13.12.2021
Kategorie: Ekonomika

Zachrání planetu vybití krav?

Sdílejte článek:

PERGILL

Hovězí dobytek je zdrojem masa, mléka (a výrobků z něj), případně kůží a výrobků z nich (např. želatiny) a ještě se ze zbytků dá vyrobit krmivo či hnojivo. Ekologům pojednou vadí, že krávy vylučují metan, a tím “ohrožují planetu”. Pomohlo by skutečně jejich zlikvidování?

Využití

Řekněme si to upřímně, my, obyvatelé Evropy a zemí, kam se Evropané v rámci své koloniální expanze stěhovali a přinesli tam své geny, jsme nositeli anomálie, fakticky choroby. V důsledku této “choroby” nedojde k ukončení činnosti laktázy v našem tenkém střevě krátce po skončení kojeneckého věku, jako u jiných savců, ale také u většiny lidských populací, ale její produkce pokračuje až do středního věku a někdy až do senia. Díky tomu jsme schopni využít mléko krávy (ale i dalších savců) bez gastrointestinálních potíží, jako je nadýmání a zpěněný průjem. Normální útlum tvorby enzymu, štěpícího laktózu “příroda zařídila” proto, že v potravě savců žádné jiné zdroje laktózy než mléko, konzumované výlučně v útlém mládí od matky, nejsou a bylo by nesmyslné plýtvat materiálem a energií na vytváření nepotřebného enzymu. Nicméně ona abnormalita u alespoň částečně myslícího savce, člověka, byla velice dobře využita rozvojem mlékárenství.

Uvedená anomálie byla natolik výhodná, že její nositelé v podstatě vytlačili z území Evropy všechny konkurenty bez ní. Umožňovala totiž využívat hovězí dobytek jako zdroj potravy, aniž by bylo nutné ho porazit a sníst. Naši předkové také záhy přišli na výrobu sýrů, včetně takových, které vydrží přes období, kdy krávy nemají telata a nedojí.

Tato mutace musela být na druhé straně velice vzácná, protože řada zemědělsko pasteveckých populací, jimž by se také velice hodila, ji nikdy nezískala. Jiné populace jsou s to konzumovat menší množství mléka v kombinaci s krví. Případně vyráběli jakési karamely ze sušeného mléka, které dlouho cumlali, a tím do sebe dostali jeho nutrienty, aniž by jim ve střevě vznikla příliš vysoká koncentrace laktózy (o menší se dokáží postarat střevní bakterie). Jiné zase pravidelně konzumovaly a konzumují krev svého dobytka (nejen krav, ale i koní), což je také jakýsi “zdroj potravy bez nutnosti zvíře porazit”, ale méně efektivní než to mléko. Jedinou výhodou může být relativně vyšší obsah železa v takovéto stravě, na druhé straně mají takové populace zpravidla problémy s dosažením potřebného příjmu vápníku.

Pochopitelně, všichni lidé jsou s to konzumovat hovězí svalovinu a vnitřnosti a využít skutečnosti, že hovězí svalovina je zpravidla méně kontaminovaná bakteriemi než svalovina jiných zvířat, takže je možné ji požívat i syrovou nebo polosyrovou. To bude mít časem značný význam i pro nás, až se opravdu budeme rozmýšlet, zda stejk udělat polokrvavý, nebo plně propečený, nebo to hovězí tepelně upravit na ptáčka či roštěnku (apod.) s patřičně vyšší spotřebou energie. Tedy, pokud na to maso vůbec budeme mít. A bude čím pod tím masem zatopit.

Je tedy jasné, že i v přípravě hovězího (v porovnání s jinými druhy masa) existuje jakási úspora energie, která je fakticky “protiskleníková”. To ovšem hloupí a nevzdělaní ekologové ignorují.

Metan

Kráva je přežvýkavec, podobně jako koza, ovce nebo třeba velbloud. Základem přežvýkavého ústrojí je bachor, v němž dochází v silně anaerobním prostředí k fermentaci primárně zkonzumovaných částí rostlin. Podílí se na něm i bakterie, které spolehlivě usmrtí desetina procenta kyslíku v atmosféře. Při tomto procesu dojde k přeměně rostlinných polysacharidů na sacharidy jednoduché, které může zpracovat poslední žaludek a střevo. Přežvykování je prováděno na vyvrhovaném obsahu bachoru, kdy rozmělnění potravy zuby zvýší dostupnost uvedených živin, přežvýkaná potrava je polykaná do dalších žaludků.

Přežvýkavci jsou s to využít rostlinnou potravu vysoce efektivně, i v porovnání s ostatními typy býložravců. Metan se v jejich trávicím ústrojí uvolňuje proto, že jeho produkce je součástí procesu získávání energie právě symbiotickými bakteriemi v bachoru.

Navíc ještě bachorová mikroflóra vyrábí některé aminokyseliny, které v rostlinné stravě chybějí, nebo je jich v ní jen velmi malé množství.

Metanogenní bakterie má ovšem v trávícím ústrojí i člověk a metan je součástí i z něj odcházejících plynů. Plynnatost přitom vyvolává hlavně rostlinná strava. Lidské trávící ústrojí pracuje výrazně méně efektivně. To znamená, že pro metanogenní bakterie zůstane víc rostlinných látek než v případě trávícího ústrojí přežvýkavce, takže objem pšouků na kilo požité rostlinné stravy bude u člověka, obávám se, podstatně vyšší. Dalším problémem je velice nízká efektivita lidského trávícího ústrojí při získávání minerálních látek a některých dalších výživových složek z rostlinné stravy, absence bakterií, které by nám z rostlinné stravy ve střevě vyráběly esenciální aminokyseliny (které v ní prakticky nejsou zastoupeny), i některé vitamíny. Pokud bychom tedy měli přejít na rostlinnou stravu, museli bychom, obávám se sníst daleko více této stravy, než když požíváme maso. Navíc by se s vysokou pravděpodobností, jak jsem uvedl, velice zvedla i flatulence (být v jedné místnosti s veganem je zpravidla “zážitek s vůní”). Je ovšem otázka, zda by ta flatulence lidí nucených k vegetarianismu nedorovnala úbytek tvorby metanu vzniklý vybitím krav.

Obávám se, že spíš ano.

Kdysi jsem spáchal vizi, že astronauti na dálných letech by mohli pěstované řasy a další rostliny (na což by stačila energie z reaktoru lodi přeměněná na světlo i na mezihvězdné cestě) zpracovávat v jakési “instrumentální obdobě bachoru”, v níž by se tyto výpěstky přeměnily na cosi daleko více využitelného k lidské výživě. Problémem by ovšem byla senzorika, protože neznám nic hnusněji páchnoucího než jak páchne bachorová tekutina. Pro neznalé: Je to “tím směrem”, ale o něco horší než zápach produktů bioplynky.

Pokud bychom povinně měli něco takového doma, abychom byli s to se zvládnout uživit třeba tou trávou  nebo senem (protože by po “ekologizaci” ekonomiky a výroby potravin patrně nic jiného k jídlu ani nemuselo být), no tak to “potěš koště”.

Nepomohl by ani přechod z hovězího na skopové, protože tam je produkce metanu na kilo masa přibližně stejná (akorát že jedno zvíře vyprodukuje plynů méně, protože je menší, ale to ekologovi nevysvětlíte). A velkokapacitní vepříny a drůbežárny zase ekologové nenávidí.

Ekologie výživy

Ekologie je jen jakýsi ideologický nesmysl, podobný boji za beztřídní společnost nebo jiným heslům totalitních ideologií. Proto je vcelku logické, že i boj proti skleníkovému efektu a v jeho rámci proti metanu je jen další snůška bezcenných nesmyslů od jejich chronických hlasatelů.

Pro ekology je naprosto charakteristické, že jejich návrhy jsou naprosto prvoplánové a v širších důsledcích působí velice často přesně opačně proti původnímu záměru. Pokud ovšem záměr byl takový jako byl presentován. U naprosté většiny toho, co navrhovali a navrhují, lze mít podezření, že ekologům jde především o likvidaci nebo alespoň silné zchudnutí normálních lidí, a že boj za to či ono je jen pláštíkem pro onen skutečný záměr. Aniž by chápali (či reflektovaali), že právě tito lidé jsou zdrojem financí, z nichž je stát nebo nějaké pochybné organizace platí.

Ekologie tady “vyžaduje” vybití krav a snad i dalších chovů jen proto, aby lidé nejedli maso a výsledkem bylo to, že prdět metan budou oni a ne ta zvířata. A že bude nutno vybudovat rozsáhlé kapacity na výrobu potravinových doplňků, protože rostlinná strava je neplnohodnotná a vegani by bez různých pilulek a speciálně obohacených potravin prostě pomřeli. Jako se to běžně děje u nuceně veganských populací v zemích třetího světa, jejichž zdravotní stav, včetně délky života, je zpravidla velice tristní. Nebo bychom se “museli smířit” s tím, že se budeme dožívat ani ne polovičního věku v porovnání se současností, kdy máme zajištěnu kvalitní výživu.

Redukce či kompletní vybití chovů hovězího dobytka není nic jiného než bezcenný kapric chronických zelených škůdců. Je třeba ho odmítnout jako totální nesmysl, ostatně jako prakticky všechno, co ekologové kdy prosazovali, prosazují a patrně i v budoucnu budou prosazovat, už proto že jsou stále více odtrženější od reality. Mimochodem, pohled na okenní teploměr i na husté sněžení za ním mi jasně říká, že to antropogenní globální oteplování, se kterým před pár desetiletími přišli, je jen další nesmysl, a tudíž je nesmysl i jakákoli jeho součást. Tedy i boj proti kravským prdům a krkům.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...