1.3.2018
Kategorie: Politika

ČSSD se nám stará o zábavu

Sdílejte článek:

RUDOLF MLÁDEK

Sociální demokraté budou pro svou případnou účast ve vládě po ANO požadovat písemnou záruku, že je větší koaliční partner nebude v kabinetu přehlasovávat. (zdroj:1url.cz/StPsG). Takovou záruku ANO klidně vystaví, neboť to, co neprohlasuje jako vláda předloží klidně do Poslanecké sněmovny její klub. A po dohodě s KSČM a SPD svůj návrh prosadí. Záruka, kterou ČSSD požaduje je z kategorie dětinských. Navíc i při jejím porušení se ANO snadno vrátí k tomu, že koaliční smlouva mezi ČSSD a ANO v době vlády Sobotky neumožňovala, aby Sobotka odvolal lídra koaliční strany. A jak to dopadlo víme. Sobotka koaliční smlouvu nedodržel. Žádnou kritiku za nedodržování smlouvy od svých straníků neobdržel. Však jim to také volič ČSSD tvrdě připomněl.

[ad#textova1] 

Veselé historky z politického natáčení

Ze stejného výše uvedeného zdroje je i výrok o tom, že pokud by se sociální demokraté s ANO na společné vládě dohodli, rozhodnutí by muselo stvrdit vnitrostranické referendum v ČSSD. Předseda strany Hamáček dodal, že poslanecký klub ČSSD by pak při hlasování o důvěře vládě výsledek hlasování spolu-straníků respektoval. Nic veselejšího jsme tu dlouho neměli.

Zábavná prohlášení se zřejmě stala v ČSSD novou politickou zbraní. Mnozí si totiž velmi dobře pamatujeme stranické referendum v době Špidlovy vlády k volbě prezidenta, které Miloš Zeman suverénně vyhrál. V samotné volbě se ukázalo, že straníci ČSSD navzdory výsledkům stranického referenda umožnili zvolení prezidentem Václava Klause a Miloš Zeman potupen vlastními odešel tehdy z Hradu zadním vchodem. Záruka nějakého referenda v ČSSD je zjevně zárukou nulovou.

Ta lichva, ty exekuce

Podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka mezi priority vlády s ANO patří třeba boj proti lichvě a exekucím. Pan Hamáček opět jen prokazuje, že mu přeci jenom nějaké to vzdělání chybí. Nový občanský zákoník (pozn. Zákon č.89/2012 Sb.) zkonstruoval institut lichvy, Nejvyšší soud má k této problematice velmi bohatou judikaturou a nezapomeneme ani na Ústavní soud, který konstatoval: „ Pokud jde o lichvu, představující určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadou přiměřenosti, tj. s jedním ze stěžejních principů ústavního soudnictví. Při posuzování, zda v tom kterém případě došlo k nepřípustné lichvě, musí civilní soudy do svého rozhodování promítnout ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany.“ (Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3308/16, ze dne 19. 1. 2017). Hamáček tedy nemusí objevovat Ameriku.

Otázka exekucí je na zodpovězení rovněž snadná. Zdeněk Koudelka píše: „Do roku 2001 výkon soudních a jiných rozhodnutí zajišťoval stát okresními soudy a jejich vykonavateli jako státními úředníky. Nicméně panovala nespokojenost s faktickou nevykonatelností individuálních právních aktů na finanční a jiná plnění. Důvod byl spatřován i v tom, že dřívější soudní vykonavatelé jako státní zaměstnanci vykonávali činnost byrokraticky bez zájmu na výsledku vykonávacího řízení. V reakci na tento stav stát přenesl exekuce na soudní exekutory, jako na fyzické osoby s právním a dalším odborným vzděláním, kteří jsou ekonomicky zainteresováni na výsledku exekuce. Stát tuto činnost nehradí, což mu ušetřilo ve srovnání se zabezpečením této činnosti skrze vykonavatele jako státní zaměstnance část nákladů. (Zdroj:1url.cz/RtPsd). Lajdáctví úředníků do roku 2001 stát „obratně“ vyřešil vznikem exekutora, tedy činovníka s Janusovou dvou-tváří. Na jedné straně je to vykonavatel soudní moci a na druhé straně podnikatel. Podle toho jedná. Cílem je zisk. Je celoevropsky porovnáno (zdroj: 1url.cz/htPsh), jak vymáhaný dluh v České republice mnohonásobně vzroste, někdy až k likvidační pozici dlužníka. Kdyby náhodou (zde tedy argument ad absurdum) stát došel k názoru, že soudy nepracují efektivně, doufejme, že ze soudců neudělá podnikatele, jak učinil z exekutorů. A proto dodejme, že ČSSD měla mnoho let na to, aby stav napravila. Neudělala (jako obvykle), nic. A neudělá.

Do stejné řeky

Pokud dnes ČSSD ústy místopředsedy Zimoly volá, že si dovede představit i pokračování bývalé koalice ANO, ČSSD a lidovců, pak se to jistě bude líbit pražské kavárně. Tzv. „Liberální demokraté“ kteří prakticky denně deklarují, že čeští voliči jsou nezpůsobilí pro referenda, nezpůsobilí přímé volby starostů, nezpůsobilí pro vyjadřování se k mnoha veřejným projektům či zahraničním otázkám, musejí být z politického tahu ČSSD vůči ANO nadšeni. Demokraté bez nadbytečných přívlastků, kteří jsou ale také v Poslanecké sněmovně zastoupeni, až takový jásot nad opakovaným formátem vlády nesdílejí. Vláda ČSSD, ANO lidovců „hrdinně“ vydržela čtyři roky a důsledky její vlády se projevily ve dvou volbách: celostátních a prezidentských. Výsledek těchto dvou voleb je nad jakékoliv slovní hodnocení. Nápad Zimoly je už jen čiré politické zoufalství.

[ad#pp-clanek-ctverec]

MLADEKR

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...