23.9.2013
Kategorie: Společnost

Smutné konce ODS očima Tomáše Haase, bývalého poradce presidenta Klause

Sdílejte článek:

REDAKCE PP A TOMÁŠ HAAS 23|09|2013

Na facebooku se objevil velmi dobrý rozbor současných problémů kdysi silné a sebevědomé ODS. Tomáš Haas, který patří téměř k otcům zakladatelům a pracoval mnoho let v přední politické linii strany, je natolik znechucen chováním současných partajních špiček i některých řadových členů, že napsal tuto kritickou, ale jistě dobře míněnou, analýzu. Zvolil formu dopiu, ve kterém “vysvětluje” dnešní téměř nevolitelnost modré strany:

 

[ad#hornisiroka]

 

“Vážení,

s ohromením zjišťuji, že být upřímný a říkat lidem pravdu do očí, se u nás ještě nevžilo. Já jsem prožil většinu svého života v zemích, kde je to něco, o čem se nediskutuje. Kde, když někdo poradí tomu, kdo pomoc potřebuje, je to přijímáno s povděkem. U nás se, jak je vidět, z člověka stává třídní nepřítel. Nedá se nic dělat, je to v nás. A tak budeme mlčet a strkat hlavu do oprátky. Protože ozvat se nemůžeme, blíží se volby a mohli bychom na sebe prozradit, že ODS je ovládaná kmotry, což volič jistě ještě neví. Že ODS ztratila za posledních 6 let více než milionu voličů, což volič jistě ještě neví. Že ODS ztrácí už i členskou základnu, což volič jistě ještě neví. A tak to musíme tajit a proboha hlavně proti tomu nic nedělat, protože se blíží volby a mohli bychom na sebe něco ošklivého prozradit..

 

Na lodi by se rozezněl lodní zvon a posádka by se hrnula k pumpám. U nás se zvon zahalí do hadrů, aby nebyl slyšet, a posádka se choulí jeden k druhému a s úzkostí poslouchá, jestli přece jen není slyšet něco, co by se dalo pokládat za poplašné zvonění.

 

Já jsem politiku vystudoval na universitě v Torontu. Pracoval jsem pro Kanadskou Konzervativní stranu dvě desítky let jako konzultant v kampaních i jinak. V Ontarijské provinční straně, i ve straně federální. Do ODS jsem vstoupil v roce 1992 a byl jsem předsedou největší pražské oblasti a členem regionální rady po čtyři roky. Byl jsem poradcem několika ministrů ODS, byl jsem poradcem premiéra a předsedy ODS, byl jsem poradcem prezidenta republiky, bývalého předsedy ODS. To neříkám proto, že se chci chlubit. Ostatně většina z vás to ví. Říkám to proto, že chci připomenout, že o politice, o té “venku” i o té naší, tady doma, toho trochu vím.

 

A teď se dozvídám, že straně škodím, protože nedržím, abych to řekl po dělnicku, hubu. Nedržel jsem ji osm let. Psal jsem články a analýzy, ve kterých jsem rozebíral to, co je největším problémem ODS a co jí nejvíc škodí. Nenávídím větu “já jsem to říkal”, ale bohužel, je to pravda. Problémy, o kterých jsem kdysi psal, že ODS hrozí, ji mezi tím úplně zachvátily. Dnes už to dospělo tak daleko, že kandidát na vedoucí funkci ve straně se radí s nečleny ODS, s nejvíce medializovaným kmotry v této zemi o postupu na kongresu, ve kterém je zvolen prvním místopředsedou. Za několik měsíců vypukne skandál, po kterém předseda odstoupí a onen místopředseda se stane jednajícím předsedou a tváří strany v mediích.. O svých poradách s kmotry prozradí vše tisku, dokonce i to, o čem se s panem Rittigem radil.

 

Od začátku června ví ODS o tom, že s nejvyšší pravděpodobností a posléze s jistotou budou předčasné volby. ODS nesvolá kongres, leadři krajských kandidátek jsou členstvu nadiktováni, v mnoha oblastech ani neproběhne výběr kandidátů podle stanov. Volební program je vydáván jako sešitový román až teď. Hovořil jsem s několika kandidáty a slyším od nich, že ani oni ještě neznají kompletní program, který v případě jejich zvolení mají propagovat a prosazovat a který mají obhajovat a propagovat v kampani.

 

To asi nevadí. Budou volby, tak se musíme semknout. Ozvat se a zvonit na polach, je defeatismus. Komu na straně záleží, se má semknout a mlčet. Co kdyby se nepřítel dozvěděl, že ODS má problém? Řešit se to bude až po volbách. Po kterých, smím -li se ptát? Po těchto předčasných? Po Evropských? Po komunálních? Po příštích Senátních? Před volbami se přece problémy neřeší. A my jich jen příští rok budeme mít hned několik. Před volbami máme v této republice pořád. Ale kdosi nám našeptal, že musíme mlčet.

 

Chápu, když mi to říkají lidé, kteří za ODS sedí ve funkcích, někteří deset či patnáct let a máme dokonce matadory, kteří v těch funkcích jsou od převratu a nikdy v životě nebyli ničím jiným, než poslanci nebo zastupiteli ODS. Znám takových několik. V roce 1996 jsem odjel zpět do Kanady a vrátil jsem se v roce 2005. A hádejte co mne zarazilo? Složení poslanecké sněmovny se nezměnilo. S polovinou poslanců ODS jsem si stále mohl tykat. A těch pár, kteří scházeli, jsem našel v Senátu.

 

 

A straně hrozila ztráta voličů a ztráta politické relevance. Psal jsem, varoval jsem, hovořil jsem o problému s kde kým. Jediní, kdo rozuměli tomu, co říkám, byli premiér Topolánek a senátor Kubera.

 

Když jsem varoval, že pnutí mezi ODS a jejími voliči roste a že je nutno s tím něco dělat, protože hrozí, že to jednou praskne, dostalo se mi již v roce 2008 odpovědi, že nemám být defétista, mám být klidný, protože takhle u nás politika nefunguje. A tutéž odpověď slyším stále. Hlavně od lidí, kteří se mylně domnívají, že proto, že sedí ve Sněmovně, v Senátu či v zastupitelstvech již deset let, nebo dokonce ještě déle, jsou zkušenými politiky a experty na demokracii.

 

Nejsou ani jedním, ani druhým.

 

Nevědí nic o politice, vědí vše o systému dohod, kompromisů, dealů a zákulisních jednání. Protože to se u nás považuje za politiku. O tom, že někde tam venku je volič a že ten bude rozhodovat o tom, kdo je a kdo není dobrým politikem, v životě neslyšeli. A politika fungovala, rok co rok, přesně tak, jak jsem ve svých analýzách psal. A strana postupně ztratila milion voličů.

 

Já volám po tom, aby se členská základna probudila, aby ti, kterým na ODS záleží, dali své hlasy dohromady a ODS podpořili. Že jí škodí ti, kdo odmítají cokoliv dělat. Já tvrdím, že tam venku je mnoho voličů, těch, kteří ODS volit chtějí, anebo ji volili dříve a volili by ji znovu, ale ODS jim k tomu nedává jediný důvod, nedává jim naději na změnu. Naopak, uráží je a prohlašuje je za “krysy, které opustily loď”. Loď, která má slepou, hluchou a netečnou posádku a kterou řídí ti, kteří ji z rukou členů vyrvali.

 

Jsem, abych pravdu řekl, docela překvapený, protože jsem se domníval, že zde na FB jsem mezi přáteli, mezi lidmi inteligentními a rozumně uvažujícími. A od těch nyní slyším, že ODS škodím. Je jedno, že si myslím pravý opak, že dávám ODS možná poslední rady před tím, než bude jakákoliv rada zbytečná.

 

Obávám se, že již i oni podlehli dojmu, že ODS problém nemá, nebo o něm nesmí mluvit, protože “špinavé prádlo se pere doma”. Že to špinavé prádlo již roky není doma, ale vlaje nad všemi ulicemi a tahají se o ně psi, jim nevadí. Kdosi ve vedení strany řekl tu kouzelnou větu o špinavém prádle a tak poslušně mlčíme.

 

Moje zkušenosti s politikou, která ve skutečnosti funguje všude stejně, protože lidé jsou všude na světě v zásadě stejní a politika je o věcech veřejných, o ideách, které motivují lidi, o společnosti, o lidech, mi praví, že tam venku jsou voliči, kteří ODS volit chtějí. Nechtějí ale volit karikaturu politické strany, která vede karikaturu politiky pod vedením karikatur politiků.

 

Zřejmě by bylo nejlepší, abych mlčel a do politiky se nepletl, protože jí, na rozdíl od mých bohorovných kritiků, nerozumím.

 

Snad příliš nepopudím, když ODS a její věrné členské základně dám ještě jednu radu (ne že bych si dělal zbytečnou naději že ji přijmou).

 

Když už si ODS začala hrát se svým logem, a vedle svobodně letícího ptáka používá zakřiknutého pípajícího ptáčka, měla by jít ještě o krok dál a změnit ptáka ve svém symbolu za bílého, hlavu do písku strkajícího pštrosa, případně ty tři na bobku sedící opice. Nevidím, neslyším, nemluvím.

 

Byl by to dokonalý symbol toho, co se z ODS stalo.”

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...