Vedou ruskou rozvědku přeci jenom idioti?

Překvapivá a úspěšná ukrajinská ofenzíva na severu rusko-ukrajinské fronty vedla jednak k osvobození okupované části charkovské oblasti – dnes se hovoří o 8000 km2 – a vnesla nervozitu do ruské propagandy. Naprosto se ztotožňuji s názorem, že Rusko zcela selhalo po stránce práce rozvědky. Rychlý postup ukrajinských jednotek na severovýchodě Ukrajiny umožnilo selhání ruských tajných služeb, říká v rozhovoru pro Právo brigádní generál v záloze František Mičánek. Klíčové teď podle něj bude, aby Rusové bleskově postupující ukrajinskou armádu neodstřihli od zásobování.

Ukrajina osvobodila celou charkovskou oblast. Rusko, které podle předcházejících informací okupovalo včetně Krymu asi 120000 km2 ukrajinského území, tak sice přišlo asi „jen“ o 8% území, které ve válce od jejího zahájení získalo, přesto je zřejmé, že se takový vývoj v Rusku nečekal.

V Rusku se nyní objevuje docela tvrdá kritika ruského postupu na Ukrajině včetně kritiky Vladimira Putina. Ta přichází jednak ze strany politické opozice (zejména v Petrohradu a Moskvě) , ale současně i od přesvědčených podporovatelů ruské invaze. Ti hovoří o tom, že by Rusko mělo systematicky ničit ukrajinskou infrastrukturu. Něco ve stylu útoku na charkovskou tepelnou elektrárnu krátce po ztrátě charkovské oblasti. Ozývají se tak hlasy, které kritizují Putina jako „málo tvrdého“.

A ještě jedna pasáž z názorů Mičánka stojí za citaci:

Když jsme spolu hovořili v srpnu, obával jste se, aby ve chvíli, kdy se ruský prezident Vladimir Putin bude cítit v koutě, nesáhl po taktické jaderné zbrani. Nemůže se tedy konflikt ještě vyostřit?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Byla by to zcela krajní možnost. V Moskvě stále panuje rétorika, že se speciální operace vyvíjí podle plánu a není potřeba nic řešit. Takže není nejmenší důvod ruskou veřejnost překvapit a použít taktické jaderné zbraně. To by neodpovídalo té informační linii, nebo spíš pohádce, kterou v Rusku vymysleli.

V této oblasti ovšem nejsem tak velký optimista a v případě, že by Rusku hrozilo zhroucení většího úseku fronty než to, co se stalo u Charkova, vyhrožování jadernými zbraněmi by zcela jistě zesílilo.

Z hlediska úspěšné ukrajinské ofenzívy Míčánek konstatoval, že ukrajinská armáda přečíslila u Charkova ruskou v poměru až pět ku jedné. A právě to bylo předpokladem úspěšného útoku. Rusko má podle západních zpravodajců na Ukrajině asi 180000 vojáků. Na velkou ofenzívu podél celé linie fronty by Ukrajina potřebovala přes půl milionu vojáků. Je proto velmi pravděpodobné, že se Ukrajina spíše pokusí o lokální přečíslení tak, jako u Charkova. A v této chvíli je činnost ruských zpravodajských služeb velmi zásadní. Pokud neodhadli útok u Charkova a koncentraci ukrajinských sil považovali za „předstíranou“ a věřili, že Ukrajina zaútočí hlavně u Chersonu, protože to byl rozkaz ukrajinského prezidenta, jednoduše naletěli.

Rusko bude muset na vývoj války reagovat a moje obavy se týkají zejména eskalace ostřelování ukrajinské infrastruktury, což by mohlo mít za následek ukrajinské ostřelování ruského vnitrozemí. Takový vývoj by se potom velmi snadno mohl zvrhnout ve válku „kdo z koho“ s nasazením všech prostředků včetně taktických jaderných zbraní na ruské straně.

Německý kancléř Olaf Scholz znovu apeloval na Vladimira Putina, aby se začalo jednat o ukončení války. Zdá se mi, že ruské cíle (anexe okupovaných území) jsou natolik vzdálené požadavkům Ukrajiny, že se žádná mírová jednání neplánují. A to je obrovské riziko pro mír nejen v Evropě, ale na celém světě.