Copak to jde zrušit stát?

Zvyšování daní je amorální zločin na občanech. Daně samy o sobě jsou nemorálním vydíráním. Levice vám bude tvrdit, že je třeba zvýšit daně bohatým, což se velmi pěkně poslouchá. Pravice (jakkoli už její představitelé dávno opustili tento břeh) vám bude tvrdit, že daně zvyšovat nebude. Obojí pak, aby alespoň kosmeticky snižovali rostoucí dluh veřejných financí, a měli z čeho krást, zvednou daně všem, protože je to tak nejpohodlnější. Čert vem předvolební sliby.

Jediným řešením je přitom radikálně osekat stát. Za posledních dvacet let se přitom české státní zřízení rozrůstá, s každou novou vládu v rozporu s předvolebními sliby roste jako nádor. Bohužel zhoubný. Pokud byly v počátcích svobodného Česka alespoň nějaké ideje a vize o demokratické společnosti a volném trhu, dnes už je to pouze o tom, vydržet u státních peněz co nejdéle, po mě potopa. Peníze dnes zalepí i sebevětší morální trhlinu na duši politika.

Tragický rozměr tomu všemu dává Evropská unie svým dalším, nadstátním rozpočtem, svými dalšími tisíci úředníky, kteří taky chtějí – peníze. Systém grantů, dotací a přerozdělování evropských peněz je tak hnusnou metastázou onoho státního nádoru, díky Lisabonské a dalším novým smlouvám už bez možnosti léčby. Europatolízalové všeho druhu, socialisti i obdivovatelé velkého státu budou argumentovat postavením Česka mimo hlavní proud, doslova říkají, že nás za vlastní názory vykopnou z Evropy.

Už jste někdy viděli, aby země ve středu Evropy z ní byla vyjmuta a aby s ní neobchodovali a nespolupracovali všichni kolem? Je to pochopitelně pokrytecký argument lidí, kterým falešné evropské tóny v uších zdomácněly a kterým znějí libozvučně. Pochopitelně, vždyť jsou za to centrální evropskou vládou placeni.

Ponechme státu jen ty role, kde je nenahraditelný: bezpečnost občanů, záchranný sociální systém a komunikace. Většinu ostatních služeb by měl občanům poskytovat privátní sektor. Nejen, že to umí výrazně líp a kvalitněji, ale zejména ubyde ve státním rozpočtu obrovský balík jistých peněz, u kterého si navykli pobývat loupeživí politici.

[ad#velkadolni]