To není vláda, to je živelná pohroma

Nezvládá, je pouze pasívním pozorovatelem, respektive jen předstírá, že něco dělá. Ve skutečnosti ale namísto aby řešila příčiny, pouze záplatuje následky, a ještě k tomu nedostatečně. Kdyby vláda situaci zvládala, nebyli bychom tam, kde jsme. Je to naprosto nepřijatelný paradox. Země, která vyrábí dostatek vlastní elektrické energie, ji má zároveň pro vlastní občany nejdražší v Evropě, přičemž právě tito občané ze svých daní zdejší energetickou soustavu zaplatili.

A zatímco nízkopříjmové domácnosti padají na hubu, manažeři ČEZu si vyplácejí desetimilionové odměny. Asi proto, že to tak skvěle vedou. To vše za situace, kdy stát je 70procentním vlastníkem ČEZu, takže ministři by měli hájit elementární zájmy nás, občanů České republiky, jinými slovy nás, skutečných majitelů ČEZu. Leč dělají úplný opak. Promiňte, to je opravdu na přesdržku. A inflace? Lidem, kteří měli nějaké úspory, z nich za přihlížení vládních trubců zmizela celá pětina. To není vláda, to je živelná pohroma.

Máte v ní nějaké své „oblíbence“?

Plejáda kašpárků je ve Fialově kabinetu vskutku široká. Od vrchního cenzora, instalátora velkoplošných nechutností a capo di tutti capi stanařské politické mafie Rakušana, přes bejby-ministra Lipavského, co světové jaderné mocnosti vyhrožuje, že dostane na budku, komického slovního eskamotéra Síkelu, jehož největším politickým úspěchem bylo oznámení, že se s kolegy ze zemí EU zase sejde, „vědkyni“ Langšádlovou, jež plká o strategické komunikaci, aniž tuší, co to je, až po neviditelné figurky Beka či Šalomouna. À propos, že vůbec netušíte, že i tihle dva týpci ve vládě zasedají?

Nejstrašnější postavou vlády je ale sám její předseda. Něco tak slizkého a úlisného se opravdu hned tak nevidí. Ten člověk nevratně zničil politickou stranu, které předsedá, ale kdyby jen to. On v roli předsedy vlády úplně popřel i sám sebe. Stačí si pouze dát vedle sebe, co říkal před deseti lety a jakou politiku provádí dnes. Dělá úplný opak toho, na co voliče kdysi lákal. Fiala je politický zločinec a nekonečný gauner. Ten člověk je o to nebezpečnější, oč seriózněji vypadá. Lidé, kteří si pochvalují, že konečně máme premiéra, za kterého se nemusejí stydět, buď prodělali lobotomii, nebo se bez mozku už narodili.

Mnozí čekali a doufali, že třeba kvůli energetické krizi nastane odklad či zmírnění některých věcí v rámci tzv. Green Dealu. Jak se díváte třeba na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035, který schválil Evropský parlament letos v červnu? Nebo nad tím, že Rada EU a zástupci Evropského parlamentu se před pár dny shodli na reformě obchodu s emisními povolenkami. Zatímco evropští politici nad návrhem vyjadřují spokojenost, zástupci českého průmyslu ho kritizují. Podle nich zvýší náklady, dál zdraží elektřinu a teplo a znevýhodní český průmysl, který je hodně energeticky, a tedy emisně náročný. Bude tímto planeta zachráněna před apokalypsou?

Doslova v přímém přenosu vidíme, že pro pokrokářské fanatiky, kteří se zmocnili vlády nad Evropskou unií, je každá krize skvělou příležitostí k tomu, aby ještě více utáhli šrouby. Každý, kdo má aspoň zbytky šedé kůry mozkové v hlavě, by předpokládal, že za situace, kdy agresivní zelená politika kombinovaná s dopadem nesmyslných ekonomických sankcí proti Rusku způsobuje neúměrné finanční zatěžování, ba přímo ožebračování vlastního obyvatelstva, povede ke zpomalení či zastavení zeleného třeštění. Namísto toho jsme ale svědky úplného opaku, tedy akcelerace v zavádění dalších a dalších zelených utopií. Zelená politika EU je idiotská sama o sobě, v kombinaci s ukrajinskou proxy válkou, do které nás unijní i domácí zločinci zatahují, je ovšem přímo smrtící.

Je hlavním důvodem vysokých cen energií Putin, či zelená politika EU?

Primární příčinou vysokých cen energií je samozřejmě progresivistická politika EU, Putin je pouze vítaná výmluva.

Nosíte doma svetr? Nebo dokonce dva? Či dáváte přednost kabátu?

Topíme doma úplně stejně jako kdykoli předtím. Bojovat proti Putinovi tím, že si stáhneme či vypneme topení, může jen dokonalý magor. Jestliže něco takového lidem radí předsedkyně Poslanecké sněmovny, nejvíce to vypovídá o ní samotné. Na druhou stranu zcela chápu lidi, které současné ceny energií dohnaly k tomu, že šetří i na svém domácím komfortu. Co jiného jim také zbývá, že? Energetická cenová politika Fialovy vlády je neodpustitelný zločin.

Již brzy se budou konat prezidentské volby. Co si myslíte o jednotlivých kandidátech? Preferujete některého? Kdo je Losna a kdo Mažňák?

Asi každý si umí vysnít svého ideálního prezidenta/prezidentku, ale takový/taková v nabídce není. Proto bych rád připomněl tři zásady, které jsme brali do úvahy v Trikoloře, když jsme na předsednictvu hlasovali o našem stanovisku k prezidentské volbě. Za prvé, na Pražském hradě se politická kariéra končí, nikoli začíná. Za druhé, hlavou státu má být vlastenec, nikoli slouha cizích zájmů včetně těch eurounijních. A konečně za třetí, když nemůžeš mít to, co chceš, musíš chtít to, co můžeš. To je staré židovské, veskrze pravdivé, přísloví. Z tohoto pohledu se jako zdaleka nejlepší volba jeví Jaroslav Bašta, jehož životopis výše zmíněná kritéria naplňuje nejlépe: politický vězeň minulého režimu, disident, chartista, polistopadový poslanec, ministr, diplomat a velvyslanec. Prostě člověk s charakterem i politickou zkušeností.

Politika je řemeslo jako každé jiné. Jsou léta učednická, léta tovaryšská a léta mistrovská. Fakt moc nerozumím lidem, kteří by klidně do té úplně nejvyšší politické pozice, co tu existuje, poslali amatérského začátečníka s nulovými zkušenostmi z politického provozu. To je stejné jako posadit někoho, kdo čerstvě získal papíry na moped, do kokpitu boeingu. Takový prezident nemůže nebýt loutkou v rukou zákulisních šíbrů. Vidíme to na Slovensku. Copak si necháte postavit dům od chlápka, který jde náhodou kolem? Nebo se necháte operovat od řidiče sanitky?

Je mi líto, ale u šesti z devíti prezidentských kandidátů nenacházím ani jeden jediný důvod, proč by právě oni měli sedět na Pražském hradě. Jejich kandidaturu považuju za absolutní ztrátu soudnosti. A je jedno, zda jde o jakousi brněnskou blonďatou prodavačku turbotitulů, bolševického lampasáka typu „kam vítr, tam plášť“, chlápka, co vydělal trochu víc peněz, či senátorského vychcánka, který si založil politickou stranu, ve které je sám a prostřednictvím které z našich kapes kasíruje miliony. À propos, zdaleka nejsměšnějšími figurkami prezidentské kampaně jsou režisér Marhoul a herec Čtvrtníček. Napřed se angažovali v iniciativě „S komunisty se nemluví“, aby teď pro změnu na Hrad tlačili komunistického rozvědčíka. To nevymyslíš!

Žádoucí kvalifikační předpoklady asi splňuje senátor Fischer, bývalý Havlův poradce a diplomat, ale to je pro změnu eurofilní fanatik a gaučový válečník, což se někomu může líbit, ale mně rozhodně ne. A pak je tu samozřejmě Andrej Babiš. Jasně, Babiš nepatří do stáje Pětikolky, rovněž má nalítané hodiny z politického provozu, určitě je pro mnohé také menším zlem než maňáskové z pětikoaličního loutkového divadýlka, ale nic to nemění na skutečnosti, že v reálné politice, kterou coby předseda ANO či jako premiér provozoval, je to úplně stejný lyžař z Aspenu, jako ti již zmiňovaní. Ostatně covidovou totalitu tu zavedl právě on a inflační spirálu roztáčel stejně jako teď Fiala a spol.

Čelil jsem výhradám, proč já, pravičák, podporuju levičáka Baštu. Na to odpovídám, že je mi tak trochu jedno, jestli na Hradě sedí levičák či pravičák, tam se o souboje na pravo-levé škále zas tak moc nehraje, podstatné je, aby tam úřadovala osobnost, která má charakter, a ne korouhvička, jež lokajsky slouží každému režimu, nebo prázdná nádoba, jejíž největší předností je, že o sobě prohlašuje, že je mladá a krásná.

Dosahuje někdo ze současných kandidátů, z nichž se jeden stane prezidentem, úrovně bývalých tří českých prezidentů, kteří ač byli samozřejmě rozdílní, každý z nich byl výraznou politickou osobností?

O Havlovi, Klausovi či Zemanovi si každý můžeme myslet, co chceme, ale nic to nemění na faktu, že s vypršením Zemanova mandátu nenávratně končí polistopadová éra, ve které hrály prim nejvýraznější osobnosti sametového převratu a let následujících. Ale tak už to v životě bývá. Všechno jednou končí. Vstupujeme do nové éry a je jen na nás, jaká bude. I o tom jsou nadcházející prezidentské volby.

Na Slovensku padla vláda, přesto se jim těsně před Vánocemi podařilo schválit rozpočet. Stalo se to i proto, že premiér Heger se dohodl s předsedou SaS Sulíkem. Součástí této dohody bylo i zrušení koncesionářských poplatků pro slovenskou veřejnoprávní televizi a rozhlas (RTVS), která má být hrazena ze státního rozpočtu. Sulík na tiskové konferenci s premiérem uvedl, že koncesionářské poplatky jsou relikt minulosti. Co myslíte vy?

S Richardem Sulíkem jsme si o zrušení koncesionářských poplatků telefonovali už někdy před deseti lety. Já to prosazoval u nás, on na Slovensku. To bylo v době, kdy teprve zakládal svoji stranu Svoboda a suverenita. Nyní využil vládní krize a zrušení koncesionářských poplatků si dal jako podmínku pro schválení státního rozpočtu. I takhle se to dá udělat. Mnohem zajímavější mi ale přijde, že opuštění systému koncesionářských poplatků už je v Evropě spíše než nějaká ojedinělá výjimka zákonitý trend, který prostě reaguje na změněné společenské i technologické podmínky, ve kterých žijeme. Úvahy Fialovy vlády o navýšení našich televizních a rozhlasových poplatků jdou proti tomuto trendu. Je to jen další ze zločinů, který se tato strašná vláda, nejhorší od roku 1989, chystá spáchat. Pro mě to je jen další z důvodů, proč je potřeba poslat Fialovu vládu co nejdříve na politický hřbitov.