24.2.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

My lid

Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

Tak začíná americká ústava, „my občané“ česká atd. Znak nezcizitelné lidové suverenity a prvotního práva každého občana státu uplatnit svoji vůli v řízení společnosti. Patos prvních vět je opojný, z nás „my lid“ vyzařuje právo a není ničím podmíněno. Ta patetická věta skrývá fakt spolupatřičnosti ke společnosti, která má historii. Nejsme stádem, není nám nadřazen žádný král ani náboženský teokrat. První věty ústavy nastolují suverenitu lidu, která je bariérou každému totalitárnímu pokusu ze strany státu a nebo těch, kteří vyneseni nahoru náhodnou vlnou, se považují za elitní. Dnes čelíme pokusům technokratů, omezených globalistů, aparátníků všeho druhu, bez minimální legitimity, o usurpování lidové suverenity. Nahradit suverenitu méně nebo více skrytou diktaturou globálního klanu a nohsledů.

[ad#textova1]

Na „my lid“ je založena reálná demokracie, občanské svobody a společenskoekonomický pokrok. Není založen na elitách, které tvoří stará Rockefellerová, syn lucemburského nacisty, farářova dcera, svazačka z východního Německa, nedělní českotelevizní kecal a spol. Financial Times, bankovní věstník, napsal, že suverenita je luxus, který si nemůžeme dovolit. Duchovně chudý prostor bankovních zaměstnanců je bez smyslu pro realitu a je nabit excesívní fantazií konzumquietismu, napsal o nich Gehlen.  

Pokusy o demontáž lidové suverenity jdou ruku v ruce s demontáží národního státu, bankéři nic zajímavějšího nevymysleli než nahrazení suverenity a národního státu multikulti stádem. To má být nová identita člověka. Bez historie a utopeni v globálním marasmu. V dnešním politickém a kulturním střetu nejde o konflikt mezi levicí a pravicí, ale o střet lidová suverenita versus diktatura malomocných sebeproklamovaných elit.

Politické bloky v evropských zemích, které před pár lety stoupali po politickém schodišti nahoru, akcentem na národní a lid, se upevnily v mocenských a mediálních pozicích a proměnily se ve věčnou elitu na bruselském rynku. Starci od komunistů a klerikálů s mladou tváří vládnou v Itálii a jsou největšími advokáty evropskounijní totality. Před pár lety byli titíž komunisté nesmiřitelnými bojovníky s evropským sjednocováním. D´Alema a Napoletano počátkem devadesátých let  vysvětlovali, že  Evropu sjednocuje mezinárodní kapitál, nyní to nazývají globálním pokrokem.

Počátkem ledna při reminiscenci na rozpad Československa, slovenský účastník diskuze pojmenoval českou vlajku podvodem. Československo se rozpadlo a nikdo neměl právo se zmocnit státního symbolu, i když pozměnil metráž. Připomněl trapné handly o písmeno S v názvu aerolinek a státních drah. Vybudil škleb na tváři moderujícího z ČT.  Měl pravdu, šlo o podvod a komedii. Velcí elitní bojovníci za české a „velkou“ československou minulost, vše české velmi rychle prodali na bruselském bazaru. Nikdy nepochopili, že pokud bylo Československo něčím velké, pak to bylo na prvním místě patetickými slovy ústavy „my občané“. Odměnou jim byl evropskounijní panteon a elitní evropskounijní kantina.

A těmto údajným bojovníkům proti komunismu nevadilo sbratření s komunismem všech barev na bázi evropskounijní ideologie a antinárodního multikulturalismu. 

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Libor Číhal

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky