17.10.2022
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Chystá se druhá vlna?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Zprávám o Rusko-Ukrajinské válce asi nelze v Česku uniknout. Ze všech stran se na nás valí jásavá oznámení o nových ukrajinských vítězstvích.  Anebo také naopak, informace o dalších, nezměrných potížích Ruska, které se už, už chystá hodit ručník do ringu. Dovídáme se o úspěšných sabotážích mostů a skladů na ruském území, o zmatcích Putinovy mobilizace, o brancích, kteří buď prchají ze země, nebo se střílejí mezi sebou… Až v tom hluku zanikají některé zajímavé signály a informace.

Například že začalo prudce přibývat zemí, které své občany vyzvaly k urychlenému opuštění Ukrajiny. Za poslední týden tak učinily Srbsko, Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Bělorusko, Egypt a Indie. Včera se k nim přidala Čína. Jako by se něco chystalo.

Začínají se objevovat zprávy, o velkých přesunech ruských vojáků do Běloruska. “Ruští vojáci vstupují do Běloruska vlakem. Cestují v dobytčích vagónech – obrovské množství”, píše Washigton Examiner. A přidává, že děla a obrněná vozidla byla už do Běloruska navezena na počátku října. Tak, jak se to dělává před ofenzívou. Nejdřív navézt techniku. Pokud možno v utajení. Personál až těsně před útokem.

Když se to koncem minulého týdne  prolátlo, přispěchalo oficiální, běloruské ministerstvo obrany s vyjádřením, že v zemi má být umístěno 9000 ruských vojáků.  Prý kvůli ochraně hranic. Je to pěkné číslo a málokdo je bude schopen ověřit. Inventuru tam nepovolaný člověk udělá jen stěží a číslo blížící se deseti tisícům, hravě zakryje i mnohonásobně vyšší počty, porůznu v lesích poschovávaných bojovníků. Podle jiných zdrojů však dodávky nejrůznějších vojenských vozidel do země stále ještě proudí a také přísun vojáků prý stále trvá.  A všechna tato ruská vozidla prý mají úplně nové, zvláštní označení. Namísto „profláklého” Z jsou signována bílým trojúhelníkem s číslicí 2 uprostřed. Jako by chtěl někdo zdůraznit, že je to druhá vlna. Úplně nová a jiná.

V Běloruské armádě pak, podivnou náhodou, vypukla téměř současně velice zvláštní cvičení. 11. října tajemník Rady bezpečnosti Běloruské republiky Aljaksandr Volfovič oznámil, že na Lukašenkův rozkaz začala zkouška bojové připravenosti ozbrojených sil. Dne 13. října pak ministr obrany Viktar Khrenin vyhlásil, že armáda přijímá preventivní opatření, aby zabránila eskalaci v blízkosti svých hranic se zeměmi NATO a Ukrajinou. Prý se chystají cizí provokace na hranicích s Polskem, Ukrajinou, Litvou a Lotyšskem… Západní zdroje v tom jednoznačně vidí krytí tajné, skryté mobilizace.

Co by se z těchto informací dalo vyvozovat? Třeba nový, chystaný útok ruských (a možná i běloruských) ze severu. Od hranic Běloruska. Útočníkovi by mohl přinést následující benefity: v první řadě Kyjev. Hlavní město Ukrajiny. Politické centrum a veliký logistický uzel. Už jednou se o něj ruské síly z tohoto směru pokusily. Ale nedopadlo to. Především však proto, že ruské síly, v počátcích tzv. zvláštní operace, civilní cíle šetřily. Bůhví, z jakých důvodů. Ale vojáci města nerozbíjeli, spínací trafostanice nevyhazovali do povětří a také infrastrukturu v zásadě šetřili. Ale teď je situace jiná a Zvláštní operaci velí generál Surovikin. Člověk, s nímž se po celou jeho vojenskou karieru táhne pověst zcela brutálního, nekompromisního používání všech prostředků, které má k dispozici, ke zničení protivníka. Džihádisté z Aleppa by mohli vyprávět…

Předpokládané obsazení Kyjeva, jako politického centra, by mohlo mít význam spíše symbolický. Ovšem jako zcela drtivé by se pro ukrajinskou armádu mohlo ukázat přetětí zásobovacích tras. Většina bojeschopného ukrajinského vojska je teď soustředěna na jihu a východě. Ve stepi kdesi u Chersonu. Po té jejich úspěšné ofenzivě. Materiál všeho druhu, dodávaný ze Západu, který je drží nad vodou, k nim ovšem proudí skrze Kijev a pak i těch několik železničních mostů přes Dněpr. Rychlý úder od severu, spojený s jejich obsazením, či alespoň zničením, by byl pro ukrajinská vojska totální katastrofou. Velké uskupení vojsk se totiž bez železnice, jen vzduchem, zásobovat nedá. Jak si v praxi vyzkoušel třeba jistý Hitler u Stalingradu.

Nemusí to tak dopadnout. Ale že Rus něco chystá, je zjevné. A příhodný čas se blíží. V říjnu panuje v oblasti období, nazývané na Rusi „rasputica” nebo také „bezcestí”. Bahno, bláto, rozmoklá zem. V polovině (až koncem) listopadu pak zpravidla nastupuje mráz, který terén zpevní. Brzy se tak dozvíme, zdali šlo jenom o neškodná cvičení a ochranu Běloruské hranice, nebo o něco většího.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (37 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
54 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)