„Autonomní protektorát“ poslankyně Pekarové Adamové

Tento týden jsme si připomenuli jedno smutné výročí naší historie. Před 82 lety, konkrétně 15. března 1939 obsadila naše území v rozporu s Mnichovskou dohodou německá vojska a den poté byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Většina českých médií se vzpomínce na tyto pro náš národ smutné dny věnovala jen okrajově (pokud vůbec), a tak asi největší mediální rozruch způsobil až příspěvek předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na jejím twitterovém účtu.

Paní Pekarová Adamová v něm v souvislosti s uvedeným výročím napsala: „Před 82 let začali nacisté s okupací Čech, Moravy a Slezska a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava. Temná stránka našich dějin, která zničila život mnoha občanů. Zatímco za tuto okupaci proběhla omluva a pokání, jiní okupanti i dnes otevřeně vyhrožují. Nezapomeňme.“ (viz odkaz zde) Je samozřejmě od paní poslankyně hezké, že se svým příznivcům a známým rozhodla připomenout výročí, na které bychom nikdy zapomínat neměli (byť by se to dnes některým lidem dost možná hodilo). Jenže v obsahu jejího příspěvku vidím dvě poměrně velké „vady na kráse.“

Prvním z nich je použití přívlastku „autonomní“ v souvislosti s Protektorátem Čechy a Morava. Nevybavuji si, že bych tohle kontroverzní slovní spojení někdy viděl či slyšel u někoho použít, a nejspíš to není náhoda. Slovo autonomní je totiž ve slovnících cizích slov zpravidla vysvětlováno ve smyslu samosprávný či nezávislý. Ve wikipedii je pak tento termín popsán jako „řídící se vlastními zákony“ a autonomie jako „stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.“

A skutečně takový výklad naplňuje státní zřízení, které bylo českému národu v roce 1939 ze strany nacistického Německa násilně vnuceno? Sice jsme v období 1939-1945 formálně měli svého prezidenta (Emila Háchu), ale i ti méně znalí historie nejspíš vědí, že skutečným vládcem na našem území byl tehdy říšský protektor. A nakolik mohli být v té době Češi a Moravané nezávislí, když česká policie a četnictvo se brzy dostalo do područí německé moci, byly uzavřeny všechny české vysoké školy a řada našich občanů byla nedobrovolně posílána na nucené práce v Německu? Opravdu o tomhle všem paní Pekarová nikdy neslyšela či nečetla?

Vůbec se proto nedivím některým jiným českým politikům, že za tento kontroverzní výrok předsedkyni TOP 09 zkritizovali. Konkrétně tak učinil předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší, který jej označil za nepřijatelný a urážlivý vůči obětem německé okupace, a také europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten v narážce na fakt, že jeho strana půjde do podzimních sněmovních voleb s TOP 09 i KDU-ČSL ve společné koalici Spolu, Markétě Pekarové, která má být její jedničkou na pražské kandidátce, vzkázal: „Paní předsedkyně, již před časem jsem se rozhodl, že jakkoliv koalici Spolu samozřejmě volit budu, nemíním vás osobně traumatizovat odevzdáním svého hlasu. Jsem rád, že mi toto rozhodnutí podobnými vyjádřeními usnadňujete.“ (viz odkaz zde)

Za druhou rozporuplnou věc ve vyjádření předsedkyně TOP 09 pak považuji i poslední větu z jejího příspěvku na Twitteru: „Zatímco za tuto okupaci proběhla omluva a pokání, jiní okupanti i dnes otevřeně vyhrožují.“ Asi všichni pochopili, že jde o narážku na rok 1968, kdy se tehdejší Československo stalo obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy, učiněné na příkaz z Moskvy. Samozřejmě, že srpen 1968 je z hlediska naší historie podobně smutné datum jako březen 1939. A pravdou je i to, že byť mnozí ruští politici (včetně bývalého ruského prezidenta Jelcina i jeho nástupce Vladimíra Putina) již v minulosti označili tehdejší vpád vojsk Varšavské smlouvy za nepřípustný, stále se najdou v Rusku lidé, kteří ho mají tendenci zlehčovat a mluvit v souvislosti s ním o „bratrské pomoci.“

Pokud tuhle skutečnost bude nejenom paní Pekarová připomínat, až bude 21. srpna, pak to bude zcela na místě. V souvislosti s 15. březnem však něco takového spíše zavání zlehčováním toho, co náš národ v období 1939-1945 postihlo. A opravdu se předsedkyně TOP 09 domnívá, že pro lidi, jejichž příbuzní během druhé světové války zemřeli v koncentračních táborech nebo byli zastřeleni či popraveni během heydrichiády, je dostatečnou útěchou skutečnost, že se Německo za tehdejší okupaci dodatečně omluvilo?