za Rumunskem. (Neříká se teď spíš pestrobarevný pasažér?)

[ad#textova1]

Samotný dostatečný objem peněz nestačí k bojeschopnosti: téměř tři čtvrtiny řeckých výdajů na armádu jdou na personální náklady včetně penzí. Nedostatečný objem peněz ale víceméně garantuje problémy. Dnes se válčí mechanizovaně, nákup a údržba techniky něco stojí. Není-li na ně, mění se kasárna ve vrakoviště.

Při právě skončené návštěvě Emmanuela Macrona a Angely Merkel ve Washingtonu se projednávalo mnoho věcí, například záměr Američanů uvalit cla na některé suroviny a výrobky. Došlo však i na NATO.

Trump je obchodník a obchodníci málokdy tolerují svým společníkům „poflakování se“; uzavřou-li s někým pakt, chtějí vidět stejné úsilí od všech zúčastněných stran. Tento princip nyní americký prezident uplatňuje i v rámci NATO, kde je „flákačů“ výrazná většina. Evropské státy raději utrácejí za sociální politiku.

Francouzský prezident Macron byl na tom ve Washingtonu o něco lépe. Francie sice nedosahuje dohodnuté úrovně výdajů, ale není od ní zase tak daleko (1,8 % za rok 2017). Postkoloniální angažmá Paříže v Africe a arabských státech také znamená, že Francouzi musejí být schopni udržovat svoje ozbrojené síly na určité úrovni kvality a utrácet pokud možno účelně. Trčí-li vaši paras někde v Mali a čekají na džihádisty, nemůžete si dovolit vyhazovat příliš mnoho peněz za genderové audity a GDPR compliance. Prioritu dostává kvalitní zásobení vojáků v akci.

V horší situaci byla německá kancléřka. Německo je, stejně jako ČR, jedním z černých pasažérů NATO. Vzhledem k objemu německé ekonomiky jde však o řádově jiné hodnoty.  A kvůli politické situaci v zemi nepůjde tuto skutečnost nijak snadno napravit.

Jako Čech s určitými znalostmi historie jsem rád, že německá armáda není moc silná. Od současné vlády žádnou fyzickou agresi neočekávám, ale osoba sedící na kancléřském stolci se může změnit ze dne na den.  Zůstává-li Bundeswehr relativně slabý, nebude to žádného budoucího kancléře pokoušet k tomu, aby pokračoval v politice jinými prostředky. Na rozdíl od mnoha optimistů si nemyslím, že by mír ve střední Evropě byl věčný a jistý; to je momentální iluze daná tím, že jsme dlouho nezažili opak.

(Anglosasové to říkají sušeji: ve vojenských věcech záleží na dvou věcech, záměru (intent) a schopnostech (capability). Jelikož záměr se může měnit rychle, je žádoucí, aby schopnosti byly udržovány v určitých mezích, a to i u aktuálních spojenců.)

Současný Bundeswehr nicméně není relativně slabý. Je úplně v troskách. Tato skutečnost u nás není příliš známá, naopak mají lidé obecný dojem, že Německo funguje v takových věcech lépe než ČR. Nikoliv, přátelé.

Chronické podinvestování německé armády vedlo k tomu, že téměř veškerá technika je nebojeschopná. Když to mám nějak popsat, řekl bych, že by Němcům dnes v hypotetickém konfliktu dokázalo pořádně naložit i Polsko  a možná i Dánsko.

(Samozřejmě se to nestane, protože kdo by se dnes okupoval s nějakým Berlínem; ještě by na něj spadla nutnost dostavět to slavné letiště, jehož otevření je nyní slavnostně slibováno na říjen 2020. Konec sarkasmu.)

Následující zprávy jsou poměrně čerstvé. Posuďte sami, jaké světlo na stav německého vojska vrhají.

Říjen 2017 – všechny německé ponorky jsou mimo provoz (odkaz, druhý odkaz). Poslední funkční plavidlo, U35, se „zneschopnilo“ tím, že někde u norského pobřeží škráblo kormidlem o skálu. Od té chvíle leží celá německá flotila v Kielu a čeká na náhradní díly, které nejsou. Posádky dostaly mimořádnou dovolenou. Odhadovaný termín, kdy by se první ponorka mohla opět vydat na moře: konec roku 2018.

Toto pokládám za obzvlášť tragikomické. Země, která vynalezla moderní ponorkovou válku, má už dlouho podstatně méně funkčních ponorek než Řecko, aktuálně tedy nula.

Prosinec 2017 – vrtulníky Bundeswehru jsou v tak špatném stavu, že piloti musejí trénovat na civilních strojích (odkaz). Jinak by ztratili nezbytnou praxi k tomu, aby mohli vůbec pilotovat. Naštěstí ADAC, německý automotoklub, disponuje několika stroji, které za tímto účelem německé armádě půjčil.

Březen 2018 – všech 14 moderních transportních letadel Airbus A400M je mimo provoz. (odkaz). To jsou přitom nové stroje, ještě ani nebyly dodány všechny objednané kusy. Důvod? Nedostatek náhradních dílů, což je písnička, se kterou se budeme setkávat i nadále.

Listopad 2017 – jen 95 tanků Leopard 2 z celkem 232 je schopno nasazení(odkaz). To je hluboko pod 75 procenty, které si svého času Němci vytyčili jako cíl. Důvod byste neuhodli: nedostatek náhradních dílů. Země, která vynalezla Blitzkrieg, má už dlouho podstatně méně funkčních tanků než Řecko. I když zatím ne nula.

(Jestli vám přijde, že se opakuju, tak kvůli zvýšení melodramatického účinku na čtenáře.)

Prosinec 2017 – miliardový projekt nových fregat F125 je v problémech, protože první dodaná loď je nepoužitelná (odkaz, další odkaz). Německá marína vrátila supermoderní fregatu výrobci s tím, že je a) příliš těžká, b) naklání se i na klidném moři na stranu, c) nefunguje jí pořádně radar, d) počítačové systémy jsou plné záhadných bugů.

Jelikož ve flotile starších fregat také řádí starý známý nepřítel – Nedostatek Náhradních Dílů (odkaz z února 2018), vypadá to, že i hladinové loďstvo našich sousedů se ubírá cestou k nulovému stavu, kterou již prošlapalo loďstvo ponorkové.

Update 28.4.2018 ve 12.20

Zapomněl jsem na flotilu německých letounů Tornado. Stroje jsou tak zastaralé,že je NATO odmítá zapojit do společných akcí, aby neohrožovaly spojence. Zas tak moc to nevadí, protože pouze 26 ze 93 letounů je funkčních (zdroj). Kromě již známého nedostatku náhradních dílů scházejí Tornadům rovněž piloti.

Němci by na financování armády měli, ale nechtějí. Nestojí o to hlavně druhý pilíř velké koalice, sociální demokracie (SPD). Ta je zevnitř dost zasažena intelektuálním pacifismem naivního typu, který by nejraději veškeré zbraně zrušil a peníze rozdal potřebným.

Bývalý ministr zahraničí Sigmar Gabriel tuto pozici ilustroval slovy, že Německo musí být známo jako „země, která odzbrojuje, a ne, která zbrojí“ (září 2017) a na mezinárodní obranné konferenci v Mnichově reagoval na americké požadavky tím, že by Amerika měla „započítat i 30-40 miliard Euro, které Německo vynakládá na péči o milion uprchlíků“.

Kancléřka k tomuto dlouhodobému sporu mezi CDU/CSU a SPD zatím vždy přistupovala z pozice mrtvého brouka. Proto se také problémy táhnou a zhoršují. Zda jí to vydrží i nadále, bude záležet hlavně na Trumpovi a na tom, zda své výhrůžky nějak naplní.

Děsí mě nicméně zmínky o tom, že bývalá ministryně obrany Ursula von der Leyen, která tomuto dlouhodobému úpadku poslední čtyři roky předsedala, je Němci neoficiálně navrhována do čela NATO coby nástupce Jense Stoltenberga. Přitom nejvýraznějším počinem této paní byl nákup pěti set speciálních uniforempro těhotné vojačky.

Kdybych seděl někde v orientálním paláci a snažil se rozložit Severoatlantický pakt coby bojeschopnou sílu, lepší osobu bych si k tomu vybrat nemohl.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Marian Kechlibar

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,74 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky