13.6.2015
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika, Společnost

Pyramidový systém aneb mrskání malých rybiček na dně “kapitalismu”

Sdílejte článek:

PRIGL 13|06|2015

„Někteří lidi jsou fakt až tak v prdeli, jo?“ zvedá zaujatě oči od novin investor-miliardář. „Nedalo by se z toho něco vytěžit?“ obrací se na svého francouzského buldočka s rodokmenem dohledatelným do 14. století. A tak přišly Tesca, Homecredity, Cetelemy, a poté, co se zdálo, že už není co vyzobávat, i pyramidový systémy na cokoli.

[ad#hornisiroka]

Střední a východní Evropu pokrývají zakopaný prdele, o jejichž existenci se bohatí lidi nikdy nedozví a ani nemusí. Díky pyramidám totiž chuďasové vyzobají po tisícovečkách a stovečkách peníze od sebe navzájem a s úsměvem je přeposílají vejš. Soused prodá sousedce hliníkovej hrnec a její syn ho zase na oplátku upíše k nevypověditelnýmu životnímu pojištění. Mezi tím dcera zařídí kreditky babičkám z obou stran, aby zvládla další splátku za kosmetickou sadu od švagrový.

Když za hospodářský krize ve dvacátých letech zavřely na menším městě všechny fabriky, časem se lidi docela rozumě vysrali na všechno, co vyžaduje nějakou energii: čtení, tancování, umývání i kámošení s podobně postiženýma chudákama. Oproti nim dnešní maloměšťaci i v tý největší piči vykazujou přemíru aktivity, která se podobá pohybu akvarijních rybek, a díky které ještě víc zchudnou. V honbě za stále unikající vábničkou byzysu ožebračují sebe i své stejně křupanské okolí.

Kmitání na širokém spodním patře pyramidy je zoufalé a zuřivé. Ambiciozní křupan udělá cokoli, aby mohl nechat všechny ostatní křupany za sebou a odplout do bájné říše kuchyní na míru. Bohužel na faktický skok do vyšší třídy mu peníze nikdo nedá, zato může od pyramidových lovců získat know-how na předstírání, že se tak stalo.

„Nesedím jen tak na prdeli, makám, telefonuju, sháním si klienty,“ rozhazuje rukama u malého piva gelař před kámošema. Nevadí, že má stejně jako oni na účtě mínusový cifry, protože nikoli pomíjivý mamon, ale miliardářský drajv řadí tohle koktavý pako do společnosti úspěšných.

Jak už bylo řečeno, peníze jsou to poslední, co by firma vydělávající na chudejch debilech, chudýmu debilovi dala. Co mu ale dá velmi ráda, je svoje logo na vizitky, který si chudej debil za peníze ze sociálky vytiskne ve zbytečně velkém nákladu. Erb korporace na kousku papíru 9x5cm je mocnou zbraní, která dodává kuráž v nemilosrdném drancování peněženek širšího příbuzenstva a všech dalších nul, po jejichž zádech chce začínající wannabe kapitalista vylézt ke slunci.

JB541ac0_2008_zator

Podobně jako v případě vyhlazovacích oddílů, nejsou první kroky snadné, a tak si při pohledu do důvěřivé tváře babičky musí novopečený „obchodní zástupce“ vybavit opojný přípitek s „regionálním ředitelem“, aby jí byl schopen podat brýle a pero k podpisu superrychlého internetu na dva roky.

Na adrenalinem pumpujícím srdci pak hřeje svou první podepsanou smlouvu. Když se mu podaří udělat ještě pár babiček a všechny na mol opilý štamgasty v hospodě přes ulici, k ojeté škodárně ho to sice nějak zvlášť nepřiblíží, zato se může během firmou pořádaného zážitkového odpoledne se třema podobnýma idiotama narvat na deset minut do zadního sedadla Maserati a udělat si fotku.

Pokud tempo udrží a prokáže dostatečnou asertivitu a odolnost vůči stresu, nekoupí si barák, ale získá víkendový pobyt v horském Grandhotelu Praha, kde si může rovněž udělat fotku a zavřít tak hubu posměvačným kámošům a zoufalé matce. Díky tomu získává pyramida jeho celoživotní loajalitu.

„Cenu teď vůbec nemusíte řešit, paní, protože první dva měsíce jsou zcela zadarmo,“ úspěšně si razí cestu do srdce prvního klienta nováček za pečujícího dohledu supervizora. „Můj kamarád na ten satelit chytne 890 programů z celého světa!“ hlaholí s nohama na stole zkušenější kolega, který se po včerejším požití bonusu 1+1 v CineStaru cítí jako Vlk z Wallstreetu.

Stejně jako všichni ostatní předlužení idioti z vedlejších kukaní se vidí jako Di Caprio, jenže na rozdíl od něj se mu nepodařilo připravit drobného podnikatele o celoživotní úspory, ale lehce retardovanou tetku o pár stovek na prášky. Nebude tedy ani tento večer sosat koks z prdele desetitícícidolarové šlapky, nýbrž jen po cestě domů v šalině doufat, že mu hladový otec nesežral večeři.

„Půjčili si 1500 korun, ale byla tam pokuta 600 za prodlení minulé splátky plus poplatek za poskytnutí půjčky 350 korun, takže jsem jim nakonec dala 550 korun. S úrokama budou splácet dohromady tři tisíce,“ vysvětluje žoviálně základy moderní magie oblastní zástupce Vysmátých kurev.

Mezi ojebávačem a ojebávaným je podobná symbióza jako mezi božstvem a prostým lidem přinášejícím pravidelné oběti. Zprostředkovatelé v roli druidů si můžou podobně jako jejich předchůdci uždibnout aspoň kůžičku z darovaného masa. Nejlepší libové kousky stejně jdou úplně jinam. A tak je to správně. „Jardo, dík,“ volá za odcházejícím zprostředkovatelem zmatený „příjemce“ půjčky.

[ad#velkadolni]

Do kategorie abstraktních pičovin nepatří jen půjčky, pojištění a mikro-investice, ale i předpovídání budoucnosti. Při sazbě sedmdesát korun na minutu to volajícího sice dohromady stojí čtrnáct stovek, ale konečně se od TV kartářky dozví, kdyže bude mít ty prachy

Kosmetika, drogerie, hrnce, dečky, bez kterých by vnoučata dostala černý kašel, mixér, který umí upéct bábovku. „Něco za tím musí být,“ dumá penzista nakupující v TV shoppingu matraci za osm tyček, která má vyřešit jeho probémy se spánkem. „Rozumíš vole, ti lidi za to musí dát nehorázný prachy, jinak by tomu neuvěřili,“ podporuje jeho slova zkoksovanej šmejd, který se tímto prodejem zabývá.

Peníze v očích chudejch kreténů byly vždycky něco trochu jinýho, než pro ty, který je reálně maj a umí je díky naivitě chudejch kreténů rozmnožovat. V momentu, kdy se zkusí chudej kretén chovat jako ten bohatej, o naivitu přijde, peníze ale nezíská.

ZDROJ: prigl.cz

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 4,44 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky