Vedení České pošty zveřejnilo seznam tří set poboček České pošty, které chce k 1. červenci 2023 zrušit a vynaložením nákladů osmi miliard korun něco peněz ušetřit. Tentokrát má jít vesměs o pobočky městské, nikoliv venkovské, proti jejichž zrušení se po roce 1989 v Česku vícekrát bojovalo.

Něco z historie pošty

Pošta jako instituce u nás vznikla na základě dekretu císařovny Marie Terezie (vládla v letech 1740 až 1780), tj. v 18. století. Svůj dekret o zřízení poštovní služby v tehdejší habsburské monarchii odůvodnila tím, že poštovní služby do každé vesnice jsou základním předpokladem společenského pokroku. Izolovanost zejména venkova byla a je neúnosná. Svatá pravda, tehdy stejně jako dnes.

Jistě, budování sítě pošt trvalo desítky let. Někdejší poštovní dostavníky časem alespoň na hlavním trasách nahradily vlaky a vlaky časem doplňovala přeprava poštovních zásilek auty. Také představy o „každé vesnici“ měly v praxi nádech typu nejprve „každého města“ a později „každé střediskové obce“, resp. společenská potřebnost pošty se střetávala s ekonomickou náročností jejího zabezpečení. Síť poboček pošty se přizpůsobovala společenským potřebám, zejména změnám osídlení území. Snaha byla o integrovanou poštu, byť ke komplexním poštovním službám, tak jak jsme je znali za socialismu, byla cesta dlouhá.

Destrukce poštovních služeb

Destrukce pošty po roce 1989 probíhala ve více etapách. Jejím základním ideovým kamenem byla stupidní teze, že stát je nejhorší hospodář a že je nutné zprivatizovat, co se zprivatizovat dá. Základem transformace pošty spočívala ve vyčleňování ziskových služeb z České pošty a jejich privatizace s tím, že pošta má zajišťovat jen služby ekonomicky ztrátové, navzdory státem nařízenému drastickému zdražování poštovních služeb. Úhrada ztrát z běžného poštovního provozu, vznikajících státem vnucenými, neekonomickými podmínkami fungování České pošty, vesměs kulhala na obě nohy, takže běžní poštovní zaměstnanci patřili mezi nejhůře placené, o jejich časté šikaně poštovním managementem s královskými platy nemluvě, a pošta místo zisku vykazuje ztráty a dluhy.

Zdražování poštovních služeb v Česku bylo drastické. Zatímco za socialismu a ještě krátce po jeho pádu stálo odeslání běžného pohledu 50 haléřů a běžného dopisu po Československu 1 korunu československou, od 1. února 2023 stojí odeslání základního pohledu a dopisu po České republice (tzv. ekonomické psaní do 50 g) 23 Kč, tj. tyto základní služby zdražily 46x, resp. 23x, tj. mnohonásobně nad inflaci spotřebitelských cen, která činila asi 700 % roku 1989, resp. ceny se zvýšily asi 7x. Služba zvaná běžný balík byla k 31. 12. 2022 zrušena. Zákazníci, trhněte si nohou! Tak by se dal stručně a slušně charakterizovat přístup státu k poštovním službám. Zda šlo o soubor nekompetentnosti, nebo o přezíravost, aroganci a ideologická dogmata, stát se snažil na České poště dokázat, že je tím nejhorším hospodářem a uspokojit tak ideologická dogmata liberálních ekonomů, nevím.

Rušení pošt součástí devastace venkova

Ano, rozvoj venkova byl po roce 1989 paralyzován mnoha způsoby, počínaje zavíráním venkovských továren, destrukcí zemědělství a lesnictví, hrubé zanedbávání péče o vesnické silnice a železnice, až po rušení četných, pro život potřebných služeb. Výsledkem je, že starostové pětitisícových měst pláčou, že nejsou s to sehnat obvodního doktora, vedou často zoufalé boje za zachování základních škol – nižšího stupně (malotřídek), zachování obchodu, restaurace, veřejné dopravní obslužnosti, pošty…

Samozřejmě, venkovská pošta má mnohem vyšší měrné náklady ve vztahu k výnosu poskytovaných služeb než pošta městská. Proto se donedávna pokusy o rušení ztrátových poboček pošty soustřeďovaly na venkov s tím, že může třeba chcípnout, jen když se něco účetně „ušetří“. Že na venkově žijí také lidé a chtějí normálně žít? Nenechte se vysmát! My na ně kašleme zvysoka, stejně jako na poštovní odkaz jinak velebené císařovny!

K nelibosti mnohých takovou politiku nazývám politiku devastace a likvidace venkova, zejména toho dál od velkých měst a hlavních dopravních tepen a bez velkých atrakcí cestovního ruchu. Argument, že se celá desetiletí úspěšně realizuje Program obnovy venkova, je zavádějící. I když se v rámci jmenovaného programu podařilo tu a tam obnovit nějaký prvek územních systémů ekologické stability krajiny, na sílícím pustnutí venkova se tím mnoho nemění. Kde není práce a základní služby nezbytné pro civilizovaný život, odtamtud mladí utíkají do měst, zejména těch velkých, a staří jen dožívají. Mnoho na tom nemění ani neúnosně drahé a dále zdražující bydlení ve městech, zvláště v těch velkých.

Rezervy v poštovních službách?

Ke zdražování provozu pošty přispěla i sama pošta. Nahrazování jízdních kol a motorek auty znamenalo často významné zvýšení nákladů poštovních služeb. Ke zdražování poštovních služeb přispělo i omezení používání železniční dopravy k přepravě zásilek. Na to reagovaly i České dráhy rušením tzv. půlnočních osobních vlaků. Bývaly málo vytížené.

Jistě, dá se ušetřit na modernizaci třídění poštovních zásilek a také na zefektivnění vedení České pošty. Tam se ale sahat nemá.

Protože pokusy rušit venkovské pošty vedly vesměs k úspěšným rebeliím starostů postižených vesnic, rozhodl se ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že ušetří rušením městských poboček pošt. Problém je, že při svém obvyklém mnohonásobném obratu proti venkovským poštám jsou městské pobočky České pošty vesměs ziskové, takže takový záměr musí nutně dál prohlubovat ztrátu České pošty, o rebelii starostů a primátorů postižených měst nemluvě.

U nás na Praze 13

Praha 13 má asi 70 tisíc obyvatel. Přesný počet obyvatel není znám, a to nejen pokud jde o ukrajinské migranty. Dlouhodobě má kolem dvou tisíc obyvatel trvalé bydliště na adrese radnice. Tedy, zcela jistě tam reálně nebydlí. Ale oficiální adresu mají tam. Zrušení povinnosti hlásit přechodné bydliště v rámci „demokratizace“ po roce 1989 způsobilo, že data o počtu obyvatel v té či oné obci či městě jsou jen přibližná a veřejná doprava a další služby obyvatelstvu se plánují obtížněji.

Základem Prahy 13 jsou čtyři velká sídliště – Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice a dopravně poněkud izolovaná Velká Ohrada. Na 70 tisíc obyvatel má Praha 13 jen čtyři poštovní pobočky. Jako zastupitel Prahy 13 v letech 1998-2018 jsem se také podílel na svízelném vybojování k tehdy existujícím pobočkám České pošty ve Stodůlkách a na Lužinách ještě pobočky v Nových Butovicích a na Velké Ohradě. Přestože nemalé fronty jsou ve všech čtyřech pobočkách pošty na Praze 13 časté, vedení České pošty rozhodlo bez jakékoliv konzultace s vedením radnice Prahy 13 dvě pobočky ze čtyř, tu na Lužinách a v Nových Butovicích, zrušit. Podle jakých kritérií tak učinilo, neuvedlo. Snad podle kritéria způsobit společnosti co největší škody, v případě pobočky v Nových Butovicích, nacházející se u stanice metra Hůrka, snad i podle kritéria „prošmelit“ její poměrně atraktivní objekt. V Praze 13 jsou tyto dvě pobočky vytížené poněkud více než dvě zbývající. Představa, že lidé budou chodit na ty dvě zbývající, nejednou i tak přetížené pobočky, je lichá, o zvýšené potřebě dopravy a o nemalém počtu osob s omezenou schopností pohybu nemluvě.

V rozhodnutí o rušení poboček České pošty médii prošly ještě větší ničemnosti. Ve stotisícovém obvodu Ostrava jih mají zůstat jen dvě pobočky České pošty, atd.

Poštovní služby prý občané nebudou zdaleka tolik potřebovat. Mají je od 1. ledna 2023 nahradit datové schránky, které uzákonili pro každého podnikatele, ať je potřebuje nebo ne, ať je chce nebo ne, včetně statisíců podnikatelů s přerušeným podnikáním. Jen do půlky března dohnali tím již na 146 tisíc podnikatelů k vrácení živnostenského listu. Z části šlo o aktivní podnikatele. Že by opatření proti drtivé sociálně ekonomické krizi? Nikoliv, jde o opatření zjevně prokrizové. Je to buzerace, navíc nekontrolovatelná. Jistě, e-mailová pošta má své výhody, neboť je rychlá a levná. Ale má také nevýhody, jako možnost na základě znalosti e-mailové adresy sledovat komunikaci druhého. V době, kdy vláda vyzývá k udavačství a pronásleduje své oponenty jako vlastizrádce, je to krok ke zvýšení kontroly obyvatel, zejména podnikatelů, a k policejnímu státu. Nemluvím už o skandálu, že ministerstvo vnitra dalo na internet osobní údaje všech podnikatelů aktivních i pasivních včetně adres a jim přidělených datových schránek.

Závěr

Rozhodnutí vedení České pošty, plnící tak nesmyslné rozhodnutí vedení ministerstva vnitra zrušit na 300 městských poboček České pošty k 1. červenci 2023 a zefektivnit tak (reálně zdražit) poštovní služby, je nesmyslné, tyto služby prodražující a dál komplikující vesměs svízelnou sociálně ekonomickou krizi ČR, do které Fialova vláda pětikoalice (ODS, TOP-09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) Českou republiku přivedla. Ještě je čas ho vzít zpátky.

Rebelie na radnicích postižených měst nepřekvapuje, včetně skutečnosti, že jde napříč politickým spektrem. Také já jsem jménem místní organizace KSČM vyjádřil vedení radnice Praha 13 plnou podporu v boji za zvrácení ničemného záměru vedení České pošty zrušit na Praze 13 dvě poštovní pobočky ze čtyř. Zlé následky takového rozhodnutí totiž poneseme všichni.

Nepřekvapuje mě, že někteří opoziční politici vyzývají v souvislosti s rušením městských poboček České pošty k okamžité rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pro naprostou nekompetentnost. Na jeho rezignaci to opravdu je.