8.3.2015
Kategorie: Společnost

Slovensko: Jak dnes slaví MDŽ soudruh Fico a jeho Smer

Sdílejte článek:

MLADÝ HEJTER 08|03|2015

Mám rád výzvy a trochu i vás, proto jsem se rozhodl vycestovat do Trenčína a nasát atmosféru akce, která připomínala prodej hrnců za tisíc euro – oslavy MDŽ našeho předsedy vlády.

Sportovní hala byla asi 3 minuty od stanice a nikde ani živáčka. Jednak jsem se potěšil, že voličská základna konečně vymřela, na druhé straně, kde doprdele je ta opravdová sportovní hala? Naštěstí toto je Zlín a ne Blava, takže jsem to našel za dalších 5 minut.

Nejvíce jsem se bál, že nějaký přemotivovaný SBS-kář mě vyhodí hned od vchodu, protože mám o 75 let méně než zbytek publika. Nakonec jsem ale úspěšně proklouzl a sedl si dovnitř. Hala byla naplněna asi napůl a zhodnotil jsem, že snad každým rokem bude už jen méně. Někomu tam ještě začalo smrdět podpaží, takže atmoška jak má být.

Na pódiu dva červené casting gauče, velké obrazovky a na nich hnusné logo MDŽ, které vypadalo, jakoby ho kreslila paní Helena ze Šajdíkove Humeniec v Adobe Parkinson. Zatímco jsme čekali na soudruhy, z repráků pustili několik pomalých gerontas-friendly skladbiček.

Milionář pro tebe

Martin Nikodým, legenda televizního vysílání. Člověk, který jednou týdně zvedal intelektuální úroveň Slovenska a několika šťastlivcům odmoderoval cestu k pěkným prachům. Nyní moderuje lobotomickou show Miluji Slovensko a MDŽ Směru. A když řekne, že to nedělá pro Směr, ale pro ženy, tak mu nevěřím ani půl slova a u mě spadl pod jakoukoliv garantovanou hranici.

Katka Brychtová, žena, která spojila více lidí než slovenské železnice. Jelikož se většina jejích hostů v Poště pohybovala v podobném věku jako osazenstvo MDŽ dejchánků, tato práce jí určitě není cizí. Dát lidem šanci setkat se / odpustit si / najít se po letech je super televizní formát. Moderovat takový debilní výplach mozku jako včera, je takové trošku schizofrenní.

www.zlatemoravce.info

Prvních 25 minut do nás hučeli debilní vtipy, které jsme již četli před 15 lety ve Wolovinách bez ofiny, a které nebyly postaveny na ničem jiném, jen na stereotypech: tlustí neohrabaní sexističtí muži alkoholici vs. jemné, trpící, obětavé ženy v domácnosti.

Nikodým a Brychtová tedy vsadili na totéž, co už léta funguje ve Směru. Silně vyhraněné stereotypy, špatný-zlý nepřítel, kterého je třeba zesměšnit a odvést pozornost od svých nedostatků a tak dále. Brainwash jak vínko.

První moderátorský vstup skončil představením tří téměř ideálních mužů, zpěváků prosím pěkně, tria La Gioia, které o sobě říká, že dělá pop-operu. Co je už beztak dost průšvih.

Lesklý oblek a vystudovaný operní zpěv jsou ti na hovno, když se postavíš oproti 420 důchodkyním, z nichž polovina neslyší, zbytek už nevidí a tváříš se, že děláš vysoké umění. Zazpívali Svět lásku má, nějakou od Hammela a na konci hymnu všech ožranů bez špetky sebereflexe, kteří si myslí, že “a vííííííííííííííííííín” se dá přece zazpívat ještě trošku výš.

[ad#hornisiroka]

Na pódiu se po třičtvrtěhodiné konečně objevili tři už téměř opravdu úplně dokonalí chlapi, z nichž babky zažívali druhé mládí a snad poslední chvění v podbřišku v životě. Kdyby tam seděl Ivan Vojtek i s Anderem z Košic namísto Nikodýma, nikdo si ničeho nevšimne, protože Fico a jeho družina hráli na “A tento znáte?” 

Předseda si také postěžoval, že mu je líto, že nemůže osobně políbit všechny ženy, které přišly, tak možná příště. Škoda, že ženy po sedmdesátce postupně mažou ze své slovní zásoby slova jako příště, za rok , rozběhla jsem se, zaslechla jsem a podobně. Po půlhodině se papaláši zdekovali a já jsem se nemohl dočkat zbytku bohatého kulturního programu. Sranda.

Moderátorské duo dalo opět pár slaboučkých vtipů a uvedlo taneční soubor Čarovné ostruhy nebo tak nějak. Po pop-opeře jsme tu měli další paskvil. Soubor chlapců a dívek v krojích kombinovanými s koženými bundami a kraťásky, kteří tančí … Něco jako lidovky smíšené s hiphopem v 90 BPM. Proč? No protože mohou.

Vashow Patejdl

Claim, který navrhuji doplnit na zbývající zastávky turné a který se dokonale promlouvá k návštěvnicím, by byl úryvek z největšího hitu Voda, co mě blah blah: “Můžeš zapomenout, stačí, že tady jsi.”

Vašo se na konci vystoupení rozloučil slovy, že se jistě někde setkáme. No, možná, z reproduktoru na kare.

[ad#velkadolni]

Hodnocení: Deset z deseti předražených tendrů

ZDROJ: fici.sk

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...