Černý jestřáb sestřelen

• Motto “Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty.” (Přísloví Šalomounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 27.2)

Pro název dnešního blogu jsem se nechala inspirovat americkým válečným dramatem o jestřábu. Film si asociuji se současnou vládní garniturou, přesněji řečeno ženou, jež lze vskutku nazvat jestřábí.

Současná ministryně financí Alena Schillerová už snad nemůže vést naši státní pokladnu hůře. Zatímco se její domácí kase pravděpodobně daří víc než dobře, ke státní přistupuje jako nezodpovědný, nezralý jedinec. Napadla koalici SPOLU, že prý financím nerozumí, její vláda v čele s premiérem je naopak finančním jestřábem. Jak mohla něco takového vypustit z úst? Stačí se podívat jen na to, jak se navýšil počet státních zaměstnanců za vlády premiéra Babiše. Ti, kteří neprodukují nic, užírají pořádný krajíc z našeho rozpočtu. A ministryně spolu s Janou Maláčovou slibují, že se budou nadále nemalou částkou navyšovat mzdy ve veřejném sektoru. To aby se ti, kteří pracují v průmyslu, službách, soukromých firmách strhali, aby svými pracovními výsledky plnili státní kasu, jež se jeví jako bezedná.

O paní Schillerové se dá říci, že ve věku, jenž už nehovoří o mládí, si pravděpodobně začala realizovat nenaplněné ambice. Že by modelka nebo básnířka? S přibývajícím věkem by žena měla o sebe pečovat víc než za mlada. Aby byla stále atraktivní. K tomu jí bezesporu pomůže hezká postava, které sluší i pytel. Kila navíc ze ženy nečiní nic hezkého, mělo by platit, že se žena může vysvléci donaha a nezpůsobí přitom poprask. Krom postavy je na místě i správné líčení. Nebýt zmalovaná jako plakát či klaun, ale užívat make up s mírou. Čím méně, tím lépe. Není snad směšnější stárnoucí ženy, když to přežene s líčením. Korunu hlavy každé ženy tvoří její vlasy. Žena, jež neustále mění barvu svých vlasů, až nakonec skončí jako kysličníková blondýna, příliš parády nenadělá. Spíše je pro smích svého okolí.

V současné vládní reprezentaci postrádám opravdovou dámu, na niž by byl příjemný pohled. Měla by být sexy, přitom být duchaplná i ve slovním projevu. Mluvit jako domovnice, případně farizejsky nasládlým hlasem, jímž svému okolí sděluji, že je v podstatě uboze hloupé, nedělá dobrý dojem.

Je otázkou, jak skončí říjnové volby. Jestli se opět ukáže, že je většina naší populace velmi podobná protagonistům z Formanova filmu “Hoří, má panenko”, nebude budoucnost naší země nikterak růžová. Tma, rozkradená tombola a vědět, že jsem si politikou pořádně namastil(a) kapsy. Že po nás zůstane potopa, se může stát dennodenní realitou. To bezesporu líp nebude…