Až se Evropská unie prozbrojí k prosperitě

Po vzkazech Donalda Trumpa ohledně toho, že se Evropa bude muset v budoucnu sama postarat o svou bezpečnost a nebude již moci spoléhat na Spojené státy, se někteří evropští lídři začali předhánět v tom, o kolik jejich země své výdaje na obranu navýší. Výjimkou nebyli ani někteří čeští politici, především pak premiér Petr Fiala.

Předseda české vlády totiž hned hned po videokonferenci, zorganizované francouzským prezidentem Macronem 19. února, kterého se zúčastnila většina lídrů zemí EU (na rozdíl od předchozího summitu, uskutečněného v Paříži, na něj byl tentokrát přizván i Fiala) a někteří jejich spojenci z NATO, doslovně prohlásil: „Abychom byli jako Evropská unie bráni ve světě vážně, musíme být ekonomicky i vojensky silnější a musíme pro to něco udělat. Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně,“ (viz odkaz zde). Premiér a předseda ODS v této souvislosti navíc prohlásil, že zvýšení výdajů na obranu bude pro Českou republiku výhodné, protože náš obranný průmysl je velmi kvalitní a dokáže to využít.

Plán, jak masivně navýšit výdaje na obranu, představila v tomto týdnu i samotná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Součástí plánu, nazvaného REARM Europe, je i návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel, které by členským zemím umožnilo zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek jejich státního rozpočtu, přičemž by jim měla být poskytnuta půjčka v celkové výši 150 miliard eur (v přepočtu zhruba 3,8 bilionu korun). Celkem by podle slov Ursuly von der Leyenové mělo v budoucnu jít na posílení evropského obranného průmyslu i na poskytnutí okamžité pomoci Ruskem napadené Ukrajině až 800 miliard eur (v přepočtu zhruba 20 bilionů korun) – viz odkaz zde.

Dle komemtářů některých novinářů nebo i příspěvků na internetových diskusích řada lidí tleská tomu, že se Evropa konečně probudila a hodlá navýšit své údaje na armádu (dosud měly členské státy NATO závazek dávat na obranu 2 % HDP, což i tak osm z nich v loňském roce stále nesplnilo – viz odkaz zde). Především již tři roky trvající agrese Ruska na Ukrajině, ale i přibývající útoky muslimských radikálů ukazují, že bezpečnostní situaci ve světě skutečně nelze podceňovat. Věcí druhou však je, aby masivní navyšování výdajů na obranu nepřineslo evropským občanům jiné problémy.

Je totiž hezké, když šéfka Evropské komise nepřímo vzkazuje členským zemím EU, že si nemusí dělat se sháněním peněz, určených na obranu a bezpečnost, velké starosti, neboť jim v případě potíží bude poskytnuta půjčka. Jenže tu půjčku budeme jednoho dne buď my nebo naši potomci nuceni splácet. A třeba v případě České republiky by postupné navyšování výdajů na obranu až na 3 % HDP v roce 2030, o kterém v tomto týdnu rozhodla vláda, znamenalo dávat na armádu ze státního rozpočtu zhruba o 80 miliard korun více než nyní. Přitom výše státního dluhu České republiky aktuálně činí zhruba 3,3 bilionu korun. A optimismus premiéra Fialy ohledně toho, že investování do výroby zbraní dlouhodobě pozvedne českou ekonomiku, také úplně nesdílím.

Výdaje na obranu v blízké budoucnosti určitým způsobem nutno zvýšit bude, mělo by se však v tomhle směru postupovat uváženě – tedy ne stylem, že se odhlasuje určitá cifra peněz bez toho, aniž by se důkladně zanalyzovalo, co konkrétně za ně pořídíme a kde na ně ušetříme. A aby výdaje na obranu nemusely být příliš astronomické, měli by evropští i světoví státníci usilovat především o zlepšení současných vztahů mezi národy.