Když se víc než fotbal řeší duhové barvy

Že se řada lidí snaží využít či spíše zneužít významné sportovní akce k propagaci politických či společenských postojů, je známou věcí již delší dobu. Největším „hitem“ v tomhle směru je v současné době podpora hnutí Black Lives Matter, vyjadřovaná pokleknutím těsně před začátkem nejrůznějších sportovních zápasů. Ani aktuálně probíhající mistrovství Evropy ve fotbale není v tomhle směru výjimkou. Ovšem jak už jsem psal v mém nedávném blogu zde, jeho podpora při sportovních kláních přece jen slábne. Co jsem měl možnost zaregistrovat, tak před svými zápasy v základních skupinách pravidelně poklekávali na trávník jen hráči dvou ze tří zúčastněných britských mužstev, Anglie a Walesu (občas se k nim ze solidarity přidali i někteří hráči soupeře).

Místo podpory BLM a s ní spojeného boje proti rasové nesnášenlivosti se tak dostala do centra pozornosti světových médií snaha o podporu jiného společenského fenoménu – boje proti nerovnému postavení sexuálních menšin v některých zemích. Tuto aktivitu mají na svědomí němečtí fotbalisté. Nejprve ji projevovali vcelku nenápadným způsobem: kapitán německé reprezentace Manuel Neuer si totiž na rukáv svého dresu navlékl kapitánskou pásku v netradiční podobě – místo tradiční jednobarevné podoby zvolil její provedení v duhových barvách, které jsou symbolem LGBT komunity.

[ad#article_et21]

A když si jeho počin vysloužil pozornost mnoha médií, pokusili se naši západní sousedů přijít v tomhle směru s mnohem silnějším „kalibrem.“ Oznámili svůj záměr nasvítit pro utkání své reprezentace s Maďarskem dějiště tohoto zápasu, mnichovskou Allianz Arenu, duhovými barvami. Že tak chtěli učinit zrovna při zápase proti Maďarsku, nebyla jistě náhoda: maďarský parlament totiž před nedávnem přijal zákon, zakazující propagaci homosexuality. Ovšem zatímco k podpoře hnutí BLM UEFA i jiné mezinárodní sportovní organizace většinou mlčky přihlíží, zmiňovaný záměr mnichovským pořadatelům zatrhla s poukazem na to, že jde o reakci na rozhodnutí maďarského parlamentu, a tím pádem i politické gesto (viz odkaz zde). V Německu byli tímto rozhodnutím evropské fotbalové asociace zklamáni, mnichovský starosta Reiter jej označil za „hanebné“ (viz odkaz zde), a představitelé několika jiných německých měst oznámili, že na podporu LGBT rozsvítí v době konání mače Německo – Maďarsko některé jiné sportovní stadiony (například olympijský stadion v Berlíně nebo fotbalový stadion v Kolíně nad Rýnem).

Za mě však jde ze strany UEFA o správné rozhodnutí. Proti LGBT komunitě nic nemám, ani netleskám maďarským politickým představitelům za jejich snahu potlačit propagaci homosexuality, ale myslím si, že k boji proti tomu či onomu, byť jeho cíle mohou být sebevíc ušlechtilé, by opravdu neměly být využívány či spíše zneužívány vrcholné sportovní akce. A pokud se v některých médiích před zápasem Německa s Maďarskem více než o šancích obou soupeřů mluvilo o tom, zda mnichovský stadion bude či nebude při zápase zářit duhovými barvami, tak je to za mě jakožto sportovního fanouška špatně.

Nevím, kolik diváků včera tento zápas sledovalo, když ve stejnou dobu se hrál na první pohled atraktivnější zápas mezi úřadujícími mistry světa Francouzy a Portugalci v čele s Ronaldem, ovšem za sebe mohu říci, že i zápas v Mnichově byl nečekaně dramatický až do závěrečného hvizdu (skončil nerozhodným výsledkem 2:2, který znamenal postup Německa a naopak vyřazení Maďarska) a byť jsem fandil Němcům (ve fotbale jim fandím prakticky od malička), vyřazených Maďarů mi bylo s ohledem na sympatický výkon, který předvedli, líto.

Němci naopak včera předvedenou hrou většinu svých příznivců nejspíš zklamali a je otázkou, zda by se přece jen, aspoň po dobu evropského šampionátu, neměli více soustředit na fotbal. A v souvislosti s duhovou páskou jejich kapitána a podobnými projevy podpory LGBT pak budu zvědavý, zda k nim němečtí fotbalisté sáhnou i v příštím roce na mistrovství světa, které bude hostit Katar. Tedy země, kde za homosexualitu hrozí až několikaletý trest vězení…