21.10.2022
Kategorie: Ekonomika

Raději investovat do revoluce

Sdílejte článek:

VIDLÁK

Můj tatínek mi vždycky kladl na srdce jednu důležitou zásadu. Žít tak, abych se co možná nejméně dostával do situací, kdy si budu muset zvolit mezi špatnými řešeními, protože ať pak udělám cokoliv, vyberu si špatně. Tento otcovský návod na klidný, ba téměř nudný život jsem se vždy snažil dodržovat a skutečně jsem se jen málokdy dostal do situace, kdy jsem si musel vybrat mezi dvěma zly. Mohl bych celé hodiny vyprávět veselé historky z mládí, ale můj životopis je vlastně naprosto šedivý…

Vychodil jsem obyčejnou základku, studoval jsem na obyčejné průmyslovce, zkusil vysokou školu a nechal jsem toho, šel jsem do práce, několikrát ji změnil a od minimálního platu jsem se postupně dopracoval do současné pozice, oženil jsem se s mojí první a jedinou, pořídili jsme si pět dětí… a vlastně největší vzrůšo mého života bylo stěhování od Sokolova na jižní Moravu do Vidlákova… ale zas tak dramatické to nebylo, protože dům jsme od manželčina dědečka dostali darem… Začal jsem hospodařit, začal jsem psát… nikdy jsem neměl dluhy, ani dnes nemám žádnou hypotéku a kromě jednoho nepříjemného útoku na mojí osobu za mé psaní, se mi nikdy nic nestalo.

Menší zlo jsem musel volit jen v politice… V soukromém životě jsem měl vlastně vždycky k dispozici nějaké schůdné a snesitelné řešení, ze kterého vedlo více východisek, zpravidla dobrým směrem. Díky táto, byla to dobrá zásada, provedla mě hloupostmi mládí, aniž abych si podělal život.

Proto jsem také tak vysazený na našeho derniéra a celou jeho skvadru. On totiž od prvního dne ve funkci dělá přesný opak toho, co jsem já považoval za celkem univerzální návod na budoucnost. Hned od začátku nás zatáhl do celé řady průserů, ze kterých žádná dobrá cesta není. Zamotal nás do hry velmocí, postaral se o energetickou krizi, zavírá oči před všemi varováními a militantností svých ministrů to den ode dne zhoršuje. Nikdo neví, co bude příští týden, nikdo netuší, jakým směrem se republika vydá, jen všichni víme, že náš Péťa to nerozhodne… jsme jen hříčkou v cizích rukou. Dám vám příklad ze svého vlastního života.

Vy, co mě čtete dlouhodobě, tak víte, že jsem krizi očekával už delší dobu. Měl jsem o ní sice poněkud jiné představy – myslel jsem, že nám spíš hrozí několikadenní blackouty, kdy nepůjde elektřina a tím pádem ani plyn či voda. I využil jsem deseti let, po které jsem rekonstruoval baráček, abych toto riziko co nejvíce omezil. Topení jsem zrekonstruoval na samotížné, takže u kotle nepotřebuju žádné čerpadlo. Koupil jsem jeden z posledních litinových Viadrusů ve třetí emisní třídě a ponechal si v systému i starou dobrou plynovou Destilu. Mám vlastní studnu, k čerpadlu jsem pořídil co největší expanzní nádrž, abych i bez elektriky pár hodin vydržel s vodou. Pořídil jsem si elektrocentrálu a zařídil možnost jejího připojení na domovní rozvaděč. V podstatě jsem schopen topit bez elektriky a kdyby na to došlo, mám dost benzínu, abych mohl udržet mrazáky a studnu po dobu dvou týdnů.

Ještě zjara jsem koupil co nejvíc černého uhlí (poslední fůra už bylo to australské), takže bych měl vydržet alespoň tři zimy. Průběžně doplňuju zásoby obilí na krmení, abych měl své domácí silo stále plné, o víkendu zabíjím první ze svých čtyř krmníků a ve vedlejším chlívku už mi běhají tři nová selátka. Brambory jsou ve sklepě, demižony jsou plné portského i pálenky. Regály jsou plné marmelády a zavařených okurek. Loni jsem včas utekl od Bohemia Energy a stihl zafixovat ceny na směšných cifrách. Vlastně jsem nezvládl jen loupačku na ječmen… Ale v porovnání se sousedy jsem na tom hodně dobře.

Samozřejmě jsem nezahálel a když se začalo ukazovat, jaké budeme mít ceny elektřiny, kdy za korunu vyrobíme a za deset korun si to koupíme… a zároveň se budou horečně stavět nové linky do Dojčlandu, protože bratři Němci potřebují naší elektřinu víc než my a naše vlastní vláda jim to dá, protože je pro ní důležitější podpora z Berlína než podpora českých voličů, začal jsem vymýšlet solární elektrárnu.

Hele, to byste nevěřili, ozval se mi chlapík, který přesně tohle dělá a zjistil jsem, že jeho firma sídlí ve Znojmě. Člověk přesně podle mého gusta. Vymyslí architekturu systému podle mých potřeb, naprojektuje a dodá skříň s rozvaděčem a poradí, kde nejlépe koupit panely, baterky, měniče a další komponenty. Například jsem od něj zjistil, že většina solárů instalovaných na baráky neumí fungovat bez sítě – střídače jsou prostě dělané tak, že si musejí „načíst“ frekvenci od ČEZu a pokud v síti nejde proud, nepůjde ani vám doma, i když máte na střeše panely i baterku.

Vy, co solár máte, řekli vám, jak to funguje?

Tož jsme si spolu sedli a začali počítat. Co by taková domácí elektrárna měla umět… No, měla by fungovat i v zimě, měla by fungovat i bez sítě, měla by zvládnout mé venkovské potřeby v podobě vrtačky, šrotovníku a studničního čerpadla. Takže to dělá sto metrů čtverečních panelů, dostatečně výkonné střídače, které frekvenci zařídí samy bez drátů z Dukovan a baterka o kapacitě alespoň 20 kWh. Cena něco přes milion, když budu úskočně a obezřetně nakupovat.

A teď počítejme… Můj dům i dvorek spotřebuje denně průměrně 16 kWh. I při vládou zastropovaných likvidačních cenách to dělá asi 60 tisíc ročně. Za deset let je to 600 tisíc. Za dvacet let je to 1,2 milionu. Tedy cena oné solidní solární elektrárny. A žádná solární elektrárna nevydrží dvacet let bez údržby…

Tím také odpovídám všem zeleným snílkům, kteří dodnes věří, jak nám slunečníky, měsíčníky a větrníky zařídí krásnou bezemisní budoucnost plnou dostupné a levné energie z obnovitelných zdrojů. Je to smutné, ale i při všech těch sviňárnách, co nám politici dělají, i při celé té energetické válce s Ruskem, při všech idiotech, co teď vedou náš stát do řiti, solární elektrárna je stále ještě dražší, než zůstat u ČEZu.

Tím samozřejmě není nikde řečeno, že za rok nebude stát elektrika ještě dvakrát tolik, protože Němci jí pořád budou potřebovat, Rusko pořád nebude dodávat plyn ani nic jiného a budeme v průseru ještě dvakrát hlouběji než teď. Tomu se říká strategické rozhodování… Dnes mě elektrika stojí ani ne dvacku ročně. Ale až se vyhlásí stav energetické nouze, bude mě stát zhruba šedesátku ročně…a příští rok to může být ještě dražší, díky našim skvělým západním bratrům.

Jako, že bych měl doma jeden a půl mega v hotovosti a řekl si, že je teda utratím pro jistotu za vlastní použitelnou elektrárnu, to teda nemám. Byť si za rok mohu rvát vlasy, že jsem si měl vzít úvěr a měl to udělat. Nemluvě o tom, že moje auto je na konci životnosti a zřejmě si nějaké budu muset do konce roku pořídit… Tak co, stojí za to se zadlužit na milion a něco, pořídit si solární elektrárnu a vyměnit energetické riziko za riziko zadlužení? V dnešní době?

A to jsem na tom, v porovnání s jinými, dost dobře. Mohu si dovolit o takových věcech alespoň přemýšlet a zvažovat. Většina mých přátel se podobnými úvahami nemusí zatěžovat, prostě na to nemají ani v hotovosti, zadluženi jsou i bez solárů. Nemluvě o tom, že ani mně by tato elektrárna nevyřešila vytápění… teda, v létě jo. V létě bych mohl mít vytápěný bazén a měl bych dost energie pro bojlery všech sousedů.

Proč tady sáhodlouze píšu tyhle kydy…

Snažím se tu názorně demonstrovat, že nejlepší bude, investovat do revoluce. Pro většinu spoluobčanů to už vlastně představuje jedinou možnost. Všechno ostatní je mimo ekonomickou realitu většiny národa. Nějak nevidím, že by stát chtěl dávat 80% dotace na solární elektrárny zmíněné velikosti. A není divu – kdyby si všichni takovou elektrárnu udělali, tak by ČEZ přišel o své tisíciprocentní marže z obchodů na energetické burze. Všechny současné dotace jsou nastavené přesně tak, aby na tom zase vydělali velcí hráči a malým to přineslo jen miniaturní výhodu.

Revoluce je pro obyčejné lidi jediné řešení. Kdo nemůže z vrecka vytáhnout mega na svojí energetickou bezpečnost, aniž by se tím zadlužil a ohrozil se z jiné strany, ten dříve nebo později dospěje k tomu stejnému, co já – že jeho situaci vyřeší jedině hulákání v ulicích a vyražená vrata od Strakovky. Povedzte mi Kefalín… kolik lidí u nás má v prasátku jen tak bokem milion korun a nepořebuje je na nic jiného než na solární hračku slušného výkonu?

Nebo se toho někdo ujme jako výzvy? Vytáhne z trezoru nikoliv miliony, ale miliardy a začne dělat konsorcium malých střešních solárních elektráren, které bude konkurovat ČEZu? Dosáhne výhodnějších cen komponentů, zorganizuje lidi, přidá k tomu nějaké jejich peníze, začne propojovat celé ulice mezi sebou, udělá bateriová úložiště a něco změní? Silně o tom pochybuju, protože nic vládě nebrání, aby takový projekt prostě pustila… ale buďte si jistí, že všechny zákony budou napsány tak, aby ČEZ nepřišel ani o korunu. Kromě toho – zvítězit na ulici, vyhodit vládu na smětiště dějin, ovládnout ČEZ a nastavit normální ceny elektřiny z Temelína, je po všech stránkách jednodušší a levnější. Stejně tak je levnější se prostě vystěhovat do Etiopie. Když ti Afričani chtějí sem, tak by tam po nich mohlo zůstat dost prázdného prostoru, ne?

Nebo takhle to myslel strážce klimatu Timmermans? Že elektřina bude v budoucnosti stát 20,- Kč za kWh a pak už se solární elektrárna vyplatí? Ani bych se tomu nedivil. Oni tam v EU vymýšlejí neuvěřitelné kraviny. A zase se dostáváme k tomu stejnému… dělat revolucionáře je dneska naprosto racionální ekonomické rozhodnutí.

Vidlák

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (49 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg
74 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)