28.8.2022
Kategorie: Ze světa

Konec války na Ukrajině na obzoru a ztráta svatozáře Zelenského

Sdílejte článek:

JANE KAUFMAN

Scott Ritter, bývalý rozvědčík amerického námořnictva a inspektor zbraní pro OSN, jehož názory byly již párkrát v těchto článcích reprodukovány, říká, že Spojené státy se do situace na Ukrajině nezamíchají, protože tato nepředstavuje jejich přímé ohrožení. Tím pádem prohra Kyjeva nebude pro ně velká ztráta.

Někteří se obávají, že celý válečný konflikt jaksi ustrnul, což může vyústit v náhlé zvýšení úsilí obou stran, ale to nepřipadá v úvahu. Ukrajinská válka je již vyhrána a ten, kdo vyhrál, je Rusko. Zde není dál co říct. Zbývá nějaký úklid, který se může protáhnout a nemusí být bez komplikací, ale v podstatě je všecko vyřešeno. A není divu, Rusko k tomu mělo všecko potřebné jak po vojenské stránce, tak politicky a ekonomicky.

Washington ve skutečnosti zkoušel již od dob G.W.Bushe (ml.) oslabit Rusko natolik, aby tam bylo možno nahradit současného presidenta někým jiným, kdo bude poslouchat diktát Spojených států. Tento plán dostal 4-letou ránu ve vládě Donalda Trumpa, který zkoušel zaujmout vůči Rusku přátelský postoj. Bohužel, nepodařilo se mu odstranit dva pevné pilíře protiruské agendy a to je NATO a ukrajinská soudržnost se Západem.

Bidenova administrace se pokoušela navázat na Obamův protiruský postoj, ale valně se jim to nepovedlo. Slibovali, že budou jednat s Ukrajinou, aby přijala podmínky smlouvy z Minsku a namísto toho Ukrajince stále víc vyzbrojovali. Nakonec si pokazili reputaci katastrofálním odchodem z Afghanistánu a také Biden sám přidal k již tak velkému fiasku, když veřejně a otevřeně napadal ruského Presidenta Putina, ponižoval ho a říkal o něm, že je „vrah.“ To není jednání hodné presidenta a obzvláště ne presidenta Spojených států. Ovšem nesmíme zapomínat, Biden není žádný president. Nebyl nikdy zvolen.

Takže to všecko, čím nás Washington častuje jsou sliby a prázdné řeči. Tito lidé nemohou a ani nejsou schopni vytvořit podstatnou opozici proti ruským vojskům Stejně tak NATO, to pouze vyhrožuje a straší, ale skutek utek.

Spojeným státům tím pádem zbývá pouze jedna možnost, zaplavovat nadále Ukrajinu zbraněmi, které nejsou vůbec na nic a které vůbec ničemu nepomohou. Vojenská účast na celém konfliktu pro ně a pro NATO není, protože k tomu chybí armáda, schopná jejího provedení.

Oproti těmto chvástalům, Rusko řeklo jasně, co chce na Ukrajině docílit: trvalou neutralitu země, beze snahy přidat se k NATO, denacifikaci, neboli odstranění Banderovy fašistické ideologie a demilitarizaci, což znamená odstranění přítomnosti NATO v zemi. To jsou pouze okamžité cíle. Pak bude nutno změnit rozmístění NATO jednotek v Evropě a stáhnout je do hranic z r. 1997. Ještě lepší by bylo je rozpustit.

Někteří nechápou a nechtějí se vzdát

Evropská unie má v úmyslu rozjet program na zacvičování ukrajinských vojáků ve státech, s Ukrajinou sousedících, jak řekl jejich diplomat Josep Borrell. Podle něho, válka potřebuje nejen zbraně, ale také dobře vycvičené vojsko.

Borrell samozřejmě není žádný diplomat. Kdyby byl opravdu diplomat, tak by slovo „válka“ nevypustil z úst, nemluvě o tom, že by neplánoval výcvik vojska. Hovořil by o jednání, o podnětech pro mírové řešení a bral by v úvahu zájmy obou stran. To všecko zde chybí.

Proč vůbec všichni ty Ukrajince neustále cvičí? Cvičí je bez přestání už od r. 2014 a pořád dál je cvičí a cvičí a na nic jim to stejně není. Údajně, Spojené státy a Británie zacvičují Ukrajince v používání západních zbraní a také je učí bojovou strategii, kterou měli dávno znát.

Moskva se vyjádřila, že vojenská pomoc Západu ukrajinským vojskům vede pouze k protahování (již prohrané) války a k ještě většímu množství zabitých. Ale zde je protiváha ve snaze Západu, který chce s Ruskem bojovat „až do posledního Ukrajince,“ na což nesmíme zapomínat. To se jim to řeční, když za jejich hloupé nápady prolévá krev někdo jiný!

Mluvčí Ministerstva Maria Zacharova řekla, že EU cvičí teroristy a nacistické militanty. „Před sto lety Evropané též nevěděli, co je to fašismus. To poznali až mnohem později,“ dodala.

Ani posílání zbraní na Ukrajinu se neosvědčilo

Amerika se zavázala přispět na válku na Ukrajině 54 miliardami dolarů, ve formě nejrůznějších zbraní, vojenské mašinerie a financí. Británie přispěla 3 miliardami euro a EU dala dalších 2,5 miliard euro. Všecky ty zbraně putovaly na Ukrajinu skrze Polsko a když překročily hranice s Ukrajinou, pak se stalo něco, co nikdo nedokáže vysvětlit a zbraně prostě zmizely. Pouze asi 30% všeho, co Západ na Ukrajinu naposílal, se dostalo na frontu.

Donatella Rovera, z „Amnesty International“ řekla televizní stanici CBS, že opravdu neexistují žádné informace o těchto zbraních a nikdo neví, co se s nimi stalo. Podle ní, různé země pošlou na Ukrajinu zbraně, ale nemyslí na to, vybavit zásilku také dozorem a hlídkami.

Poradce ukrajinského Ministra obrany, Jurij Sak řekl novinám „Financial Times,“ že řeči o chybějících zbraních nejsou pravdivé, že mohou být součástí ruské informační války a že Rusové tím zkoušejí odradit ukrajinské mezinárodní spojence od posílání dalších zbraní.

Ale americká rozvědka přiznala, že Washington opravdu nemá ponětí, kde všecky ty zbraně skončily. Jakmile překročí ukrajinské hranice, tak padnou do jakési černé díry a naprosto zmizí z povrchu zemského. Europol varoval, že zbraně končí u evropských skupin organizovaného zločinu a Rusové upozorňovali, že zbraně cestují až na Střední Východ.

Ne že by s něčím takovým neměla Amerika dlouholeté zkušenosti. Zbraně z invaze Iráku v r. 2003 se objevily u ISIS, když tito v r. 2004 zabrali velkou část země a s ní veškeré vojenské vybavení, které tam Američané navozili. Stejně tak v Afghanistánu, Talibán získal odchodem amerických vojsk obrovské množství nejmodernější vojenské výzbroje. A v Syrii, zbraně určené pro „mírné rebely“ byly ve skutečnosti pro ISIS a Al-Nusra džihadisty.

Seznam zbraní, na Ukrajinu poslaných, je možno najít ZDE.

A pak zásoby zbraní došly

Ve snaze pomoct Ukrajině vyhrát válku, různé státy posílaly neustále další a další zbraně. Ale jak se vyjádřil Xavier Moreau, francouzský odborník na zbraně, někdy v červenci zásilky přestaly, protože jednak už nebylo co posílat, zásoby byly vyčerpány. Ale také svět konečně pochopil, že Ukrajina válku prohrává. Kyjev, který na dodávkách zbraní a financí ze zahraničí závisí, dostal pouze část slíbeného a žádný z větších evropských států se neměl k nápravě.

Evropské arsenály jsou vesměs vybrány. Jednak evropské armády nemají velké zásoby zbraní a už vůbec ne nábojů. A také chybí výrobci, kteří by byli schopni rychle dodat nové zařízení a podstatné množství munice. Kromě toho, členské země EU si uvědomují, že válka je ztracena a nechtějí posílat drahé vybavení tam, kde to na nic není. Podpora Kyjeva se tím stává víc a více nežádoucí, obzvláště s nastávající energetickou krizí, jak říká Moreau.

Podle něho, ta možnost, že by Ukrajina válku vyhrála, není. To všecko teď je pouze propaganda. Na příklad, Kyjev oznámil velký útok na jihu země, v Chersonu, ale nikdy k němu nedošlo, protože ukrajinská armáda není schopná něco takového provést. Ukrajinské jednotky jsou dnes schopny maximálně ojedinělých sabotáží, což jsou spíš teroristické akce, než cokoliv jiného.

Podpora Zelenského došla též

Západní tisk, který až do nedávna uctíval Zelenského málem jako modlu, začíná pomalu obracet. Velkou ránu jeho pověsti uštědřilo hlášení americké televizní stanice CBS, kdy řekli, že „velká část vojenského vybavení a miliardové finanční pomoci, kterou zaslaly Spojené státy na Ukrajinu, se nedostalo na frontu.“ Druhý zásah byl, když uznávaný reportér Thomas L. Friedman napsal v novinách „New York Times,“ že „existuje hluboká nedůvěra mezi Bílým domem a ukrajinským Presidentem Vladimírem Zelenským, která je horší, než je přiznáno.“

K tomu nepřispěly změny v politickém vedení země, které Zelenský provedl, aniž by pro ně předložil nějaké opodstatnění. A pak také napsal německý časopis „Die Welt“ článek o tajných finančních machinacích Zelenského v zahraničí, což nevyznělo vůbec dobře.

Pod drobnohled se rovněž dostaly styky Zelenského s ukrajinským oligarchou Igorem Kolomojským. Kolomojský byl vyšetřován FBI kvůli finančním přestupkům, které zahrnovaly praní špinavých peněz, podporování neonacistických a ultra-nacionalistických militaristických skupin, jako jsou Azov, Aidar a jiné. Není jasné, jakým právem vyšetřuje americké FBI příslušníka jiného národa, když jejich činnost má být zaměřena pouze na území Spojených států.

V lednu 2022 podalo americké Ministerstvo vnitra soudní stížnost, která se týkala Kolomojského a jeho společníka Genadije Bogoljubova, který vlastnil ukrajinskou PrivatBanku, že zpronevěřili 5,5 miliard dolarů, patřící této instituci. Opět, jakým právem se míchá americký státní úřad do záležitostí ukrajinských občanů? Snad zkouší Amerika opravdu ovládat celý svět?

Zelenský údajně zbavil Kolomojského a ještě dva další oligarchy ukrajinského občanství. Je možné, že tím zkoušel zachránit svoji vlastní pověst a viditelně se oddálit od svého bývalého mecenáše. Ovšem Kolomojský se přímo nabízel na funkci obětního beránka, už kvůli jeho pochybné minulosti. Ovšem jestliže se Zelenský zbavuje svých bývalých šéfů, kdo potom je ten skutečný manipulátor, který ho ovládá? Je to někdo z vlády, nebo některý jiný miliardář? Když si uvědomíme, jak byl státní majetek na Ukrajině vybrakován, v období, počínajícím r. 1991, kdo je ten, co tahá za provázky, které to všecko ovládají?

Také by bylo zajímavé vědět, co je důvod pro ztrátu důvěry Washingtonu v Zelenského. Zkouší snad Bidenova administrace válku na Ukrajině ukončit a Zelenský s nimi nesouhlasí? Anebo to, že Ukrajinci válku prohrávají nutí Washington, aby na Zelenského svalil veškerou vinu?

Nespokojenost i na domácí frontě

Veřejné přiznání Zelenského, že úmyslně neinformoval národ předem o únorovém ruském útoku, vyvolalo na Ukrajině obrovskou vlnu rozhořčení. Přiznal, že schválně zlehčoval varování Spojených států o blížícím se ruském vpádu, prý aby zabránil tomu, že by lidé hromadně utíkali ze země. A pak řekl, že radši obětoval lidské životy, než by ohrozil ekonomickou situaci země, což byl od něho vážný politický přečin, který vyvolal patřičnou odezvu.

Hned po setkání s ředitelem CIA Williamem Burnsem, který mu do detailu vyjevil ruské plány, prohlásil Zelenský v proslovu k národu, že letošní rok bude mírový rok a v květnu budou lidé opékat vuřty na grilu, jako to dělají každý rok. Takže otevřeně lhal.

A teď si stěžuje, že kdyby to všecko vyjevil lidem, tak by přišel o 7 miliard dolarů za měsíc, čítaje od října minulého roku. A Rusko by zabralo celou zemi ve třech dnech. To je sice pravda, ale všichni ti mrtví, které prodloužená válka zabila, by dnes žili a to je velký rozdíl.

Předtím byl Zelenský pro Ukrajince něco jako národní hrdina, nedali na něho dopustit. Ale po těchto přiznáních, bublina praskla a spolu s ní zmizela i podpora lidu.

Mnoho Ukrajinců, včetně veřejných osobností se urazili, že Zelenský jim nevěřil natolik aby, jim tyto informace zavčas vyjevil. Ukrajina mohla být lépe připravena. Lidé si mohli udělat zásoby potravin a mnoho životů, dnes ztracených, mohlo být uchráněno. Někteří uvažovali, že je nechtěl dostat do válečné nálady, protože se bál, že by ztratil moc. Jiní litovali, že nevěřili Američanům, kteří je varovali, ale namísto toho se rozhodli věřit svému Presidentovi a ten je zklamal.

Válka končí, teď přijdou faktury

Hlavní žhář NATO, Jens Stoltenberg teď chce, aby západní občané zaplatili za ukrajinský oheň, který sám, záměrně založil. Přednášel členům evropského Parlamentu o nutnosti zaplatit za to, aby Ukrajina byla schopna dále fungovat a ještě ke všemu bojovat s ruskými vojsky. Přitom lišácky opomenul svoji účast na celém konfliktu, kdy ještě před pár týdny volal do všech mikrofonů, že „Ukrajina MUSÍ vyhrát“ a podobné řečnické výlevy.

Stoltenberg se celou dobu snažil dostat Ukrajinu, která není příliš žádoucí společník, do NATO. Jenže uprostřed toho procesu vypukla na Ukrajině válka. Kdyby byla Ukrajina členem NATO, pak by jim měly přijít ostatní členské státy na pomoc. To je podstata Odstavce č. 5 ve stanovách NATO. Jenže Ukrajina členem NATO není a to je podstatné!

Takže Stoltenberg zařídil aspoň to, že ostatní členské státy dodaly napadenému jedinci veškeré vybavení a sami seděli někde na mezi, skryti porostem a sledovali, co s tím vším plechem a železem Ukrajina provede.

Je zde jen jeden problém, že sám vedoucí nejednal poctivě. Sliboval Ukrajině členství v NATO a přitom věděl, že Rusko bude proti tomu a že si to nenechá líbit. Jak on sám, tak celá organizace přihlížela, jak jejich vlastní lidé udělali na Ukrajině státní převrat, kterým umožnily Spojeným státům dosadit do vedení země svého vyvolence. Puč provedli s pomocí radikálních ukrajinských fašistů, potomků těch, kteří se zúčastnili tažení nacistického Německa proti celému světu. Tito byli tajně placeni a podporováni americkou CIA a to od r. 1945, až do dnešních dob.

Celých osm let sledoval a podporoval Stoltenberg vývoj situace, kdy Ukrajinci volali do světa, jak zkoušejí nastolit mír a přitom byla jak armáda, tak i fašistické militaristické oddíly celou dobu cvičeni k tomu, aby jednak zničili Donbas, který se chtěl odtrhnout a aby později dokázali čelit Rusku.

A pak řekl v evropském Parlamentu: „Cena, kterou teď bude Evropská unie a NATO platit, je ve formě oběživa. Ta cena, kterou Ukrajinci platí je ve formě životů, které jsou ničeny každý den. Takže bychom měli přestat si stěžovat a postarat se o jejich podporu.“

A hned se přidali další

Hned na to řekl tak zvaný diplomat Evropské unie, Josep Borrell, že pomáhat Ukrajině vyhrát boj proti Rusku něco stojí a všichni evropští občané musí být ochotni tento účet vyrovnat. „Musíme vysvětlit našim občanům, že to není válka někoho jiného,“ řekl. „Veřejnost musí být ochotna zaplatit cenu podpory Ukrajiny a uchránit jednotu Evropské unie.“

Musí? Ne, nemusí! A co má co jednota Evropské unie společného s Ukrajinou?

Předně, to není válka občanů Evropské unie. Prostí občané nepodporují fašismus, vládní korupci, lži, krádeže, terorizování a vraždění občanů, útočení na sousední stát, vyrábění jedů v cizáckých laboratořích, jejichž majitelé zneužívali naivnosti národa a proradnosti vlády pro vlastní účely. Jestli Borrell podporuje fašisty a všecko to, co bylo teď jmenováno, ať platí.

A za druhé, což je hlavní: Ukrajina není členem EU! Naštěstí ne – to není náš boj!

Evropská unie se napřed do něčeho naprosto nerozumně zamíchala, pak uvalila sankce sama na sebe, což přidáno ke dvouletému uškrcení veškeré ekonomie a občanských práv uvrhlo kontinent do kruté recese a teď se dovolávají těch posledních peněz, které ještě lidem zbyly.

Španělsko, odkud Borrell pochází, bylo jedno z těch, kteří se proti tomuto rozhodnutí postavili. Jejich Ministryně energie Teresa Ribera řekla, že požadování neoprávněných obětí od lidí není ten správný způsob, jak se dostat z krizové situace. Na to Borrell odpověděl, že Evropané nemohou projevit nedostatek solidárnosti. Prý mají morální povinnost podporovat Kyjev. A varoval, že jestliže Rusko vyhraje a zabere část ukrajinské oblasti, že pak bude Evropa stát před mnohem větším ohrožením.

Fantazie!

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (45 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...
122 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)