15.10.2013
Kategorie: Ekonomika

Švarcsystém a konkurenceschopnost

Sdílejte článek:

OD: PETR HOMOLA 15|10|2013

O tomto typu obchodní spolupráce toho bylo napsáno hodně. Obecně se jedná o kriminalizaci obchodněprávního vztahu, který původně stát dovolil, protože umožnil svým občanům získat živnostenské oprávnění, aby se pak své dovolení pokoušel brát postupně zpět.

 

[ad#hornisiroka]

 

Tento sytém ekonomických (právních) vztahů je označovaný podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Byl používaný však již daleko dříve, zejména v období tzv. slušovického komunistického, ekonomického experimentu z 80 let minulého století. Důvodem k používání švarcsystému jsou jeho ekonomické výhody, a to pro všechny tři „zúčastněné“ strany (dodavatel – odběratel – stát). Především je to však vůle samostatných subjektů takový vztah sjednat. To, že stát ve správním řízení, tj. náhradním způsobem, u tisíců subjektů hledá (dodatečně doměřuje a vymáhá daň z mezd, zákonná pojištění a uděluje pokuty), jak zabránit uzavření soukromoprávnímu vztahu, který původně jiným zákonem naopak umožnil, je tristní.

 

Všemu tomu nasadil korunu politicky nepolitický Ústavní soud ČR, který ve svém nálezu uvedl (II.ÚS 69/03), cit. : “Moderní ekonomika je založena na vytěsňování činností, které nejsou předmětem činnosti příslušného podnikatele formou tzv. outsourcingu. Tímto způsobem je možno zaměřit činnost společnosti cíleně na hlavní náplň, bez plýtvání energií na činnosti přímo nesouvisející s předmětem podnikání. Všechny takto vytěsněné činnosti, které jsou však z hlediska širšího pohledu pro činnost potřebné, jsou pak vykonávány ve vztahu obdobném poměru pracovnímu.”
Není možno ověřit, kde Ústavní soud ČR zjistil, co je, resp. není „moderní ekonomika“. Pokud by takové dobrozdání vydal nějaký ekonomický ústav, jistě by stálo za úvahu nad ním popřemýšlet a zjistit, co na to říkají jiní odborníci. Tvrdí to však jen právníci. Jejich tvrzení, oproti těm odborným, Bohužel disponuje notnou dávkou právní závaznosti. V zásadě totiž vyslovuje hranici mezi tolik nenáviděným švarcsystémem a moderně a západně znějícím outsourcingem. Jedná se však v zásadě o jedno a totéž.

 

Odborářští bossové se slzami v očích mluví o tom, jak statisíce ubohých a podle nich v zásadě pseudopodnikatelů, by velmi ráda obchodněprávní smlouvu vyměnila za tu pracovní. Nemohou, jsou k tomu prý systémem nuceni. Dám jim trochu za pravdu v tom, že podnikání skutečně není pro každého. Nikdy jsem ale nemluvil s podnikatelem, který by mi přiznal, že je k podnikání nucen sociálními okolnostmi. Já se asi se štěstím setkávám jen s těmi, kteří podnikat chtějí, kvůli své seberealizaci, kvůli hrdosti, kvůli penězům a kvůli tomu, že nechtějí „na někoho dělat“ a také třeba kvůli tomu, že nemusí brzy ráno vstávat.

 

Ústavní soud ve svém nálezu de facto řekl : Živnostníku, můžeš si najmout uklízečku na živnostenský list, protože úklid Tvé dílny není Tvou hlavní činností. Protože je nová doba a musíme být moderní, můžeš si uklízečku naoutsourcingovat. Najmout si kolegu živnostníka na zakázku, kterou sám nezvládneš nebo na to, aby jsi zakázku stihl ve smluvním termínu, protože jsi byl nemocný, to už Ti však musíme zakázat, to je totiž ten špatný švarcsystém.

Z uvedeného vyplývá, že Ústavní soud ČR ve skutečnosti neví, co moderní ekonomika je. Neví, že plánování výroby tu existuje především u těch větších a hlavně výrobních firem. Malá a střední firma, či živnostník je úspěšná právě proto, že umí na poptávku reagovat rychleji, protože není tolik svázána svým výrobním plánem. Nebude-li si moci malá a střední firma najmout živnostníka, který ji se zakázkou po určitou dobu vypomůže, ztratí tato významná ekonomická provázanost svou konkurenceschopnost a pochopitelně s ním i živnostník. Z malé a střední firmy se pak nakonec stane živnostník a ze živnostníka neúspěšný a drahý uchazeč o zaměstnání.

 

Myslím, že bychom měli věnovat své úsilí právě konkurenceschopnosti naší národní ekonomiky a umožnit živnostníkovi v klidu uzavírat obchodněprávní vztahy a nestrašit ho pokutami. Budeme-li živnostníka strašit pokutami, zůstane snaha o zvýšení konkurenceschopnosti opět jen prázdným politickým heslem, kterých zde bylo už mnoho. Rozhodne-li se někdo být podnikatelem, je totiž velká šance, že spíše pochopí to známé nic není zadarmo a takových náš stát proto, aby tlak konkurence i v této době ustál, potřebuje nutně naprostou většinu. Zatím ji snad má.

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: FCB Soukromníci

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...