Podle nejnovějších údajů Světové banky se chudoba na Ukrajině od vypuknutí války mezi USA a NATO a Ruskem zvýšila více než desetkrát. Oficiálně je nyní chudých 25 % obyvatel země, přičemž před únorem 2022 to byla údajně pouhá 2 %. Obě čísla jsou velmi podhodnocená, protože Ukrajina měla už před ruskou invazí nejnižší nebo téměř nejnižší HDP na obyvatele ze všech evropských zemí. Její vláda dlouhodobě stanovuje nesmyslně nízkou hranici chudoby ve snaze podhodnotit počet lidí žijících z ruky do úst. Úředníci předpovídají, že míra chudoby by mohla v příštím roce vzrůst až na 60 % nebo i více. Na Ukrajině se objevuje taková míra nedostatku, jakou evropský kontinent nezažil od konce druhé světové války.

Nezaměstnanost nyní dosahuje 35 procent a platy některých kategorií pracovníků klesly během jara a léta až o 50 procent. Odhaduje se, že nejhůře placené segmenty pracovní síly – studenti a nekvalifikovaní dělníci – přežívají s měsíční mzdou kolem 291 dolarů. Podle Mezinárodního měnového fondu se ukrajinská ekonomika v letošním roce sníží o 35 procent a veřejný dluh se vyšplhal na 85 procent HDP.

Základní zboží a služby jsou pro miliony lidí nedostupné a cenově nedostupné, protože inflace, která v září dosáhla 24,4 %, snižuje platy a důchody zaměstnanců. Nedávno zveřejněná společná studie Světové zdravotnické organizace a ukrajinského ministerstva zdravotnictví zjistila, že 22 procent lidí na Ukrajině nemá přístup k základním lékům. V případě 6,9 milionu vnitřně vysídlených obyvatel země se toto číslo zvyšuje na 33 procent.

Čtyřiaosmdesát procent respondentů průzkumu uvedlo, že ceny jsou příliš vysoké, a 46 procent uvedlo, že to, co potřebují, prostě není na pultech. Léky, které jsou nejhůře dostupné – ty, které léčí krevní tlak, srdeční problémy a bolest, stejně jako sedativa a antibiotika – ukazují na populaci, která se snaží vyrovnat s desetiletími špatného zdravotního stavu způsobeného chudobou a fyzickým a psychickým traumatem z války.

Zatímco představitelé USA a NATO jsou schopni vyslat na ukrajinské frontové linie obrovské množství palebné síly během několika týdnů, dodávky životně důležitého humanitárního zboží jsou zdánlivě nemožným logistickým úkolem.

Mezitím se šíří nákaza kovidu. Jen mezi 10. a 16. říjnem bylo zaznamenáno dalších 23 000 případů. Míra proočkovanosti proti koronaviru na Ukrajině nedosahuje ani 45 procent a jen malý zlomek populace kdy dostal první nebo druhou posilovací dávku. Ještě před vypuknutím války byla Ukrajina, slovy samotného prezidenta Zelenského, „zdravotně nahá“ v důsledku dlouholetých úsporných opatření uvalených zámořskými věřiteli.

Více než 7 % bytového fondu země bylo poškozeno nebo zničeno a miliony lidí ztratily přístup k teplu, elektřině a vodě. Minulý týden bylo vyřazeno z provozu 30 procent elektráren v zemi. Podle zpráv z médií lidé v rámci příprav na zimu sbírají dřevo a staví provizorní kamna v opuštěných budovách, které ještě mají střechy. Za těchto podmínek vláda v Kyjevě nedávno vydala užitečné doporučení, aby si všichni nabili svá zařízení a zásobili se bateriemi a svítilnami v očekávání pokračujících výpadků proudu.

Mezi nejzranitelnější patří starší, nepohybliví a zdravotně postižení lidé. Z předválečných 44,13 milionu obyvatel Ukrajiny je oficiálně registrováno 2,7 milionu osob se zdravotním postižením. Tisíce z nich jsou umístěny v hrubě podfinancovaných a často otřesných sirotčincích a domovech důchodců, kde jsou obzvláště zranitelní vůči válečnému pustošení. Organizace Human Rights Watch a další neziskové skupiny vydaly v srpnu prohlášení, v němž upozornily, že úřady ve svých evakuačních plánech přehlédly mnoho osob umístěných v těchto zařízeních, a nechaly je tak na holičkách. Objevily se zprávy o duševně nemocných připoutaných k postelím a podvyživených dětech ponechaných ležet ve vlastních odpadcích. V září západní média přinesla zprávy, v nichž se tvrdilo, že ruské síly využívají tyto obyvatele jako „lidské štíty“, přičemž se nezmínily o tom, že pro ukrajinskou vládu jsou již dlouho lidským odpadem.

Vláda v Kyjevě žádá o velkou pomoc od mezinárodních agentur a západních států, protože drtivou většinu jejího domácího rozpočtu pohlcují vojenské výdaje, obsluha dluhu a vyplácení platů a důchodů. Podle premiéra Denise Šmyhala je nyní 60 % ukrajinského rozpočtu věnováno na obranu. Regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu Arup Banerji nedávno prohlásil, že pokud Ukrajina brzy nezíská další finanční prostředky, bude muset buď dále snižovat sociální výdaje, nebo se uchýlit k prostému tištění peněz, čímž se zvýší míra inflace.

Minulý týden při projevu na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu požádal ukrajinský prezident Zelenskyj mezinárodní společenství o dalších 55 miliard dolarů – 38 miliard na pokrytí rozpočtového deficitu v příštím roce a 17 miliard na infrastrukturu. Světová banka však odhaduje celkové náklady na obnovu Ukrajiny na více než šestinásobek této částky, tedy 349 miliard dolarů.

Zahraniční vlády však nejsou zdaleka tak štědré, pokud jde o peněženky, jako pokud jde o zásoby zbraní. Finančníci a politici sice opakovaně hovořili o nutnosti poskytnout Ukrajině granty v rámci programů financování podobných Marshallovu plánu, ale většina toho, co je zemi v současnosti slibováno, přichází ve formě půjček nebo nepřichází vůbec.

Pravicový ekonom Anders Aslund v komentáři zveřejněném 12. října v deníku South China Morning Post poznamenal, že z 35 miliard dolarů, které MMF přislíbil Ukrajině, aby jí pomohl udržet vládu v chodu a školy a zdravotnická zařízení v provozu, uvolnil pouze 20 miliard dolarů. A z 9 miliard eur, které se EU v květnu zavázala zemi poskytnout, byla odeslána pouze 1 miliarda.

Když v polovině října hovořila o „velmi velkých“ finančních potřebách Ukrajiny, výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová uvedla, že se její agentura připravuje na jednání s ukrajinskými představiteli „o rozpočtových plánech Ukrajiny a novém monitorovacím nástroji MMF, který by měl připravit půdu pro plnohodnotný program MMF, jakmile to podmínky dovolí“.

Jinými slovy, pokud z Ukrajiny něco zbude, MMF hodlá využít fyzického zničení země k tomu, aby zvýšil svůj dohled nad vládou a ekonomikou a prosadil privatizaci a masivní škrty v sociálních výdajích. Nedávné jmenování ukrajinského ministra financí Šerhije Marčenka rotujícím předsedou Rady guvernérů MMF je výrazem plné oddanosti ukrajinské buržoazie tomuto dlouhodobému projektu. Mezinárodní věřitelé vyčerpávají Ukrajinu již desítky let.

A dokonce i za podmínek, kdy budou zemi poskytnuty dotace, a nikoli úvěry, bude Ukrajina držena na krátkém vodítku. Nedávná analýza společnosti Deloitte Insights, online publikace mezinárodního finančního managementu, poprvé zdůraznila význam „boje proti korupci“ a „prevence podvodů“ ve všech probíhajících finančních transakcích s Ukrajinou. Až se to bude hodit, mezinárodní společenství opět zjistí, že kyjevští „bojovníci za svobodu“ jsou banda zlodějů.

Výrazem toho, co se připravuje, je skutečnost, že v průběhu léta ukrajinská vláda za horlivé podpory svých západních spojenců prosadila řadu „reforem“ oklešťujících platy a práva zaměstnanců na základě toho, že v zemi bylo zavedeno stanné právo. Takzvané „nulové pracovní úvazky“ jsou nyní legální. Kromě toho byla všem zaměstnancům malých a středních podniků, což je asi 70 % pracovní síly, odepřena ochrana na pracovišti, kterou jim poskytuje národní zákoník práce, jenž se na jejich kategorii zaměstnání již nevztahuje. Ačkoli tato opatření mají být údajně dočasná, vláda má zjevně v úmyslu, aby trvala po neomezenou dobu.

Zelenského strana s hrubě nesprávným názvem Služebník lidu v odůvodnění přijetí nové legislativy zdůraznila, že Ukrajina trpí „extrémní přeregulovaností zaměstnanosti“, která „vytváří byrokratické překážky … pro zvyšování konkurenceschopnosti zaměstnavatelů“. Ministr parlamentu Danylo Hetmantsev odsoudil pracovní předpisy jako odporující zemi, která je „svobodná, evropská a tržně orientovaná“.