Vlastimil Tlustý: “Pravice spáchala rituální harakiri”

A nepochybně harakiri pravice ničemu dobrému nepomohlo, byl to totiž jen projev zoufalství. Pomohlo jen levici a aktivistickým populistům všeho druhu k vybudování silné pozice, což za nic dobrého nepovažuji.

Dočkáme se znárodnění?

Levicové strany díky neschopnosti pravice velmi zesílily, ale kvůli pravicovému harakiri se dokonce ocitly v situaci, kterou bych se odvážil označit za prekérní. „Pravicová“ vláda Kalousečase (ty úvozovky jsou zcela na místě, Kalousečasova vláda neměla s pravicí nic společného) totiž na lidech zkoušela jeden levicový recept za druhým a když nezabraly, aplikovala recepty ještě levicovější. Trvala na levicových receptech dokonce i poté, kdy už bylo v celé Evropě prokazatelné, že levicové recepty selhaly.

Právě tím se levicové strany ocitly v prekérní situaci, protože jim „pravicová“ vláda vyprázdnila jejich programy. Jenže opoziční levicoví politici přece nemohli Kalousečasovu vládu chválit a veřejně říkat: „To je dobře, že to děláte po našem, ono to sice nefunguje, ale ideologicky to provádíte fakt uvědoměle“.

Kdyby to ještě nějaký čas pokračovalo stejným tempem, pak by levicový stranám nezbylo nic jiného, než aby začaly dělat – až se dostanou k moci – pravicovou politiku, protože z podstatných levicových receptů jim Kalousečasova vláda sebrala snad už všechny. Jestliže však bude chtít být povolební levicová vláda ještě levicovější než Kalousečasův kabinet, moc jí toho nezbývá. Snad už jen znárodnění klíčových oblastí hospodářství, ale to tady už jednou bylo a nedopadlo to moc slavně.

Vzývání zlatého telete

Příkladů beznadějné levicovosti Kalousečasovy vlády je nespočet, vydaly by na objemnou knihu, ale zmiňme jeden za všechny: Skoro celý minulý rok nás vláda přesvědčovala, že ve jménu zlatého telete, tedy tříprocentního deficitu, musí zvýšit daně – což byla krajně levicová reakce na vzniklou situaci. Rozčilovala se a hrozila, že pokud jí parlament nedovolí zvýšit daně, pak s tím sekne a půjde od toho; to byl sice rozumný nápad (ten odchod), ale naneštěstí ho tehdejší vláda nemyslela vážně.

Někteří poslanci se vládních výhružek posléze tak lekli, až z toho úleku odešli z parlamentu (a pak byli k dalšímu svému úleku kvůli odchodu zavřeni do vazby). A pak, necelé dva týdny po dramatických odchodech, příchodech a hlasování o zlatém teleti jsme se dozvěděli, že se vlastně vybere více než jen to, co stačilo nakrmit zlaté tele (max. tříprocentní deficit) a že to, co se vybere jaksi navíc, to co nespase zlaté tele, to prý kabinet použije na podporu růstu. Bylo by to od vlády vážně hezké, kdyby ovšem zvýšením daní ještě více neutlumila růst, a kdyby ho neutlumila další řadou kroků v uplynulých dvou letech.

Takto někdejší vláda připomínala „lékaře“, který se před dvěma lety rozhodl únavu svého pacienta (podnikatelů) vykurýrovat tím, že mu nakládal na záda stále větší břemena a s těmi ho nutil běhat pořád rychleji. A pak mu navíc namazal schody olejem, aby mu to po nich hezky klouzalo, ale současně mu slavnostně oznámil, že tím olejem ze schodů si může namazat taky kolena, že se mu pak bude lépe běhat s těmi vládními břemeny na hřbetu.

Pravice zastavila sebe samu

Vrcholem nehoráznosti vládních snah bylo jejich často zdůrazňované tvrzení, že všechny tyto kroky prý dělají proto, aby zastavili levici. A měli odvahu to říkat nahlas dokonce i poté, kdy opakovaně dostali takové výprasky od voličů v různých volbách, jaké ODS nikdy ve své historii nezažila…

[ad#velkadolni]

ZDROJ: Vlastimil Tlustý