23.8.2023
Kategorie: Ekonomika

V dukovanském jaderném tendru by měla zvítězit nejlepší nabídka, ne politika

Sdílejte článek:

MILAN SMUTNÝ

ČR po letech váhání v energetice netrpělivě čeká na nové jaderné bloky, jež by byly pro zemi optimální cestou k dekarbonizaci a rozvoji ekonomiky. Jihokorejská KHNP se může stát černým koněm v tendru na nový reaktor pro Dukovany.

Na konci letošního září vedení ČEZ očekává finální zpřesněné nabídky účastníků výběrového řízení na stavbu nového velkého jaderného bloku v elektrárně Dukovany. Jak potvrdily předběžné nabídky z listopadu 2022, o účast na tendru, s nímž je spojena nezávazná opce na stavbu dalších tří reaktorů v Dukovanech a Temelíně, mají zájem francouzská firma EdF, severoamerický Westinghouse a jihokorejská státní společnost KHNP (Korea Hydro and Nuclear Power Company). ČEZ nabídky vyhodnotí a předloží je s doporučením vládě ČR, která by měla rozhodnout o vítězi tendru v roce 2024.

Současnou renesanci jaderné energetiky nejen v Evropě, ale v řadě zemí světa zkomplikoval politiky iniciovaný útlum jaderné energetiky v západních zemích po roce 2000, ještě posléze ovlivněný jadernou havárií v japonské Fukušimě v roce 2011. Připomeňme si, že to byla doslova „poslední rána“ pro existenci jaderných elektráren v Německu, z nichž poslední tři ukončily svou činnost 15. 4. 2023.

Ale už v létě roku 2021 začala v řadě zemí EU energetická krize. A to v důsledku útlumu stabilních zdrojů elektřiny hlavně z uhlí a jejich nedostatečnou náhradou za přerušované zdroje dominantně ze sluneční a větrné energie. Krizi ještě umocnil výpadek dodávek ruského zemního plynu po ruském válečném vpádu na Ukrajinu. Pro řadu zemí včetně České republiky to byl klíčový signál k tomu, aby vsadila na nové reaktory jako na nenahraditelný zdroj stabilní a cenově dostupné energie. Pro Česko jako zemi s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP je to doslova životně důležitá otázka.

Kdo bude vítězem této největší byznysové a průmyslové zakázky v dějinách naší republiky? Jako vždy v životě a v byznysu zvláště jsou nejlepší vizitkou všech firem jimi odvedená skutečná práce.

Francouzská společnost sice postavila dva bloky v Číně, ale v Evropě se v době předchozí jaderné stagnace Francouzům tolik nedařilo. Stavba finské jaderná elektrárna Olkiluoto se zpozdila o 12 let a cena bezmála zečtyřnásobila, EdF doma ve Francii zatím nedokázala dokončit nový jaderný blok ve Flamanville, přestože Paříž rozhodla o výstavbě nových šesti reaktorů ve své zemi a perspektivně o osmi dalších. O mnoho let se zpožďuje jaderná elektrárna s celkovým výkonem 3200 MW, kterou EdF staví v britském Hinkley Pointu. Přesto si EdF v českém tendru věří s tím, že musí pro něj předělat svůj standardně dodávaný tlakovodní reaktor s výkonem 1600 MW na typ EPR 1200, který vyhovuje českému zadání.

Westinghouse v čínské režii v Číně postavil sice čtyři bloky, ale doma v USA má termínové i finanční potíže s dokončením dvou bloků jaderné elektrárny Voglte. Severoamerická firma Westinghouse chce nový blok v Česku postavit společně s americkou společností Bechtel Nuclear Power Company. Do tendru společnost nabídla technologii reaktoru AP1000. Na konci října 2022 polská vláda vez vypsání tendru rozhodla, že první jadernou elektrárnu o třech blocích postaví Westinghouse. Poláci bez jakékoli dosavadní jaderné zkušenosti tvrdí, že první polská elektřina z jádra začne proudit do sítě už v roce 2032.

Společnost KHNP z Korejské republiky může být černým koněm českého jaderného tendru, do něhož nabídla tlakovodní reaktor APR 1000 s výkonem 1050 MW. A to hlavně proto, že má za sebou jako jediná z uchazečů obrovský úspěch z nedávné doby. Můžete se oprávněné chlubit tím, že podle časového plánu i finančních limitů dokázala v letech 2017 až 2020 postavit čtyři velké jaderné reaktory APR 1400 s celkovým výkonem 5600 MW v Bakarah ve Spojených arabských emirátech. A to měla jihokorejská firma vedle velmi složitých podmínek stavby v poušti zásadní problémy se školením a kvalifikaci místního personálu, což vedlo při spuštění elektrárny ke zpoždění, nikoli v důsledku samotné výstavby.

Nabízená cena patří dozajista k nejutajovanějšímu obchodním tajemství v každé soutěži, neřku-li jaderné. Zatím máme jen zprávy z veřejných mediálních zdrojů o minulých projektech a dosavadní cenové relace od KHNP jsou více než atraktivní. Jak podle zprávy Worldnuclearreport zveřejnil současný vlastník elektrárny, společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC), stavba přišla na 24,4 miliardy dolarů USA, což je v přepočtu 537 miliard korun. To by v čistě matematickém přepočtu dalo cenu za výkon 1000MW reaktoru necelých 100 miliard Kč.

Zatímco první zakázku na novou jadernou elektrárnu v Polsku získal přímo „z ruky“ od vlády ve Varšavě hlavní polský spojenec USA, tedy v podobě její firmy Westinghouse, pro další jadernou elektrárnu vyrobenou KHNP se rozhodla soukromá firma Polska Grupa Energetyczna (PGE). I tamní výhodnou korejskou cenu potvrdil únik informací u příležitosti podpisu korejsko-polské smlouvy v Soulu, kdy deník Korea Times a jiná korejská média publikovaly podle Ekonomického deníku odhadovanou hodnotu zakázky KHNP na stavbu dvou bloků APR1400 v polském Pątnowě. Ta údajně dosahuje výše 14,1 miliardy dolarů. To při přepočtu na Českem požadovaný reaktor APR1000 dává cenu za jeden blok zase kolem 110 mld. korun.

To je nepoměrně méně, než tvrdí protijaderní škarohlídi argumentující cenou až 600 miliard Kč za jeden nový blok. Podle zástupců vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Nicméně ceníková cena nabízených reaktorů bude ještě znamenat další významné náklady na dlouhodobé financování výstavby, proto se do procesu zapojí také český stát, aby získal úvěry na stavbu nových jaderných zdrojů co nejlevněji. To, co se u jádra málo zdůrazňuje, je fakt, že nové bloky jsou designovány nejméně na 60 let provozu, spíše na 80 a i více let, mají tak před sebou vysokou návratnost a efektivitu vložené investice.

Můžeme si však býti jisti, že cena, kterou nakonec KHNP nabídne, bude jistě atraktivní, ne-li přímo agresivní, i když logistické náklady vnitrozemního Česka budou vyšší než u přímořského Polska či Emirátů. To ostatně potvrzuje česká zkušenost a spokojenost s dalšími produkty, jako jsou jihokorejské automobily značky Hyundai (vyráběné v severomoravských Nošovicích) a Kia, jež si pořizuje v ČR už nejvíce fyzických osob (domácí Škoda zachraňuje odbytovou bilanci v ČR prodejem svých vozů firemním zákazníkům). Úspěch značky mobilních telefonů Samsung a další špičkové elektroniky je zbytečné představovat.

Jihokorejská KHNP sice může ve střední Evropě působit poněkud exoticky, ale je to energetický a technologický obr s více než 12 000 zaměstnanci a hodnotu aktiv kolem 45 miliard eur (cca 1,1 bilionu korun). Provozuje doma 25 jaderných bloků s celkovým výkonem 23,2 GW (pro srovnání: ČR má 4 bloky s kapacitou 4,2 GW), což Korejskou republiku, která s provozem prvního jaderného reaktoru začala už v roce 1978, řadí mezi pět nejvýznamnějších jaderných zemí na světě. To pro společnost a zejména ekonomiku této vysoce průmyslové země s 52 miliony obyvateli (žijícími na ploše asi jen o 20 % větší než Česko) s obrovskou exportní silou umožňuje vyrábět více elektřiny než 83milionové Německo. Výroba z jádra na tom má bezmála třetinový podíl s rostoucí tendencí, protože jižní Korea stejně jako ČR nemá žádnou vlastní ropu či zemní plyn a chce také postupně odejít od uhlí.

KHNP má potenciál dodat nový jaderný blok „na klíč“ a má samozřejmě všechny potřebné certifikáty vyžadované legislativně jak Evropskou unií, tak Českou republikou. KHNP na výstavbě Dukovan výrazně spolupracuje s více než 200 tuzemskými firmami v České republice, mezi nimiž jsou samozřejmě všechna zvučná jména českého průmyslu. Ovšem KHNP i zde může vytáhnout „žolíka“ z rukávu: Jihokorejci totiž vlastní plzeňskou firmu Doosan, která se může logicky stát dodavatelem jaderné výstavby svou kompetencí při výrobě turbín, respektive dodávku strojovny.

Jaderné elektrárny jsou velmi složité a drahé stavby, proto se prakticky všude do jejich výstavby a hlavně garance financování zapojuje stát. Je nepochybné, že Washington a Paříž budou v Praze tvrdě lobbovat za vítězství svých firem, Soul asi také nebude chtít zůstat pozadu. Ale věřme, že nakonec zvítězí ne politika, ale nejlepší nabídka. Ostatně jaderný boom, v němž se k užší spolupráci v rámci Evropské unie v čele s Francií spojilo tucet zemí včetně ČR, bude vyžadovat nasazení všech jaderných a stavebně-inženýrských kapacit z demokratických zemí. Zatímco Česko chce do 20 let postavit a zprovoznit čtyři velké reaktory (uvažované malé modulární reaktory nejsou zatím nikde komerčně k dispozici), například švédská vláda v minulých dnech oznámila plán postavit do roku 2045 nejméně 10 velkých reaktorů.

V každém případě je už spíše pět minut po dvanácté, abychom konečně znovu v Česku rozjeli po 20letém váhání výstavbu nových jaderných zdrojů, které jsou nejen klíčovým stabilním zdrojem pro rozvoj nejen české energetiky, ale i základem prosperity celé země.

smutny.blog.idnes.cz

Redakce

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
25 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 

Adblock Detected

Velká část našeho provozu je hrazena primárně z reklam, prosíme, zvažte vypnutí ad-blocku. Děkujeme.

Refresh Page
x