14.5.2025
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

Švédsko: Vědec varuje před občanskou válkou

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Švédsko je zářným příkladem toho, kam se může dostat kdysi nejbezpečnější země nejen Evropy, ale i světa. Tento status si severská země držela poměrně dlouho, vše se začalo „lámat“ až zhruba před dvaceti lety, tedy v době, kdy se v zemi začala vytvářet první muslimská ghetta.

Pro nás je situace ve Švédsku důležitá zejména proto, že jsme na podobné startovní čáře jako tato skandinávská země kolem roku 2000, kdy tam co do počtu obyvatel žila zhruba stejně velká muslimská komunita, jaká je dnes u nás.

Díky vítací multikulturní politice se v následujících letech dokázala země dostat do stavu, kdy se postupně stala nejnebezpečnější evropskou zemí pro ženy a zemí s největším počtem bombových útoků a pouličních přestřelek.

Jak potvrzuje i výzkumník, který došel k závěru, že Švédsko spěje vstříc občanské válce, tak politiku, která byla nastavena, nelze příliš měnit díky členství v EU a dalších podvratných organizacích.

To jen dokazuje jejich podíl islamizaci Evropy. Švédsko je tak pro nás varováním, neboť díky migračnímu paktu, který začne platit už za rok, se časem můžeme dostat do podobné situace.

K závěrům vědce bych jen dodala, že je považuji za příliš mírné, neboť ve výpočtech nekalkuloval s tím, že mnoho původních Švédů ze země prchne, což logicky přispěje k rychlejší islamizaci.

Pokud bychom tedy zohlednili i tento fakt, pak lze předpovídat, že k občanské válce dojde nejpozději do 20 let…

Švédsko je na demografické cestě, která by podle některých výzkumníků mohla skončit násilným konfliktem.

Kyösti Tarvainen, docent matematického modelování, se domnívá, že pokud bude pokračovat současná úroveň imigrace, rozdíly v porodnosti a kulturní rozdíly, země riskuje, že během několika generací dojde k občanské válce.

Statistiky švédského statistického úřadu zároveň poukazují na dramatickou změnu ve složení obyvatelstva – původní Švédové jsou již nyní v menšině mezi mladými lidmi v několika okresech a muslimská populace roste rychleji než jakákoli jiná skupina.

Nejnovější populační prognóza Švédska pro rok 2025 ukazuje, že se očekává, že Švédsko dosáhne do roku 2034 10,8 milionu obyvatel (pozn. aktuálně má cca 10 mil.), ale tento růst bude téměř výhradně tažen imigrací.

V roce 2024 činila míra plodnosti 1,43 dítěte na ženu, což je nejnižší úroveň od začátku měření. Lidé narození v zahraničí zároveň tvoří stále větší podíl populace.

Kyösti Tarvainen je držitelem titulu Master of Science v oboru inženýrské fyziky na Technické univerzitě v Helsinkách a doktorátu v oboru systémového a řídicího inženýrství ze Spojených států.

Dlouhodobě působí jako docent matematického modelování na Technické univerzitě v Helsinkách a na Helsinské univerzitě.

V roce 2009 začal zaměřovat svou vědeckou pozornost na demografii poté, co upozornil na dlouhodobé dopady přistěhovalectví na složení obyvatelstva severských zemí.

V několika publikovaných analýzách se pokusil tyto změny kvantifikovat. Jeho předpovědi jsou založeny na oficiálních statistikách Švédského statistického úřadu, stejně jako na předpokladech o porodnosti, míře asimilace a objemu a původu imigrace.

„Pokud bude imigrace pokračovat na současné úrovni, bude švédské původní obyvatelstvo do konce století v menšině,“ píše Tarvainen v nedávné zprávě (2024).

V publikaci Det Goda Samhället také napsal, že:

„Muslimové jsou nejrychleji rostoucí populací kvůli vysoké porodnosti a imigraci […] Je tedy matematicky jisté, že současný trend povede k tomu, že počet muslimů a lidí švédského původu bude na začátku příštího století stejný.

Poté by se muslimové stali většinou a Švédsko by se stalo muslimskou zemí.

Růst muslimské populace musí být zastaven, protože islám a západní civilizace jsou zásadně neslučitelné a soupeřící kultury.

Růst populace neevropského původu musí být zastaven, protože obecně existují významné rozdíly mezi evropskou a neevropskou populací.“

Tři paralelní změny: kultura, inteligence a ekonomika

Tarvainen ve svých modelech poukazuje zejména na tři klíčové vývojové linie. První se týká etnického a kulturního složení Švédska.

Podle jeho předpovědí klesne podíl obyvatel Západu – včetně obyvatel narozených ve Švédsku a přistěhovalců ze západního světa – kolem roku 2080 pod 50 procent.

Domnívá se, že na přelomu století budou lidé s muslimským nebo nezápadním zázemím pravděpodobně tvořit demografickou většinu v zemi.

Druhá linie vývoje se týká průměrného inteligenčního kvocientu (IQ). Na základě údajů o průměrném IQ v různých imigračních zemích Tarvainen odhaduje, že švédské národní IQ by mohlo do roku 2100 klesnout na přibližně 91.

Své předpoklady opírá o výzkum Lynna a Beckera (2019) a Vanhanena (2009), který spojuje IQ pod 90 s obtížemi při udržování stabilních, demokracií.

Třetí linie se týká veřejných financí.

Na základě nákladových studií z Dánska a Švédska Tarvainen odhaduje, že roční čisté náklady pro lidi s neevropským původem by mohly do roku 2060 dosáhnout přibližně 520 miliard SEK. To odpovídá přibližně 10 procentům dnešního švédského hrubého domácího produktu.

Oficiální předpovědi ukazují stejným směrem

Švédské statistické projekce již ukazují, že podíl lidí starších 80 let se prudce zvýší, zatímco podíl pracující populace se relativně sníží. Bez pokračující vysoké imigrace se populační růst zcela zastaví.

Tarvainen se však domnívá, že to znamená strukturální závislost, kdy je imigrace nutná k podpoře starší generace, zatímco čistý ekonomický efekt je negativní pro sociální systém.

Libanon jako varovný příklad

Kyösti Tarvainen někdy vyzdvihuje Libanon jako paralelu ke švédskému demografickému vývoji. Země, dříve s křesťanskou většinou, se rychle změnila poté, co přijala velké skupiny muslimů.

Rozdíly v porodnosti a kulturních normách vedly k posunu v rovnováze sil – a země byla zatažena do vleklé občanské války.

„Křesťanští Libanonci chtěli mít úspěch, ale stali se menšinou ve své vlastní zemi. Švédsko se ubírá stejným směrem,“ píše Tarvainen.

Nejde o to, že Libanon a Švédsko jsou totožné případy,  ale o to, že demografické změny, pokud k nim dojde příliš rychle a zůstanou neregulované, mohou vést k sociální nestabilitě.

V Tarvainenově modelu je Švédsko zemí, kde se původní populace zmenšuje, zatímco skupiny s vyšší mírou porodnosti rostou. Bez politické vůle ovlivňovat vývoj se podle něj mohou rozpadnout i stabilní demokracie.

Úloha EU a možnosti do budoucna

Podle Tarvainena mají Švédsko a další severské země podle současných pravidel EU omezený manévrovací prostor.

Odkazuje na nizozemskou migrační studii z roku 2023, která ukazuje, že členské státy mají jen omezenou kontrolu nad imigrací a slučováním rodin.

Navrhuje, že takzvaný Rwandský plán (po vzoru Dánska a Velké Británie) by mohl být alternativou ke snížení nákladů a dopadu na strukturu společnosti.

Rwandský plán je dohoda o migraci, podle níž mohou být žadatelé o azyl, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, posláni do Rwandy, kde budou jejich případy přezkoumány – a případně se tam usadí natrvalo.

Cílem plánu je zastavit pašování lidí a odradit od nelegálního překračování hranic.

V dubnu 2024 schválil britský parlament zákon, který klasifikuje Rwandu jako bezpečnou třetí zemi, čímž otevřel cestu pro první deportace plánované na rok 2025.

O podobném uspořádání jednalo s Rwandou také Dánsko a již v roce 2021 novelizovalo svůj zákon o cizincích, aby umožnilo vyřizování žádostí o azyl ve třetích zemích. Formální dohoda dosud nevstoupila v platnost, ale tento model má v dánském parlamentu širokou podporu.

Od dobrovolné repatriace k nucené repatriaci?

V roce 2024 Tarvainen psal o možnosti organizované repatriace určitých skupin obyvatelstva. Podle něj dobrovolné programy nestačí k „obnovení rovnováhy.“

Odstoupení od Úmluvy OSN o uprchlících, zastavení imigrace rodin z neevropských zemí, selektivní imigrační politika podobná té japonské a všeobecný zákaz přistěhovalectví pro muslimy

Kyösti Tarvainen, MSc v oboru inženýrské fyziky a docent matematického modelování

Domnívá se, že přesun obyvatelstva – s finanční podporou – by mohl být nezbytným krokem k zachování severské kultury a většinové populace, ale že to nestačí. Návrat musí být proveden násilím.

Mezi jeho návrhy patří odstoupení od Úmluvy OSN o uprchlících, zastavení imigrace rodin z neevropských zemí, selektivní imigrační politika podobná té japonské a všeobecný zákaz imigrace pro muslimy.

Tyto návrhy vyvolaly silné reakce, ale podle Tarvainena jsou založeny spíše na matematických modelech než na ideologických hnacích silách.

O demografii je již rozhodnuto – konflikt nebo změna kurzu

Kyösti Tarvainen v rozhovoru zdůraznil, že demografická změna ve Švédsku již není předmětem spekulací. Vývoj je statisticky významný, jasný ve svém směru a na základě dostupných faktů jej nelze popřít.

„Mnoho lidí věří, že se imigranti asimilují, jako to dělali finští imigranti v minulosti, kteří se dnes považují za Švédy, ale to se nestane, pokud jde například o muslimy. Rozhodnou se vytvořit si vlastní enklávy.“

Ptáme se ho, jak se dívá na skutečnost, že švédští politici a straničtí lídři, jako je Mona Sahlin (Sociálně demokratická strana), dříve řekli, že Švédové se musí přizpůsobit imigrantům. V rozhovoru pro švédské rádio P1 17. května 2001 řekla například:

„Švédové musí být integrováni do nového Švédska, staré Švédsko se nevrátí.“

Kyösti Tarvainen odpovídá:

„Švédská kultura je jedinečná a musí být zachována. Všechny severské kultury jsou jedinečné a je třeba je zachovat.“

Existuje bod zlomu, kdy již není možné trend změnit nebo zvrátit?

„Ano, bude to stále těžší, pokud se nic neudělá. O nutnosti remigrace jsem psal již dříve. Mocná a přesvědčivá remigrace. Vyžaduje to však velmi silná a pevná politická opatření.“

Myslíte si, že se to stane?

„Doufám, že se duch doby změní. Vidíme to ve Spojených státech a začíná se to dít i v Evropě. Je to povznášející. Že se lidé připravují na to, že vyženou všechny ty lidi, jejichž kultury jsou cizí našim kulturám.

Pokud bude počet imigrantů nadále stoupat, povede to k vážným konfliktům.“

Zároveň tvrdí, že chyby v migrační politice dělají naše společnosti, a že proto máme odpovědnost zajistit, aby ti, kteří sem přišli, mohli být repatriováni do svých vlastních zemí.

Jak se díváte na návrh švédské vlády a SD dát 350 000 SEK každé osobě, která souhlasí s návratem do své domovské země?

„Nebude to mít velký význam, protože výhody a přínosy jsou ve Švédsku tak velké. Proto musí být remigrace provedena jinými prostředky, nátlakovými a násilnými.“

Ptáme se ho, jaké by to podle něj bylo žít ve Švédsku jako Švéd, když jsou Švédové v menšině.

„Bude to velmi špatné pro švédský lid. Jako v Libanonu. Násilí a konflikty.“

Tarvainen je také dotázán, jak se dívá na skutečnost, že švédský stát, bez ohledu na vládu nebo vůli lidu, pokračuje v masové imigrační politice – a zda to v dlouhodobém horizontu může vést k etnickým konfliktům nebo dokonce ozbrojeným střetům.

„Ano, myslím, že je to velmi pravděpodobné. Může to, stejně jako ve Francii, vést k nějakému druhu vojenského převratu v důsledku občanské války.“

Na závěr se ptáme, zda by se chtěl vyjádřit ke skutečnosti, že levicové město Stockholm poskytlo podporu ve výši 13,3 milionu švédských korun na výstavbu největší skandinávské mešity ve Skärholmenu.

„Je to šílenství. To, že podporují kulturu, která je v rozporu s vaší vlastní kulturou, je šílenství.“

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)