Kalousek presidentem?
PETR ŠTĚPÁNEK
Že se Miroslav Kalousek bude ucházet o funkci prezidenta republiky, bylo jasné přesně v okamžiku, kdy rezignoval na poslaneckým mandát. Starý politický harcovník nikdy nedělá zbytečné věci, a už vůbec jen tak pro nic za nic neodevzdává nabytou moc či postavení, v tomto případě poslanecký mandát.
Kalousek není žádný politický nazdárek, svoje kroky má daleko dopředu promyšlené. Svým odchodem ulehčil jak své TOP 09, tak koalici SPOLU. Ale především a zároveň uvolnil ruce i sám sobě. Zafungovalo to.
Že nyní v rozhovoru předstírá, že si to ještě bude rozmýšlet do konce zimy, je také v řádu věcí. Všechno chce správné načasování. I faktické oznámení kandidatury. Teď pouze vysílá vzkaz: Jsem tady, počítejte se mnou.
Je úplně jedno, zda Kalouska máte rádi, nebo ho nenávidíte. Ať tak, či tak, nelze mu upřít obrovskou politickou zkušenost. Ví, jak politický svět i celé to naše ukoptěné malostranské politické ghetto fungují.
Ostatně jeden politický majstrštyk už předvedl. Ten starý Kalousek z devadesátých a nultých let samozřejmě nikdy neměl nic společného s Havlem a jeho pojetím politiky. Přesto právě tenhle Kalousek se záhy v zákrytu za Karlem Schwarzenbergem stal „výkonným místopředsedou“ posthavlovské Pravdy a Lásky.
Nyní chystá metamorfózu politického šíbra ve státníka. Neradno jej podceňovat.