Proč nikdo nemůže ukončit válku na Ukrajině?

Ano, je naprostá pravda, že Putin začal válku s odhodláním dobýt Ukrajinu za méně než týden, vyzbrojen úžasně pokročilým „postkinetickým“ válečným plánem, který je v módě i v USA, a který vymyslel jeho vojenský velitel Valerij Gerasimov. Ale od hořkého únorového rána, kdy Putin zjistil, že Gerasimov a jeho šéf vnitřní rozvědky FSB – spolu s americkými, francouzskými a německými rozvědkami – se naprosto mýlili, Putin odmítl obě alternativy, které měl k dispozici. První bylo, co udělat, o čem se mnozí domnívají, že loni udělat měl: rozhodnout se bojovat vážně. To by ovšem  musel vyhlásit válku a zmobilizovat své dva miliony záložníků k invazi s drtivou vojenskou silou, na rozdíl od Gerasimovovy zálohy pouze 150 000 (včetně polních lékařů).

Tak proč to neudělal? Rozhodně ne proto, že by se bál jaderné odvety – kancléř Olaf Scholz právě prohlásil, že Německo nebude ani odkládat plánované otevření plynovodu Nord Stream 2, pokud by byla Ukrajina napadena, natož aby podpořila jadernou odvetu NATO bombami uloženými na německé půdě. A Washington se už dávno vzdal „rozšířeného odstrašování“ , kdy by jaderné zbraně byly použity v reakci na konvenční útoky proti spojencům USA, natož ne-spojencům Ukrajině.

Ale Putin se bál něčeho stejně mocného. Každá jednotka ruské armády, s výjimkou plně profesionálních výsadkových sil, zahrnuje 18- a 19leté brance, jejichž matky by rychle vyšly do ulic po celém Rusku a zaplavily Rudé náměstí, aby vehementně protestovaly, kdyby jich bylo víc než hrstka. ztráty. Moderní Rusko je stejně „posthrdinské“ jako kterákoli jiná země s nízkou plodností, kde nejsou žádné náhradní děti mužského pohlaví, které by obětovali pro slávu národa (Čína jich má méně než většina). A Putin se nechystal vyhlásit válku a nechat jeho policii bojovat s ruskými matkami. Nejenže odmítl mobilizaci ruských ozbrojených sil, ale dokonce zakázal slovo „válka“ (война nebo voyna ) v celé  oficiální komunikací.

Ale ani Putin by to všechno jen tak neodvolal, nesvalil by útok v Kyjevě na „neonacistické“ provokace a rychle ustoupil. Takže místo totální války nebo žádné války Putin setrval ve své „zvláštní vojenské operaci“ a odhalil tak celému světu, že Rusko má něco, co  žádná jiná země na planetě  nemá: plnou soběstačnost. Na rozdíl od Číny je Ruská federace soběstačná v potravinách a palivech a vyrábí vše, co je potřeba k udržení svých ozbrojených sil a civilního obyvatelstva na válečném základě, i když jim chybí něco luxusu. Takže jediné, co Putin potřeboval, aby bojoval, dokud jeho nepřátelé neztratili trpělivost, jsou vojáci.

Má také rubly – kterými vládne. Právě teď, vstup do ruské armády přinese 600 000 Rbonus za registraci, 204 000  měsíčně (dnes 2 296 $) a hvězdné výhody za smrt: 5 000 000 R od samotného prezidenta, další 2-3 miliony od regionální vlády a měsíčně vdovský důchod ve výši 25 000 R měsíčně. Dost se toho  spojilo, aby poskytlo síly, které kopaly a opevnily dlouhé zákopové linie, které nyní zdržují ukrajinskou ofenzívu, spolu s téměř 200 000 povolanými záložníky, kteří dostávají stejný plat a výhody.

A stále je více nově přihlášených ruských vojáků na východě a v dříve nezávislém státě Bělorusko (země, kterou, kromě jména, Putin loni dobyl). Ale zatímco Putin mohl chvíli pokračovat ve válce nízké úrovně opotřebení, nemůže to vést k vítězství. A teď musí bojovat s Elvirou Nabiullinovou.

Nabiullina je impozantní šéfka ruské centrální banky. Již před válkou byla velmi respektována a nyní je hrdinkou ruských veřejných financí za to, že úspěšně kontrolovala inflaci – ve skutečnosti lépe než Bank of England nebo Federální rezervní systém USA. Říká se, že omezuje tisk rublů, ne ze strachu z většího státního dluhu (ruský je mnohem nižší než u USA nebo Spojeného království), ale z inflace. I pro Putina je to větší hrozba, než cokoli, co může jeho jednotky na bitevním poli potkat. Inflace rychle utopí ruské chudé, z nichž mnozí jsou roztroušeni po nekonečné ruské stepi a mají jen velmi málo příležitostí vydělat si na rostoucích cenách.

Tito Rusové jsou také Putinovými nejpevnějšími podporovateli. Z Kremlu proto  vyšly neklamné signály, že Putin je konečně připraven uvažovat o kompromisu.

Poslední stranou toužící po ukončení debaklu jsou USA. Před pár  týdny šéf CIA William J. Burns spěšně zavolal svému kremelskému protějšku Sergeji Jevgeněviči Naryškinovi, aby ho ujistil, že USA nemají s Prigožinovým pochodem do Moskvy nic společného. Tento telefonát je  dobrý jako důkaz toho, že navzdory pošetilým levicovým fantaziím si Bidenova administrativa (plně podporovaná většinou republikánů) nepřeje, aby se Rusko destabilizovalo touto válkou. Příliš dobře totiž ví, že samotná ruská moc brání Číňanům absorbovat rozlehlá území Mongolska, Kazachstánu, Kyrgyzské republiky, Uzbekistánu a Tádžikistánu – a že ruské zbraně stále proudí do jediných zemí, které skutečně bojují proti Číňanům v opakujících se incidentech: Indie na souši a Vietnam na moři.