23.11.2020
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Na okraj daňového balíčku

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

#Pavel VeselyBývalo dobrým zvykem, že pravicové strany hájily a podporovaly zájmy hybné síly a páteře každé ekonomiky. Tou jsou malí a střední podnikatelé, OSVČ a lidé, kteří díky svým nápadům a životem, ke kterému nepotřebují dotace, ale svobodu, jistotu a demokracii, a vždy posouvali společnost kupředu. Mnohdy se z nich poté stávali podnikatelé s velkými a mnohdy nadnárodními firmami. Mnohdy se také jednalo o rodinné firmy. To se ale dnes změnilo.

Politické strany, ať již z prava či z leva, se obrátily k masám. A takovou masou jsou zaměstnanci. Uznejte, masu čtyř milionů potencionálních voličů je přece potřeba si hýčkat a rozmazlovat. A tak dostávají plat, i když nepracují, dostávají nemocenskou placenou i tři dny, i když si potřebují odjet na chalupu nebo si léčí víkendovou kocovinu. Každý rok musí mít zvednutý plat, a navíc teď i zrušenou superhrubou mzdu a všechny možné výhody a bonusy, v době vážné hospodářské krize. Další peníze navíc. Oni to přece živnostníci a malí a střední podnikatelé zaplatí či si na platy svých zaměstnanců musí půjčit. Nebo si stát půjčí. O tuto masu dnes naprosto rozmazlených lidí, zaměstnanců, se dnes perou všichni politici v dnešní novodobé národní frontě. Jelikož jsou plně zabezpečeni, je jim prakticky jedno, co se děje a mohou v klidu sledovat pandemii covidu z pohodlí domova. Je jedno, jak dlouho trvá. Oni mají přece své jisté. A odboráři, velmi dobře živení z příspěvků svých členů, mentorují podnikatele a živnostníky, že když zkrachují díky znemožnění podnikání vládou a vládním nařízením, že přece mohou jít na pracák, že to není ostuda … Vždyť jsou přeci nezodpovědní, že podnikají a nejsou na sociálních dávkách. Když tu teorii vyřkne bývalý dělník, který asi nebyl tak dobrý, když se stal funkcionářem, aby si ho někdo všiml, je jasné o co jde. Vždyť i Vasil Biľak měl funkci a býval to krejčí… A tak nezbývá než znovu souhlasit se Stevem Forbesem, že dnes je Evropa obecně nekonkurenceschopný kontinent, a já dodávám komunisticko-dotační skanzen. Alespoň u nás se takovým skanzenem zcela jistě stáváme.

Jistě superhrubá mzda komplikovala život všem firmám, co zaměstnávali lidi. Skončila však v nevhodný okamžik a naprosto nevhodným způsobem. Výpadek příjmů pro stát by se měl okamžitě řešit zeštíhlením státního aparátu. Ale kdo k něčemu takovému před volbami přistoupí? A slib na dva roky? Kdo ví, co bude za dva roky? Je třeba myslet na to, jak podpořit pracovní místa v soukromém sektoru, ale je také potřeba myslet na to, že někdo to bude muset zadat a zaplatit. A to nebudou mít kraje a obce z čeho. Ale komu na tom záleží?

Minulý týden v noci a nad ránem proběhlo zemětřesení na politické scéně. Z nepřátel se stali přátelé a obráceně. ODS jako pravicová strana hlasovala s komunisty a sociální demokraté zase s liberálními demokraty. Vládní koalice se de facto rozpadla a budoucí trojkoalice ODS, TOP09 a KDU-ČSL se rozpadla vlastně v začátku. Stačí daňový balíček, který připomíná balíček s ekrazitem. A to ještě do výsledné podoby zasáhli Piráti, který schodek jen prohloubili nebo do výsledku prošel i návrh předsedy KDU-ČSL. A tak to nejen vypadá tak, že z nepřátel jsou přátelé, ale v případě nově nastavené národní fronty je vlastně jedno, kdo je kdo a kdo jaké ideje hájí. V konečné fázi jde přece pořád jen v první řadě o peníze…A také o možné budoucí hlasy a všudypřítomný populismus, který se zakořenil nejen u nesystémových hnutí, ale dnes už také u tradičních politických stran.

Když vidím vývoj společnosti, stále více mi připadá trefný jeden kreslený vtip, kdy rodiče říkají svému synovi: „Synu, zbohatli jsme. Můžeš si dovolit i levicové myšlenky.“ Toto moudro, ověřené dějinami se nám stále více připomíná nejen v Evropě, ale nově i v Americe. Ostatně každá revoluce měla svůj základ v bohatosti a přemýšlení nad sociálními otázkami rovnosti. Ti skutečně chudí a potřební totiž na takové myšlenky zkrátka nemají čas. Zakladatelé socialismu, ať již Marx, Engels nebo Lenin byli všechno, jen ne synci z chudých rodin. Lenin své revoluční myšlenky piloval na Sorboně, odkud si z Francie přivezl do Ruska i svoji francouzskou milenku. Konzervativci bourají zdi. Reagan, Thatcherová, Kohl nebo Jan Pavel II. byli bořiteli zdí nejen faktických, ale mezi lidmi. A byli to konzervativci. Komunisté nebo levicově smýšlející politici naopak zdi staví. Dnes už to nejsou komunisté, protože brand komunistů a komunismu se přežil. Dnes si říkají liberální demokraté. Ale není to nic jiného než rebrandová značka socialismu a komunismu. Je to stejné, ale zní to lépe. A tak se dnes znovu díky nedostatku opravdových osobností u nás, v Evropě, ale dnes i Americe uchylujeme k respektování těch, kteří především pro svůj vlastní prospěch a ideologii, mohutně podporováni jistými ekonomickými kruhy, mluví o spravedlnosti na základě třídního boje a pozitivní diskriminace, která je však stále pouze a jen diskriminací.

A k takové společnosti u nás znovu spějeme opravdu mílovými kroky…

Souhlasíte se zrušením superhrubé mzdy a snížením daní?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 3,77 out of 5)
Loading...