Pšoukající vegetariáni a krávy

EUrosoudruzi si vymysleli, že snížením příjmu masa zachrání planetu, tentokrát nikoli před CO2, ale metanem. Proč je to pitomost?

Od konce

Pokud by se to povedlo, zůstaly by pastviny a louky, na nichž se dnes krávy pasou a z nichž se získává seno na období mimo pastvu, bezprizorní. Během relativně krátké doby by se na nich usadila zvěř, která žere trávu stejně jako ten dobytek a vypouští, stejně jako on, metan.

Pokud tedy nezapočítáme do onoho “benefitu” z likvidace nebo redukce chovů tento faktor, bude výpočet jen bezcenný blábol. Pokud ho započítáme, bilance této akce zdaleka nebude tak přínosná jak ji presentují ekofanatici z EU.

Náhrada

“Buď vegan, pšoukej metan”, viděl jsem kdysi na jedné ze zdí, popsaných o slavných výročích, jak praví klasik.

Je to v podstatě logické: Lidské trávicí ústrojí není na čistě rostlinnou stravu stavěné a protestuje proti ní mj. i tvorbou plynů, které obsahují metan a ještě navíc nelibě páchnou. Mít vegana, nebo silnějšího vegetariána, na pracovišti je podle těch, co to zažili, dost utrpení. Asi jako bydlení vedle netěsnící bioplynky, v níž probíhají prakticky stejné procesy, jako ve střevech vegana.

Pochopitelně, pokud lidem vezmeme maso z dobytka a nahradíme je rostlinnou stravou, nastanou potíže. Oblíbenou fintou propagátorů této náhrady je přepočet masa na obilí, pochopitelně podle kJ a s ignorováním nutrientů, které oproti tomu masu v obilí nejsou nebo je jich tam velice málo. Už jen částečné doplnění obilných bílkovin bílkovinami z luštěnin vede jednoznačně k nadýmání a tvorbě všeho možného ve střevech, včetně toho zatrachtilého metanu. Tvoří se ale i CO2.

A opět, pokud chceme počítat jakási skóre úbytku skleníkových plynů, musíme zase tuhle tvorbu v lidském trávicím ústrojí hodit na opačnou misku váhy, kde už začne být řádně plno.

Nepočítaná náhrada

Faktem je, že rostlinná strava neobsahuje, případně obsahuje v malé míře, případně obsahuje pouze ve špatně vstřebatelné podobě, řadu pro člověka klíčových nutrientů, jako je vitamín B12 a některé další vitamíny, minerální látky, přinejmenším železo a vápník. Takové nutrienty je pak nutno dodávat v tabletách či podobné lékové formě a jejich výroba není z hlediska životního prostředí zdaleka neutrální. Spíš naopak. I zátěž onou výrobou musíme hodit na protější misku vah.

Možnosti

Některé nuceně vegetariánské populace nemají nedostatek vitamínu B12, protože jedí zeleninu, hnojenou čerstvou lidskou stolicí (vitamín B12 se vstřebává na začátku tenkého střeva, hned za dvanáctníkem, a ještě musí předtím projít žaludkem, aby z jeho sliznice nabral tzv. “vnitřní faktor”, který umožní jeho vstřebání jako součásti komplexu B12 + vnitřní faktor). Obrovská tvorba tohoto vitamínu v koncové části tlustého střeva je irelevantní, odtud prostě do těla nepřejde. Problém je, že s tímto vitamínem se také “recyklují” nejrůznější střevní parazité, takže příslušníci těchto populací v sobě nosí i několik kilogramů červů. V řasách (některých) se sice vyskytují látky s podobnou strukturou molekuly, jako má vitamín B12, ale nemají jeho funkci a lidský organismus si z nich neumí vitamín B12 vytvořit.

Většinou však i tyto populace mají chudokrevnost z nedostatku železa a řádí u nich také křivice z nedostatku vápníku.

Některé nutriční faktory, a dokonce i esenciální aminokyseliny (zdrojem některých je právě maso a další potraviny živočišného původu), které jsou také dost zásadním problémem vegetariánů a hlavně veganů, by se daly zajistit genetickou manipulací plodin, nicméně na něco takového žádný “pravověrný” ekolog nepřistoupí.

Výsledek

Jinými slovy, uvedený ekozákaz povede jen k tomu, že budeme mít nejrůznější problémy s pokrytím biologické potřeby některých nutrientů obyvateli, přičemž značnou míru úbytku tvorby metanu v trávícím traktu hovězího dobytka pokryje pšoukání obyvatel a dále živočichů, kteří obsadí opuštěné pastviny jako vhodnou ekologickou niku. Představa, že se nějak zásadně sníží produkce metanu, je jen iluzorní. Jako “bonus” k bagatelnímu, pokud vůbec nějakému, úbytku tvorby metanu budeme mít zhoršený zdravotní stav obyvatel.

Plánované omezení chovu hovězího dobytka nepřinese prakticky žádný benefit (myšleno z hlediska produkce skleníkových plynů), naopak hrozí značnými škodami, které se, alespoň zčásti, promítnou do zdravotního stavu populace.