1.3.2016
Kategorie: Historie

Co komunistům nikdy neodpustím

Sdílejte článek:

JITKA PŘIKRYLOVÁ 01|03|2016

Je naivní myslet si, že jsme si to vlastně před 27 lety odcinkali klíči na náměstích, buď jak buď, nebýt toho, 25. 2. bychom hezky po socialisticku slavili Vítězný únor. Rudé šátky, debilní nápisy přísahající věrnost cizímu státu.

[ad#clanek-respo]

Nemám moc ráda vzletné obraty, ale tihle zmetci nám opravdu vládli krvavou rukou. Udělali si z nás své poslušné loutky, které poslali manifestovat, volit a kteří byli nuceni Rudé právo bezmála citovat jako své vlastní názory. Jinak hrozil kriminál. Jinak vám sebrali to málo, co se dalo mít. Děti se nedostaly na školy. Mít vlastní názor, to jste byli ocejchováni a nebylo bezpečno s vámi nic mít. To vám nikdy neodpustím.

Neodpustím vám lidové milice a lidové soudce. Jaký zrůdný mozek vyplodil, že z traktoristy bude soudce lidu? Bez vzdělání, často s nedodělanou základní školou, hlavně že jim v hrudi tlouklo to správné komunistické srdce. Posílali jste lidi na smrt. Posílali jste lidi do ruských gulagů, kdy ta smrt byla jedinou nadějí. Nepotřebovali jste důkazy, nepotřebovali jste viníky. Tak moc jste nenáviděli vzdělance, vraždili jste je, znásilňovali, vyháněli.

Nechali jste chátrat nás. Váš lid. Uráželi jste nás pohádkami o stachanovcích a na piedestal jste si postavili troubu v montérkách.

Rozdělili jste rodiny. Postavili jste betonové zdi a ploty z ostnatého drátu, abyste nás, váš tolik opěvovaný lid, udrželi uvnitř. K těm drátům jste postavili mladé vyděšené kluky se zbraněmi a příkazem ve jménu toho lidu střílet. Za každého kluka, který musel stisknout spoušť a vzít život. Za každý zmařený život jen pro touhu po svobodě… vás žaluji. To se nedá odpustit.

Lhali jste nám. Lhali jste nám vlastně úplně ve všem. Ve školách jste nám do hlav cpali smyšlenou historii, kde jste dílem vypustili, co se vám nehodilo, a dílem jste z toho prostě udělali beletrii. Z vrahů a loupežníků jste nám udělali hrdiny pro chudé. K roztomilým večerníčkům jste přidávali pohádky pro dospělé, báječné a radostné zprávy ze života lidu ve spřátelených zemích. Ze slova americký jste udělali synonymum špatnosti a lstivosti. Ach, vy vtipálci, nikdy jsem si neuvědomila, kolik v tom bylo sarkasmu a ironie.

Dodnes to nemůžou pochopit, když se jim snažíte vysvětlit, jaké to bylo žít za socialismu.

Ani já už to dost dobře nechápu.

Tohle vám chci připomenout. Pamětníkům i těm, kteří se narodili později. Byla  by velká chyba zapomenout.

Jeden by myslel, že až tvrdé jádro komunistické strany odejde na věčné časy, bude klid. Jenže přicházejí mladí idealisté, jsou ještě urputnější, křičí a dožadují se. Rádi by zase znárodňovali.

A lidé, kteří nepamatují ta zvěrstva, co tu napáchali, a jen si přečetli cosi z Marxe a Englese jim říkají snílci. Říkají, že to myslí dobře, chtějí jen, aby se všichni měli stejně skvěle… V mladých revolucionářích se shlížejí mladé revolucionářky.

[ad#clanek-respo]

A čí je to chyba? Naše. Odpustili jsme jim.

Nikdy  jsme to komunistické zlo nepotrestali. Demokraticky jsme si cosi odhlasovali, některé zbídačené majetky se vrátili těm, kteří ještě žili… Úplně si představím, jak komunisté jen krčí rameny, usmějou se a řeknou, že to prostě zkusili, no.

Tak jako je potřeba připomínat to nacistické zlo, které vládlo jen zlomek času vyměřený v Evropě socialismu, měli bychom mluvit i o tom, co tady bylo.

ABY TO UŽ NIKDY, ALE NIKDY NEZKUSILI.

ZDROJ: Jitka Přikrylová

jitka-prikrylova73381499_0

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...