25.6.2021
Redakce
0
Kategorie: Historie

Bourání komunistických mýtů: Socialismus garantoval pracujícím i důchodcům vysokou a oproti současnosti vyšší životní úroveň

Sdílejte článek:

BKM

„Pro většinu občanů byla životní úroveň za socialismu vyšší než dnes, lidé si mohli ze svého příjmu dovolit více“

podle 55% respondentů  průzkumu agentury FOCUS z dubna 2018 . 

Fakta a vyvrácení mýtu 

Životní úroveň komunisté krátce po uchopení moci v únoru 1948 rychle podkopali a během celého období podkopávali. „Znárodňování“ a „kolektivizací“ obrali lidi o jejich majetky a měnovou „reformou“ v roce 1953 i o jejich úspory. Kromě těchto krádeží v režii státu však životní úroveň lidí stále více zaostávala za životní úrovní na Západě a byla nižší než dnes u nás v důsledku ekonomického selhávání socialismu v celém jeho období.

I podle oficiální statistiky jsme výrazně zaostávaly za zeměmi s tržní ekonomikou ve vývoji reálných mezd. Zatímco například v letech 1970 až 1988 rostla průměrná reálná mzda v socialistickém Československu podle indexu životních nákladů v průměru o 1,3% ročně a podle přepočtu oficiálních průměrných cen pouze o 0,3%, tak například v Rakousku a ve Finsku rostla v průměru o 2,5%.

Podobně vychází srovnání z konce socialismu s naší současností. Zatímco například průměrný důchod očištěný o inflaci v osmdesátých letech stagnoval, tak po krátkém transformačním poklesu významně roste.

Průměrná mzda a průměrný důchod se u nás po roce 1989 zvýšily výrazněji než inflace, resp. ceny většiny statků. Zaměstnanec s průměrnou mzdou a důchodce s průměrným důchodem si tak dnes může koupit větší objem téměř všech výrobků jako na konci socialismu: většinu základních potravin a více oblečení, elektrospotřebičů, elektřiny, zemního plynu, či benzínu. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si například dnes může koupit 4krát a důchodce s průměrným důchodem 3,6-násobně více kuřat než v roce 1989 (viz tabulka 3 a  tabulka 5 ). Dostupnější je dnes například i osobní automobil – zatímco v roce 1989 bylo na škodovku zapotřebí přibližně 27 průměrných měsíčních platů, v roce 2018 na jednoduché osobní auto stačilo necelých 11 průměrných platů.

Podobně je tomu i v případě služeb, například dovolené, která je dnes v průměru pro lidi dostupnější než za socialismu.

Reálná kupní síla lidí za socialismu však byla ještě nižší a více za tehdejší na Západě a dnešní u nás více zaostávala více, než ukazují oficiální statistiky. Důvodem jsou například uměle nízké oficiální ceny dotovaných zboží a zároveň vyšší a statisticky nepodchycené ceny zboží a služeb v stínové ekonomice, které si lidé často kupovali.

Životní úroveň obyvatel limitovala i nízká a oproti západním zemím nižší vybavenost statky dlouhodobé spotřeby, například elektrospotřebiči, či automobily. Například v roce 1983 připadalo v Československu na 100 obyvatel 27 rádií a v Rakousku 53 a v roce 1989 bylo na 100 obyvatel 15 připojených telefonů a 20 osobních aut, zatímco v Rakousku jich bylo v té době až přes 40 telefonů a 39 aut na 100 lidí.

[ad#article_et21]

Životní úroveň limitovala i nízká kvalita zboží a služeb také zúžený výběr a stále častější nedostatkovost mnohých, i dnes běžných, produktů. Fronty na maso či pomeranče nebo pořadníky s dlouhými čekacími lhůtami na osobní auta si dnešní spotřebitelé umí představit pouze s obtížemi, před rokem 1989 však byly realitou.

Nižší kvalitu života lidí v socialismu dokumentují i ukazatele jejich věku dožití a zdravotního stavu (kapitola 2.7 Zdraví a zdravotnictví ) a byrokratické bariéry při cestách do zahraničí, zejména na Západ, jakými byly výjezdní doložka a devizový příslib (kapitola 2.5 Finanční a majetková situace lidí ) . Hlavním omezením kvality života lidí v socialismu však byla jejich celková nesvoboda včetně nesvobody vystěhovat se do západních zemí.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 2,53 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky