25.11.2017
Kategorie: Společnost

Zakazovači kouření jsou normální prasata

Sdílejte článek:

DF

Napadlo mě dneska v krámě. Prý je v televizi zakázáno vyobrazovat do nějaké hodiny privátní tělesné části, jako třeba péro, kozy, frndu a tak. Po této hodině sice lze zobrazovat péro, kozy a frndu, ale jen tak nějak decentně. Péro tak například nesmí stát.

Prej je na to směrnice Evropského parlamentu o audiovizuálních mediálních službách.

[ad#textova1]

To vede například k tomu, že se v televizi praktikuje geometricky i provozně poměrně zvláštní politicky korektní soulož. Ona je zavinutá v peřině jako když se sbaluje koberec, takže z ní koukaj jen ramena, klíční kosti a krk ještě vyobrazovat lze. On je podobným způsobem obtočený prostěradlem a praktikuje kopulační pohyby tím, co před desátou nesmí mít erekci.

Orální sex zase vypadá, jako by mu zkoušela uvolnit zaseknutý zip na kalhotách. Tohle všechno prej aby to neuráželo diváky. Nemůžeme přece lidem ukazovat, jak jí ho tam našroubuje. Nechápu popravdě, koho uráží péro nebo píchání. Tedy kromě cykloaktivistů, kterým to bude připomínat, že nemůžou píchat, protože nemají čím, nemají s kým nebo obojí. Na péru není nic zajímavého ani odporného. Polovina populace má péro k dispozici k samostudiu v režimu 24/7 zhruba metr od hlavy a druhá polovina ho má k dispozici na požádání, je to tak nějak normální světa běh už asi deset tisíc let. Podobně je to například s kozama. Takže všichni vědí, že tyhle věci existují, všichni jsme je viděli, vídáme a budeme vídat, ale ne v televizi. Tam to je nevkusný, vulgární, obscénní a co já vím a především v rozporu se směrnicí.

Ale nějakým způsobem to akceptuju. Nepřipadá mi to většinou nevkusný, vulgární ani obscénní, ale přece jen jsou to privátní části toho kterého herce a je i v jeho zájmu neukazovat brko pěti milionům diváků veřejnoprávního média, tedy pokud není úchyl nebo rezignoval na své soukromí, a taky si dovedu představit, že podstatnou část diváků péro nějakého herce vůbec nezajímá a raději by sledovali jiné věci. Kromě toho mám za to, že dost lidí vůbec nepotřebuje sledovat, jak si to na obrazovce herci veřejnoprávně rozdávaj a pokládají za každého navýsost intimní záležitost, do jakého otvoru si bude co strkat.

Netýká se to jen sexu. Například když v těch mýdlových detektivkách, co je dávají odpoledne, někoho zastřelej, aby to následně mohli čtyřicet minut vyšetřovat. Komediant dostane zásah z pětačtyřicítky do hlavy, ale udělá mu to tam takovou roztomilou dírku, asi jako když mu nalepíte na hlavu červenou lentilku. Airsoft je proti tomu masakr motorovou pilou. Žádná krev, žádný mozek na zdi, ačkoli tyhle pomalu letící velké projektily většinou udělají z druhé strany mnohem větší díru než z té, odkud tam vletěly a komprese obsahu hlavy v okamžiku, kdy se pod prvotním nárazem kulky lebka zdeformuje je taky docela svinstvo.

Jasně, nebudeme lidem ukazovat divákům tu sračku z mozku, úlomků lebečních struktur a krve, takže to zaonačíme esteticky přijatelně. Takové věci přece nemůžeme lidem ukazovat. I tady jsem to nějak akceptoval. Jsou lidi, který tohle prostě děsí a třeba by špatně spali, dopřejme jim ten klid a doufejme, že právdoláskaři během jejich života nevyvolají válku, a to ani to občanskou, aby nemuseli vidět na vlastní oči, co s lidským tělem udělá zásah z pravdometu nebo láskopalu.

Otázka:

Je potom OK vyobrazovat chorobami napadené lidské vnitřnosti? Jmenovitě:

  • plíce napadená nádorem
  • jazyk napadený nádorem
  • tělo pacienta po rozsáhlé operaci v oblasti hrudníku, pravděpodobně odnětí části plíce
  • noha pacienta po nějakém zákroku na žilním systému, podle barvy evidentně ne moc úspěšném
  • oko s kataraktou

Dále jak moc je OK vyobrazovat nanejvýš intimní scény mezi lidmi, jako například:

  • žena s dítětem hledící v nemocnici na svého partnera, ten to podle barvy obličeje a celkového výrazu má asi spočítaný, scéna vyvolává dojem, že se s ním loučí
  • žena ošetřující svého partnera s akutní mozkovou příhodou
  • muž ležící v nemocnici s rakovinou

Tohle se teda může lidem ukazovat?

Tohle vhodné je?

Zvláštní doublethink. Péro ne. Vnitřnosti jo. Ustřelený hlavy ne. Plíce prolezlý rakem jo. Soulož mladých zdravých dobře vypadajících lidí ne. Umírání nemocných jo.

Ale já přece na to seru, že to zachraňuje životy. Je to úplně k ničemu. Neslyšel jsem, že by někdo přestal kouřit jen proto, že viděl na krabičkách cigaret nějaké nemocné orgány. Stejně neví, jak vypadají zdravé. Buď si koupí tabatěrku, nebo se na to prostě nebudou dívat. Hotovo, dvacet.

A co já jako nekuřák? Proč se na to musím dívat, když u pokladny platím? Já nechci vidět ničí plíce, jazyky, nechci vidět cizí lidi umírat. Já chci, kurva, nakoupit a jet domů. A jak to mám vysvětlit dětem, proč se musí dívat na takové věci?

Asi jim řeknu, že dobroserové jsou úchylové a prasata.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: D-FENS

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (38 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...