Vláda ČR: Občané, udávejte!

K boji s dezinformacemi se ale vláda hlásí. Jejím nejnovějším počinem je stránka s výzvou „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“, která má hned v záhlaví Úřad vlády ČR. A prohlašuje: „Poprvé od roku 1939 jeden evropský stát napadl druhý, Evropa je svědkem bezprecedentní ruské agrese. Rusko bezdůvodně a bez vyhlášení války napadlo sousední Ukrajinu. Tuto agresi nesmíme tolerovat a nesmíme jí pomáhat.“

Varuje: „Šířením ruských dezinformací pomáháte agresorovi. Dezinformace a lži jsou zbraně namířené proti nám všem. Postavte se na stranu Česka. Bojujte proti ruským lžím. ČESKO VÁS POTŘEBUJE.“

Dále tato stránka nabízí příklady „typických lží“ a odpovědi na ně. Dezinformace mají prý za cíl Čechy „vystrašit a znejistit“ a stránka úřadu vlády varuje, že „šířením prokremelských dezinformací pomáháte agresorovi“. Příkladů s odpověďmi je celkem šest:

Šest je také rad, jak s údajnými dezinformacemi bojovat. Úřad vlády a tvůrci stránky doporučují jednak sledovat a sdílet pouze důvěryhodné zdroje, za které prohlašuje české vládní instituce a veřejnoprávní a důvěryhodná média. Ke zvážení důvěryhodnosti se občanům doporučuje žebříček sestavený Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.

Nabádá i k mimointernetovému boji proti dezinformacím. „Proti dezinformacím nemusíš bojovat pouze na sociálních sítích, klidně se pobav s tetičkou nebo s kamarádem,“ ponouká stránka ve stylu připomínajícím slavnou kampaň Přemluv bábu Jiřího Mádla nebo výzvy Mikuláše Mináře, když ještě vedl spolek Milion chvilek pro demokracii.

A prohlašuje, že „Nahlásit dezinformace není práskačství“. Ti, kterým připadá někoho nahlašovat nepříjemné, si dle stránky mají uvědomit, že „lži ve veřejném prostoru jsou nebezpečné“. Na sociálních sítích na ně mají pak upozornit standardním způsobem. „Trestné činy neváhej nahlásit Policii ČR,“ vyzývá pak stránka, ovšem co má být trestným činem čtenářům nesděluje.

Jako poslední je na stránce výzva, aby lidé nedávali peníze dezinformátorům, prý by měli podpořit „nezávislá média“. Varuje před těmi, kteří si ze šíření dezinformací udělali byznys. „Dej těmto šmejdům červenou a raději finančně podpoř kvalitní novinařinu, kterou přinášejí nezávislá média respektující etické zásady žurnalistiky,“ nabádá.

Kdo se na této iniciativě podílí, není ze stránky úplně jasné, nicméně pod hlavičkou „Chci vědět více“ je jmenována řada organizací, které jsou bojem proti údajným dezinformacím proslulé. Z vládních institucí to jsou Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám a Ministerstvo zahraničních věcí.

Z nevládních pak například projekt CEDMO (Středoevropská pozorovatelna digitálních médií), který vznikl na Fakultě sociálních věd UK a má za cíl „interdisciplinární výzkum dezinformací, včetně jejich detekce za pomoci prvků umělé inteligence, posilování digitální a mediální gramotnosti a rozvoj fact-checkingových platforem“.

Asi není překvapením, že další zmíněné instituce jsou organizace Člověk v tísni, Čeští elfové, Jeden svět na školách, Demagog.cz či Elpida. Kromě nich jsou „doporučeny“ například hnutí HateFreeCulture, organizace KremlinWatch, web Manipulátoři.cz, Nadační fond nezávislé žurnalistiky, asociace Nelež nebo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Není uvedeno, zda se na vzniku stránky některá organizace nějak podílela.

„Reklamu“ mají na webu také iniciativa Stojíme za Ukrajinou a web Naši Ukrajinci. Na stránce se nevyskytuje ani jedno jméno jejích tvůrců, ani jedna kontaktní e-mailová adresa, není tak jasné, zda má s projektem něco společného Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací. Dle správce domén je branmecesko.cz registrovaná na Úřad vlády a jako administrativní kontakt jsou uvedeni IT správci úřadu.

V argumentaci na stránce je řada nesrovnalostí. Například hned v první větě se tvrdí, že „poprvé od roku 1939 jeden evropský stát napadl druhý“. Přitom na pozadí tohoto výroku je fotka z roku 1968, kdy bylo Československo napadeno hned několika státy Varšavské smlouvy, což si koneckonců každý rok připomíná. Toto tvrzení také ignoruje válku na území bývalé Jugoslávie.

U tzv. prokremelských dezinformací jsou pak některé argumenty mimo běžné, kupříkladu u tvrzení, že „Současná situace je vinou NATO/Západu, které se rozpíná a ohrožuje Rusko“, namítá neznámý autor stránky, že NATO, EU a západní státy opakovaně nabízely Rusku dialog a velmi dlouho tolerovaly „ruské hybridní působení na jejich území“, tedy údajné vměšování se do voleb, vraždy občanů a kybernetické útoky. Dotyčný tedy nepopírá, že se NATO a Západ rozpíná, ani že toto rozpínání může být pro Rusko vnímaně či skutečně ohrožující.

U tvrzení, že „Ukrajina je nacistický stát, kde probíhá genocida Rusů“ pak autor namítá jednak, že Ukrajina není nacistický stát, protože se do boje zapojila i jednotka izraelských veteránů. A také že „podle nezávislých mezinárodních organizací neexistují zprávy, že by na Ukrajině probíhala genocida Rusů“. Jak ovšem řada vědců poukazuje ve vědeckém zkoumání, „absence důkazů není důkazem absence“ – tedy že absence zpráv o jevu není důkazem, že daný jev neexistuje.

K nové stránce úřadu vlády už se krátce vyjádřila Společnost pro obranu svobody projevu, která poznamenala, že pokud web vyzývá k udávání spoluobčanů, o kterých si čtenář myslí, že nemluví pravdu, bude tento seznam opravdu dlouhý.