O komunistech, Babišovi a Zemanovi

I když komunisté v říjnových volbách dosáhli svého historického propadu, bývalý komunista Miloš Zeman spolu s bývalým komunistou Andrejem Babišem je tahají do popředí české politiky. Má to být jejich dárek k 70. výročí komunistického puče? U prezidenta Zemana mě nic takového nepřekvapuje, neb se spíš chová způsobem, jak dalšího naštvat. Prezidentské období má jisté, můžeme očekávat, že nás bude opětovně překvapovat svým chováním. A premiér v demisi se chopí všeho, aby si splnil svůj životní sen. Aby udělal z naší země firmu, v níž budou platit pravidla, která si nastaví on sám.

Už jsem to psala tolikrát. Vrací se nám naše nepečlivost, po Listopadu 1989 jsme nevyčistili svou zemi od komunistů, jejich přisluhovačů a agentů StB, a pak se nemůžeme divit. Někteří bývalí mocní se dostali na výsluní, zprivatizovali v divoké privatizaci naši vlast a ještě nemají dost. Tito lidé nemají žádné svědomí, a netrpí tak žádnými výčitkami svědomí, když páchají zlo. Když šlapou po demokratických ideálech, když porušují zákon, když lžou a jsou schopni přísahat na zdraví svých dětí, aby vytvořili dojem, že jsou čistí. Komunisté, ani bývalí komunisté, nesmažou to, co se u nás odehrávalo po puči v únoru 1948. Rozkradená země s komunistickou propagandou, nesvobodou, zinscenovanými politickými procesy, vražděním nepohodlných, pracovními tábory.

Někteří naši lidé končili v gulazích na Sibiři. Ve zprávách ČT 1 jsem viděla hovořit Věru Sosnarovou. Ta byla jednou z obětí totalitní ideologie, když se jako čtrnáctiletá dostala do gulagu na Sibiři. Spolu se svou matkou a mladší sestrou. Matka brzy zemřela, protože ji vojáci vyhodili na noc do mrazu, kde umrzla. Věra Sosnarová strávila se svou sestrou v gulagu téměř dvacet let. Vše je dokonale popsáno v knize Krvavé jahody od J: V. Kupky.

S komunisty jsem nikdy nesouzněla, stačí mi, co jsem za jejich vlády zažila. Když jsem studovala na SŠ a slavilo se výročí Února 1948, ozvalo se mimořádné hlášení ředitele školy. Nařídil profesorům, aby přestali učit a rozdali nám papíry. Celá škola psala test ze znalostí únorových událostí roku 1948. Neumíte si představit, jak se profesoři obávali, jaký měli strach, že jejich studenti nebudou mít patřičné znalosti. Zvlášť náš profesor angličtiny a francouzštiny měl velký strach. Byl Žid, za války si vytrpěl své s nacisty, bohužel se mu neulevilo, když se k moci dostali rudí bolševici. Nesvoboda neskončila, útlak se odvíjel stále víc.

Komunisté nikdy své myšlení nezmění. Platí i o bývalých soudruzích. Komunistická ideologie napáchala hodně zla, zavraždila miliony lidí, kteří s ní nesouhlasili. Naše politická ani veřejná scéna se od nich neočistila a to se nám neustále vrací. Když dnes někdo nadává na politiky, měl by prozkoumat, kteří z nich jsou bývalými členy KSČ, kteří spolupracovali s StB. Tito lidé neměli žádný charakter za vlády soudruhů, nelze o nich očekávat, že by se zlepšili. Morálka jim nikdy neříkala nic a ani říkat nebude…