5.7.2016
Kategorie: Ekonomika

Napnutý řetěz

Sdílejte článek:

MARTIN VLACHYNSKÝ 05|07|2016

O příběhu řecké krize se již napsali knihy a určitě ještě napíší mnohé další. Ale nejen ty ekonomické o “špatných penězích”, ale i politické o mnohaleté strategické hře. Je až fascinující sledovat, jak se Trojka snaží udržet na řetězu své představy o cílech a prostředcích hospodářské politiky v Řecku a jak se tato země snaží řetězem (zpevněným miliardami evropských daňových poplatníků) škubat.

 [ad#clanek-respo]
.

Na konci května se po více než půlročním povinném divadle věřitelé spokojili s dosaženými opatřeními ze záchranného menu třetího balíčku. Před nadcházejícím hlasováním o Brexitu by se asi sotva našel evropský politik, ochotný přimíchat do potenciální britské šlamastyky ještě i řeckou. Bez uvolnění dávky peněz by byla země v létě opět jednou nahoru břichem.

No je to jen krátký nádech tajícího. V září se bude celá show znovu opakovat, protože na pořadu dne bude další tranše ve výši 10,3 miliardy eur. Téměř nepovšimnutým, ale významným signálem o tom, že řetěz zůstává pevně napnutý, je i rozhodnutí ECB nedat Řecku refinanční výjimku. O co jde?

Komerční banky Eurozóny získávají likviditu (peníze na provádění svých operací) buď na mezibankovním trhu (půjčí si je od jiných bank), nebo od centrální banky. V tom druhém případě se tak většinou děje přes “refinanční operace”. Komerční banka v nich dostane od ECB peníze, aktuálně za směšný úrok 0,0% (resp. 0,25% na ceznočních operacích). Má to však háček, ECB chce na tuto půjčku zálohu v podobě vysoce kvalitního aktiva, to znamená dluhopisu.

Tuto roli plní státní dluhopisy členských zemí. Tedy pokud nemají rating “junk”, jak je to v případě těch řeckých. Takové by ECB jako kolaterál neměla akceptovat. Podmiňovací způsob je na místě. Během krize se ECB naučila svá vlastní pravidla ohýbat podobně jako Neo pravidla Matrixu, takže řecké dluhopisy dostaly “výjimku”.

No během slavného začátku roku 2015 po předčasných volbách a nástupu (tehdy ještě) velkého odpůrce Trojky Tsiprase Řecko přestalo plnit dohodnutý ozdravný plán. ECB se rozzlobila a výjimku pro řecké junk dluhopisy v únoru zase pěkně zrušila. To donutilo řecké banky získávat likviditu přes program Emergency Liquidity Assistance (ELA).

ELA je však nejen dražší (cca o 100-150 bazických bodů), ale její maximální výše je předmětem neustálého schvalování ECB. To znamená pevné sevření ruky na krku řeckého bankovního systému.

Řecko otevřeně doufalo v návrat této výjimky, ale Draghi rozhodl jinak. Pochválil Řecko za pokrok, ale výjimku může země očekávat až po splnění úplně všech otevřených bodů a uzavření aktuálního zhodnocení programu. Není to žádná tragédie. Jak však v čerstvém komentáři píše “odejitý” řecký ministr financí Yanis Varoufakis, je to jen další ukázka politického vlivu Německa na ECB.

Ať už jsou soupeři kdokoliv, obávám se, že poplatníkovi jen zbývá přihlížet, jak jejich souboj o jeho peníze dopadne.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Martin Vlachynský

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...