Progresivismus … komunismus v novém hávu

O progresivismu a progresivistech se příliš nemluví a nepíše. Neuslyšíte o nich v televizích, tento pojem nepoužívají rozhlasové redakce, ani novináři mainstreamových deníků. Proč? Protože oni sami jsou často progresivisté (čest výjimkám, jakou je tento list). A pokud jimi nejsou, chápou, kdo vládne, kdo drží pod krkem jejich chlebodárce. A tak tiše mlčí a dělají, jako by žádný progresivismus ani progresivisté neexistovali.

Progresivismus není nový jev. Už pro osvícenství byl tento směr pojmenován, a např. Wikipedie o progresivismu říká, že „je to pokrokářství, politická filozofie podporující reformy společnosti, že vychází z myšlenky, podle níž je pokrok ve vědě, technologiích, ekonomickém rozvoji a společenském uspořádání nezbytný pro zlepšení situace lidí“. Až idylický popis progresivismu, zvláště, když s ním máme dnes úplně jinou zkušenost.

Dnešní progresivismus je levičácká platforma. Nečekejme změnu k lepšímu. Využití vědy, moderních technologií či nových přístupů k společnosti – to vše je pro dnešní neomarxistické progresivisty jen záminkou k tažení za mocí nad společností. Ano, to je jediným skutečným cílem dnešních progresivistů – ovládnutí společnosti, nastolení vlády levice, porážka kapitalismu.

Podle činů poznáte je

Progresivisté se všemi možnými prostředky snaží omezit či alespoň narušit přirozené vztahy ve společnosti – vztahy rodinné, partnerské i ekonomické. Trnem v oku je jim existence národů a národních států. Jistě, pokud se jim to hodí do krámu, pak klidně budou podporovat třeba samostatné Skotsko, jen když tím uškodí Velké Británii, která měla tu drzost a opustila jejich impérium.

Kdo je a jaký je progresivista

V první řadě by sám sebe nikdy progresivistou nenazval. Také velmi skrývá svoje levičáctví – nejčastěji se označuje za liberála či dokonce za středopravého liberála. Je to ale skrytý komunista.

Progresivista důsledně šíří myšlenku, že rozdělení společnosti na pravici a levici je dávno překonané, a že se lidé spíše identifikují s politikou podle obsahu či témat. To je chytré, protože tím se levicový progresivista vyhýbá nutnosti přiznat barvu. A v jeho případě je to nepochybně barva rudá.

Milá tvář, úsměv a rozzářené oči – nebezpečné mimkry

Progresivistu poznáte už podle řeči těla. Navenek se tváří jako dobro samo. Milá tvář, mírné, až přátelské chování, rozvážná mluva a velmi konzistentní a uvážlivé postoje a názory v diskuzi. Ve skutečnosti je diskuze s ním plná demagogie, naučených frází a nacvičených argumentů. Skutečně nacvičených, protože tohle mají dnešní levičáci a jejich předchůdci komunisté společné – důslednou přípravu, trénink otázek a odpovědí, a ideologickou kázeň. Progresivista – komunista. 

Progresivista se podobá věřícímu člověk. Jeho víra je však sektářsky bigotní. Je to člověk, který neuznává jiné názory a postoje nežli ty, které má šířit. Za maskou dobra se skrývá nepřátelství ke všemu, co neodpovídá jeho ideologii, ke všemu, jak by nám řekl on sám, starému, zaostalému, nemodernímu, škodlivému.

Ano, pro progresivistu je škodlivé vše, co on neuznává. Progresivista totiž trpí komplexem svatého spravedlivého. Přes svoje přátelské a často velmi mírné vystupování je to člověk vnitřně nadutý a nesmiřitelný. Jeho arogance, s kterou přistupuje k lidem starým, málo vzdělaným, ke všem lidem, kteří chtějí cokoli, co on nechce, se často mění až v agresivitu. Ale i agresivní dokáže být progresivista s úsměvem a s široce otevřenýma rozzářenýma očima. Nebezpečné mimikry.

Progresivista sám sebe považuje za morální autoritu. On „ví“, že jen jeho způsob života, který prosazuje, je ten jediný správný (a jen tak mimochodem, velmi často sám dělá to, co by jiným rád zakázal, pokrytec). A prosazovat progresivista umí! Udělá cokoli, aby svým nepřátelům (protože my všichni, a je nás obrovská většina, jsme jeho nepřátelé) znepříjemnil život, aby dosáhl toho, že budou žít podle jeho představ.

Progresivista nespoléhá na diskuzi, nedělá osvětu. Progresivista vyžaduje, požaduje, vymáhá. Chce, aby se věci měnily podle něj, abychom žili tak, jak si on předsevzal. Progresivista vystupuje tak, jako by měl právo rozhodovat, jako bychom byli povinni jeho postoje a názory bez reptání přijmout.

Progresivista tvrdě vyžaduje právo rozhodovat či ovlivňovat rozhodnutí, ale za důsledky, které jeho aktivity přinesou, nenese žádnou odpovědnost. Typický levičák.

Stručně závěrem: Progresivismus je neomarxistický levičácký směr, je to komunismus v novém hávu. Progresivista je do sebe zahleděný agresivní levičák, který chce měnit společnost, i kdyby ji to mělo zničit.

Je nutné dodat, že progresivista na nejnižšší úrovni jejich hierarchie je začasté jen užitečný idiot bojující ve jménu svaté věci klimatu, LGBT, MeToo, rasové rovnosti a já nevím čeho ještě, aby ve skutečnosti sloužil zájmům nadnárodních kapitálových skupin. Takže on je vlastně ten progresivista zneužívaný chudák. Mělo by mi ho být líto, ale není.