6.5.2025
Kategorie: Společnost

Jak jednat s policisty a strážníky. Praktické rady pro svobodné bytosti i občany v odporu

Sdílejte článek:

NESPOKOJENY

Covidová totalita se na dva roky odmlčela, nebo lépe řečeno jen našla jiné způsoby a jiné momentální cíle. Státní zvůlí a Rakušanem tolerovaná šikana na pokojných předem ohlášených akcích není náhoda. Ani partička Fialajugend. Vzhledem k blížícím se demonstracím není na škodu oprášit zkušenosti získané za covidismu a připomenout si, jaké možnosti nám dávají současné zákony, ať už si o nich myslíme cokoliv.

Pokud nechcete jít cestou konfliktu a odkazů na to, že se nejedná o orgán státní moci, ale orgán veřejné moci, tedy státní korporace, ale přesto chcete, aby se policista nebo strážník striktně držel zákonů korporace ČR, máme zde pro Vás pár tipů, jak jednat s policisty a strážníky zcela v rámci korporátních zákonů.

Jednání s policisty dle zákona č. 273/2008 Sb. Zákon o Policii České republiky (a se strážníky městské policie dle zákona 553/1991 Sb. Zákon o obecní policii).

Pro občany platí: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Pro státní úřady, instituce a jiné orgány státu – včetně policistů nebo strážníků – ale platí pravý opak: mohou činit jen to, co jim zákon výslovně povolí a umožní. Každé jejich jednání musí mít oporu v zákoně.

Tyto zásady jsou potvrzeny hned na úvod našich nejdůležitějších právních předpisů: Ústavy České republiky (čl. 2 odst. 3 a 4) a Listiny základních práv a svobod (čl. 2 odst. 2 a 3).

Policista ani strážník nesmí:

  • zakázat vám pořizování audio nebo video záznamu
  • jednat svévolně, tedy podle toho, co je zrovna napadne, tj. např. vás bezdůvodně legitimovat
  • činit úkony či zákroky, na které má sice ze zákona práva, ale pouze v určitých případech, které nyní nenastaly (např. osobní prohlídka)
  • požadovat bezdůvodně prohlídku zavazadlového prostoru, interiéru vozu nebo zavazadel
  • být na vás sprostý, drzý nebo ironický či dokonce nadávat
  • zkoušet vás z předpisů; v případě dopravního přestupku či jiného porušení zákona by vám měl oznámit, čeho jste se dopustili

Pořizování audio nebo videozáznamu policisty, nebo jeho fotografie při výkonu služby dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Pořizováni audio, videozáznamu nebo fotografie policistu při výkonu služby člověkem na místě veřejnosti přístupném, včetně záběrů na identifikační číslo či registrační číslo služebního vozidla není v rozporu se zákonem. Příslušníci Policie ČR při plnění zákonných úkolů vystupují jako úřední osoby a vykonávají působnost orgánu veřejné správy a fyzické osoby mohou pořizováním záznamů policistů při výkonu služby přiměřeným způsobem zejména kontrolovat výkon veřejné moci, uplatňovat svoje právo na informace, právo pořizovat záznamy pro zpravodajské, umělecké účely nebo pro účely ochrany práv a svobod.

Základní povinnosti policistů a strážníků ze zákona jsou:

Povinnost zdvořilosti 273/2008 Sb. § 9

Povinnost zdvořilosti znamená, že by s vámi policisté i strážníci měli vždy jednat slušně, s úctou k vaší osobnosti, důstojnosti, cti. Neměli by vám například tykat a neměli by se chovat diskriminačně. Měli by respektovat rovnost všech lidí bez rozdílu.

Povinnost zasáhnout (iniciativy) 273/2008 Sb. § 10

Policista musí zasáhnout – to znamená provést úkon, zákrok nebo jiné opatření – pokud dochází k narušování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. Podobnou povinnost zasáhnout má i strážník.

Povinnost přiměřenosti 273/2008 Sb. § 11

Přiměřený postup je takový, kdy policista nebo strážník zvažují všechny okolnosti situace, a podle toho se posléze rozhodují.

Povinnost prokázat se 273/2008 Sb. § 12

Policista i strážník se vám samozřejmě musí prokázat vždy, když po vás něco chtějí, k něčemu vyzývají. Měli byste vědět, že to jsou opravdu příslušníci policie nebo obecní policie, abyste pak s nimi jako s takovými mohli jednat a třeba plnit jejich pokyny. Policista se prokazuje uniformou, služebním průkazem nebo odznakem policie, případně ústním prohlášením „policie“. Na uniformě i služebním průkazu nebo odznaku policisty musí být zřetelně viditelné jeho identifikační číslo.

Povinnost poučovací 273/2008 Sb. § 13

Policista vás má vždy poučit o důvodech úkonu, který vůči vám provádí – proč po vás něco žádá, proč vás k něčemu vyzývá. Když nějak zasahuje do vašich práv a svobod (například když vás zajišťuje, a tak omezuje vaši osobní svobodu), musí vás poučit i o vašich právech a povinnostech.

I strážník vás musí poučit o vašich právech a povinnostech, zasahuje-li do sféry vašich práv a svobod. Pro strážníky je navíc stanovená i obecná povinnost poskytnout pomoc.

Zvolání „Jménem zákona!“ dle 273/2008 Sb. § 10 odst (5)

Zvolání „Jménem zákona“ mají policisté i strážníci použít vždycky, když při provádění nějakého úkonu používají sílu nebo použitím síly hrozí. V takových situacích mají zvolat „Jménem zákona“ a přidat odpovídající výzvu a to ještě předtím, než takový úkon provedou.

Prokázání totožnosti dle 273/2008 Sb. § 63

K prokázání totožnosti vás policista může vyzvat pouze v těchto případech:
a. jste podezřelí ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
b. je od vás vyžadováno podání vysvětlení,
c. odpovídáte popisu hledané nebo pohřešované osoby. Pozor, tento důvod bývá v praxi velice často zneužíván. Proto pokud se vám zdá, že jde jen o záminku, trvejte na tom, aby vám policista sdělil, které konkrétní hledané osobě se podobáte. Sami si to můžete ověřit na webových stránkách Policie ČR,
d. zdržujete se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo pře­stupku, k požáru anebo jiné mimořádné události,
e. oznamujete podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
f. žádá o to nějaká jiná osoba, která ovšem na zjištění vaší totožnosti musí mít právní zájem. Stejně tak i tato osoba musí prokázat svou totožnost a samozřejmě osvědčit i svůj právní zájem, teprve potom jí Policie ČR může poskytnout zjištěné údaje. Právní zájem má třeba osoba, které jste způsobili nějakou škodu svým pro­tiprávním jednáním, nebo revizor, který v tramvaji narazí na „černého pasažéra“ bez dokladů,
g. máte na místě veřejně přístupném zbraň a policie má důvod podezřívat vás nebo někoho jiného, že zbraně užijete k násilí nebo k pohrůžce násilím,
h. máte být předvedeni na žádost příslušného orgánu podle jiného než policejního zákona (například na žádost soudu).
i. zdržujete se v prostoru, o kterém má policie důvod předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího je k pobytu na území ČR,
j. bezdůvodně se zdržujete v bezprostřední blízkosti prostoru, který je chráněn policií, nebo v místě, odkud byste mohli takový prostor účinně ohrozit,
k. vstupujete do objektu nebo prostoru, který je chráněn policií, anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo pokud z takového objektu, prostoru nebo místa vycházíte,
l. policista plní jiný úkol a prokázání vaší totožnosti je nezbytné k ochraně bezpeč­nosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti. I tento důvod je formulovaný poměrně široce, a tak si i na něj dávejte pozor. Policisté by ho totiž snadno mohli zneužít.

Podat vysvětlení jste povinni dle 273/2008 Sb. § 61

Oprávnění požadovat vysvětlení mohou policisté využít, když potřebují získat nebo objasnit informace důležité pro:
Odst (1)
a) odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané nebo pohřešované osoby nebo věci,
c) přípravu a provádění opatření k zajištění bezpečnosti osoby, která je chráněná policií.
V těchto situacích máte povinnost spolupracovat s policisty a říct jim požadované informace. Dle 273/2008 Sb. § 61 odst (4) máte v takovém případě nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

Odepřít vysvětlení můžete dle 273/2008 Sb. § 61 odst. (3)

Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. O vašem právu odmítnout podat vysvětlení vás policista musí předem poučit.

Osobní prohlídka

Vaši prohlídku může policista provést jenom v případech, kdy mu to dovoluje zákon. Může tak učinit:

  • před tím, než vás umístí do cely – aby se přesvědčil, jestli u sebe nemáte zbraň nebo jinou nebezpečnou věc;
  • pokud má být jinak omezena vaše osobní svoboda nebo proti vám směřuje policejní zákrok;
  • pokud má důvodné podezření, že u sebe máte věc důležitou pro trestní řízení;
  • pokud proti vám směřuje policejní úkon a hrozí, že budete klást odpor, a je podezření, že u sebe máte zbraň;
  • při zajišťování bezpečnosti chráněného objektu nebo prostoru – a vy tam vcházíte nebo odtud vycházíte;
  • při zajišťování bezpečnosti veřejné hromadné přepravy – aby zjistil, jestli u sebe nemáte věc, kterou byste mohli použít k útoku na takový dopravní prostředek;
  • při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby.

Osobní prohlídku může provést jenom osoba stejného pohlaví jako vy. Může při ní využívat přímé fyzické kontakty nebo vás „jen“ pozorovat, a to i vaše odhalené tělo. Osobní prohlídka zahrnuje také prohlídku vašeho oblečení a věcí, které máte zrovna u sebe.
O provedení prohlídky sepíše policista úřední záznam.

Doporučení na závěr

Tento text si ideálně vytiskněte a noste s sebou. Pro osoby s dobrou pamětí, doporučujeme zejména nastudování § 63 zákona 273/2008 Sb, veškerá písmena a) až l) – tedy kdy Vás může policista ztotožnit.

Ne každý chce jít cestou konfliktu – i policista je jen člověk, mnozí z nich nenávidí to, že jsou zneužíváni systémovými psychopaty, stejně jako Vy.

Vždy se s policistou dá domluvit lidsky, kdy se ho nesnažíte ponížit, ale přesto demonstrujete znalost zákona, kterým by se měl řídit. Pokud bude například trvat na Vašem ztotožnění, ale nebude schopen udat validní důvod (viz písmena a) až l) § 63, pak mu sdělte, že ho dle 89/2012 Sb občanského zákoníku budete natáčet za účelem kontroly výkonu veřejné moci a že poté, co spustíte natáčení Vám má udat zákonný důvod Vašeho ztotožnění. Varujte ho, že pokud tento budete považovat za nedůvodný a svévolný, postoupíte nahrávku GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů). Následně proveďte to, co po Vás policista bude chtít a video můžete publikovat na sociálních sítích.

Vždy však přistupujte k policistovi informovaně, ale s respektem jako ke každému jinému živému člověku. Mnohdy pak své jednání přehodnotí, protože uvidí, že ačkoli jednáte korektně, s úctou a zákona znale, můžete mu způsobit potenciálně velký problém. [zdroj]

Manuál pro demonstrace

Na začátku to vypadá nevinně. V parku stojí pódium, transparent visí rovně, lidi poslouchají, děti kreslí křídou. A pak… přichází ON.

Mikina s kapucí, ruce v kapsách, nekomunikuje, jen sleduje. Stoupne si blízko k reproduktoru, dvakrát obejde stánek, zeptá se na úplnou blbost, ale tónem, že chce hádku. Pak se postaví vedle vás a začne řvát něco, co nikdo z vás nikdy neřekl.

Lidi začnou couvat, pořadatel zaváhá – a než stihne říct „klid prosím“, provokatér padá na zem, řve „napadli mě!“ a za rohem už startuje zásahová jednotka. A média? Ta už mají sestříhané video, kde to vypadá, že pochod vedli blázni s vidlemi.

Zásadní poznávací znaky provokatéra:

Přijde sám, ale všichni ho najednou natáčí.

Vyzývá ke konfliktu a chce být slyšet, ne pochopen.

Mluví tak, aby to znělo jako „nebezpečí“, které se dá medializovat.

Když ho ignorujete, zkusí fyzický kontakt – jen aby měl důvod křičet.

A nejdůležitější rada?

Když tě někdo vyzývá k reakci, chce tvou chybu. Nedat mu ji, je vítězství. [zdroj]

Právo na odpor podle článku 23.

Znovu jsem se vrátil k Listině základních práv a svobod, která je (alespoň deklarativně) součástí ústavního pořádku České republiky, abych si osvěžil znění článku 23. V něm se praví:

„Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“

Snažil jsem se dohledat k tomuto článku nějaký zákon, nařízení vlády, nebo alespoň směrnici, popisující projevy toho, že demokratický řád lidských práv a základních svobod je skutečně odstraňován. A také zda ten „každý“, kdo je odstraňuje, může být chápán i jako organizovaná skupina (například vláda). Nikde nic. Stejně tak se nedá dohledat, jak má občan poznat, že „činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny“.

Nenašel jsem ani žádné informace nebo pokyny, jak právo na odpor, definované článkem, vlastně uplatnit v praxi, pokud by skutečně došlo k natolik flagrantnímu porušení základních práv a svobod, aby to občany k jeho uplatnění skutečně opravňovalo. Nejsou k dispozici ani pokyny, jaké formy odporu by občané měli zvolit, aby bylo dosaženo kýženého výsledku, tj. návratu k demokracii a právnímu stavu, a zda se například neinspirovat metodami, popsanými v nesmrtelném díle velkého Čecha Járy da Cimrmana „Die Fensterpolitik“.

Vlastně mě to celé napadlo na pozadí faktu, že se české soudy, policie, další orgány státní správy i různé podivné neziskovky vesele ohánějí pojmem „předsudečná nenávist“, kdykoliv se to vládnoucí garnituře hodí. A ačkoliv v českém právním řádu její definici nenajdete, jsou někteří občané ČR vláčeni médii a odsuzováni za trestné činy, spáchané na jejím základě jen tím, že uveřejní „nevhodný komentář“ na sociálních sítích.

Jiným „občanům“ přitom vesele procházejí veřejně, v médiích hlavního proudu šířené výroky, které jsou v naprostém rozporu například s § 355 trestního zákoníku, trestajícího odnětím svobody až na dvě léta veřejné hanobení rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, jejího jazyka, národnosti, politického přesvědčení nebo vyznání, nebo s § 356, který ukládá stejné dva roky basy za veřejné podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Ministerstvo vnitra si dalo opravdu pečlivou práci, aby na svých webových stránkách vysvětlilo „prostému lidu“, co že to vlastně je ta právně sice neukotvená, přesto právníky používaná „předsudečná nenávist“. Nestálo by proto za úvahu zpracovat podobný dokument k natolik významnému právu nás, občanů, postavit se na odpor nedemokratickým trendům ve společnosti, že je dokonce zakotveno přímo v ústavním pořádku jako část Listiny základních práv a svobod? Máme přece právo vědět, jak vlastně se na ten odpor vlastně postavit, aniž bychom se dostali do problémů! Nikdy nevíte, kdy se to může hodit, a příručka „Jak přežít příštích sedmdesát hodin“ asi není to „pravé ořechové“. [zdroj]

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
2 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)